https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/ruska-vecne-zmrzla-puda-taje-coz-ohrozuje-domy-i-infrastrukturu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ruská věčně zmrzlá půda taje, což ohrožuje domy i infrastrukturu

25.10.2021 01:54 | MOSKVA (ČTK)
"V ruské Arktidě neexistuje jediná obec, kde byste nenašli zničenou nebo poškozenou budovu," tvrdí vědec z Moskevské státní univerzity Alexej Maslakov. Domy se oddělují od propadající se země, silnice potřebují stále více oprav. Potrubí je v ohrožení.
"V ruské Arktidě neexistuje jediná obec, kde byste nenašli zničenou nebo poškozenou budovu," tvrdí vědec z Moskevské státní univerzity Alexej Maslakov. Domy se oddělují od propadající se země, silnice potřebují stále více oprav. Potrubí je v ohrožení.
Foto | Zwiet150 / Wikimedia Commons
Staré letiště v sibiřské obci Čurapča je už léta nepoužitelné, jeho ranvej se proměnila v bažinaté pole pokryté kopečkovitým reliéfem. Kdysi hladká přistávací dráha dnes kvůli tání ledu a propadající se půdě připomíná spíše dračí hřbet. Jednou by zde mohlo vzniknout i jezero, domnívají se vědci. Podobně jako další města a obce v severním a severovýchodním Rusku se Čurapča potýká s důsledky klimatických změn, které způsobují tání permafrostu, tedy věčně zmrzlé půdy, píše agentura Reuters.
 

"V ruské Arktidě neexistuje jediná obec, kde byste nenašli zničenou nebo poškozenou budovu," tvrdí vědec z Moskevské státní univerzity Alexej Maslakov. Domy se oddělují od propadající se země, silnice potřebují stále více oprav. Potrubí je v ohrožení.

Rusko se otepluje 2,8krát rychleji než je globální průměr. A jak taje dlouho zamrzlá sibiřská tundra, uvolňují se skleníkové plyny. Ty by mohly zmařit celosvětové úsilí o omezení emisí způsobujících oteplování klimatu, obávají se vědci.

Permafrost pokrývá 65 procent ruské pevniny a náklady na vypořádání se s důsledky oteplování už teď rostou. Pokud současné tempo oteplování bude pokračovat, Rusko by mohlo do roku 2050 čelit škodám na infrastruktuře ve výši sedm bilionů rublů (přes dva biliony korun), varuje Michail Železnjak, ředitel Ústavu pro výzkum permafrostu P. I. Melnikova, jenž sídlí v Jakutsku.

Sověti mnoho budov na Dálném východě a severu postavili v 60. a 70. letech minulého století, kdy expandovali na Arktidu. Mnoho domů ovšem navrhli s předpokladem, že půda zmrzlá po tisíciletí nikdy neroztaje.

Desetitisícová Čurapča přišla o své letiště kvůli tání permafrostu už v 90. letech minulého století, upozorňují vědci. Hrbolatá krajina v okolí obce, která se nachází zhruba 5000 kilometrů východně od Moskvy, připomíná obří bublinkovou fólii. Je to důsledek tání ledových klínů v zemi, což způsobilo, že se země rozdrolila, poklesla nebo se úplně propadla.

"Silnice, elektrické vedení, plynovody, ropovody - všechny lineární konstrukce - reagují na oteplování klimatu a jeho vliv na permafrost," upozorňuje Alexandr Fjodorov, zástupce ředitele Ústavu pro výzkum permafrostu P. I. Melnikova. Vědec změny na letišti v Čurapči studuje už několik let. Zjistil přitom, že některá místa klesají v průměru o dva až čtyři centimetry ročně, další se propadají až o 12 centimetrů.

Když Severovýchodní federální univerzita M. K. Ammosova provedla před časem v oblasti průzkum veřejného mínění, 72 procent dotázaných z osmi obcí v centrálