Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus
Loňský leden bylo globálně nejteplejším lednem v historii měření. Každý měsíc v roce, s výjimkou února a prosince, byl teplejší než odpovídající měsíc v kterémkoli roce před rokem 2023.
"Poslední tři roky 2023 až 2025 byly mimořádně teplé ze dvou hlavních důvodů. Prvním je hromadění skleníkových plynů v atmosféře v důsledku pokračujících emisí a snížené absorpce oxidu uhličitého přírodními pohlcovači. Druhým důvodem je mimořádně vysoká teplota mořské hladiny v celém oceánu v souvislosti s jevem El Niño a dalšími faktory ovlivňujícími proměnlivost oceánu, které jsou umocněny změnou klimatu," uvedli meteorologové z unijní služby. "Mezi další faktory patří změny v množství aerosolů a nízké oblačnosti a odchylky v atmosférické cirkulaci," dodali.
"Skutečnost, že posledních 11 let bylo nejteplejších v historii měření, poskytuje další důkaz o nepochybném trendu směrem k teplejšímu klimatu," okomentoval výsledky měření Carlo Buontempo, ředitel programu Copernicus. Svět se podle něj rychle blíží dlouhodobé teplotní hranici stanovené Pařížskou dohodou. "Je jisté, že ji překročíme; nyní máme na výběr, jak nejlépe zvládnout nevyhnutelné překročení tohoto limitu a jeho důsledky pro společnost a přírodní soustavy," dodal.
V roce 2025 byla globální povrchová teplota vzduchu o 1,47 °C vyšší než v předindustriálním období. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.
Cílem Pařížské dohody z roku 2015 je omezit globální oteplování a bojovat proti změně klimatu. Státy se shodly na cíli udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a pokud možno omezit nárůst na 1,5 stupně. Dohodu ratifikovaly všechny země EU.
Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (24)
Michal Ukropec
14.1.2026 09:35vaber
14.1.2026 10:02Až Gronsko koupí a přijde opravdová klimatická krize ,začnou se vařit oceány a přežijí jen ti co mají klimatický plán a včas se dokázali aklimatizovat, odejdou ti nejsprávnější a nejspravedlivější z USA do Gronska a budou tam pěstovat pšenici a víno, jak kdysi Vikingove a udělají si tam ráj na zemi.
Jan Šimůnek
14.1.2026 10:04Petr Elias
14.1.2026 10:13 Reaguje na Jan ŠimůnekZbynek Ulcak
14.1.2026 10:15 Reaguje na Jan Šimůnek... ovsem pochybuji, ze jste schopen to precist a dokonce tomu porozumet.
smějící se bestie
14.1.2026 11:08místo aby toho nekonečného žvatlání, začali něco dělat rukama proti tomu,
no !
Pavel Hanzl
14.1.2026 12:14Běžné letní teploty +45 - +50°C nepřežije vůbec nic.
k tomu se velmi hodí výrok Macinky, že klimatická krize už u nás skončilo. Tak koncentrované blbství jsem ještě nezažil, fakt žijeme v Šimůnkově světě naopak.
Pavel Hanzl
14.1.2026 12:17Jiří Svoboda
14.1.2026 13:05 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
14.1.2026 13:41 Reaguje na Jiří SvobodaCelá naše civilizace je postavená na fosilu a to obrátit naopakje téměř nadlidská úkol. Ale snažit se musíme, jinak je to v dupě celý.
Jiří Svoboda
14.1.2026 15:41 Reaguje na Pavel HanzlJan Šimůnek
14.1.2026 13:23S prominutím, je vidět, že jste ekolog a ne exaktní vědec.
Exaktní vědec potřebuje něco ve smyslu: "To a to se tehdy a tehdy tak a tak změří a naměřené hodnoty se protáhnou takovým a takovým výpočetním algoritmem."
A, bohužel, ve vámi odkazovaném dokumentu (takových jsem viděl už víc) nenajdete ani měřící místa a časy, ani výpočetní algoritmy. Takže text (patrně záměrně) zcela bezcenný pro toho, kdo by to chtěl po nich překontrolovat.
Jistě jsem deformován tím, že od 2. ročníku studia (tedy víc než 50 let), v podstatě dosud, sedím v laboratoři, provádím exaktní měření a nad naměřenými hodnotami exaktní výpočty. A pokud jsem dělal se studenty třeba průzkumy pomocí dotazníků, dělala se exaktně alespoň ta statistika nad jejich sumou. A, pochopitelně, další věcí je, že někdy měříte něco úplně jiného, než co se pak z těch dat doluje. A taky se to musí metodicky zvládnout.
Pavel Hanzl
14.1.2026 13:45 Reaguje na Jan Šimůnek"Člověk, který je demoralizovaný, není schopen vyhodnotit pravdivé informace. Fakta mu nic neříkají. I kdybych ho zasypal informacemi, autentickými důkazy, dokumenty či fotografiemi."
Jurij Bezmenov, sovětský propagandista z 80. let
Zbynek Ulcak
14.1.2026 13:58 Reaguje na Jan ŠimůnekP.S. Nejsem ekolog - tento termin radi ponechavame biologum, kteri jsou na nej take právem patricne hrdi. Pracuji na katedre environmentalnich studii, tak se radeji oznacuji za environmentalistu, pokud jde o exaktnost, jsem inženýr. A pokud jde o služební stáří - jsem už taky geront.
Petr Elias
14.1.2026 14:08 Reaguje na Jan ŠimůnekJsi líný a neschopný (ani ten pitomý počítač si nejsi schopný za rok zprovoznit a jen se tu vymlouváš na blbosti) si sám něco zjistit. A při tom je to tak snadné. :D
GISTEMP, HadCRUT, NOAA GlobalTemp a Berkeley Earth sbírají a zpracovávají data. A dá se zjistit odkud data pocházejí, protože je možné dohledat jednotlivé stanice a jejich naměřené hodnoty.
A například informace o GISTEMP se dají v pohodě najít zde:
https://www.giss.nasa.gov/
Ale chápu, ono je snazší přiblble žvanit o kravinách, než si dát práci a dohledat to. Akorát jsi všem pro smích ,,docente,,. :)
Jiří Svoboda
14.1.2026 15:48 Reaguje na Jan ŠimůnekA to je jako věda odečítat displeje a zpracovávat čísla v excelu?
Tonda Selektoda
14.1.2026 15:12Jan Šimůnek
14.1.2026 15:55Končí to všude u nefunkčních read more. Případně zacyklenými odkazy. Tohle opravdu není věda, ale jen bezcenné žvástání.
Jan Šimůnek
14.1.2026 15:58https://www.giss.nasa.gov/ - chyba zabezpečeného spojení
Opět jen bezcenný žvást.
Jan Šimůnek
14.1.2026 16:05Ano, věda se dělá tak, že se získají exaktní data (pozorováním, pokusem apod.), a ta data se potom analyzují. Z analýzy zpravidla vyplyne to, co by se mělo měřit či pozorovat dál. A nakonec se dostanete k nějaké funkční metodě měření něčeho, nebo ke vztahům rizikových faktorů a velikosti rizika z nich plynoucího pro vznik nějaké choroby. A dalším výzkumem se třeba podaří zjistit, zda ty rizikové faktory jsou či nejsou příčinné. Což je dost důležité, protože boj proti nepříčinnému rizikovému faktoru má nulový efekt na snižování výskytu té choroby.
Richard Vacek
14.1.2026 17:06Břetislav Machaček
14.1.2026 18:55 Reaguje na Richard Vaceksklípku s vínem a pivíčkem. Půdu odvodňuji a zavodňuji melioracemi
a nepláču nad suchem, protože ji mám plnou kompostu, hnoje a taky
dřevouhlu. Kdo je připraven, není překvapen a kouká z okna, jak
ti nepřipravení pláčou. Ať to zkusí taky a budou v pohodě jako já!

Klimatická změna ovlivňuje zdraví, uvedly v průzkumu dvě třetiny lidí
Brodit se v cizím průšvihu: Kde bude mít tání Antarktidy nejtvrdší dopad?
Vědci se zabývali možností ukládat přebytečný uhlík splavováním dřeva do Severního ledového oceánu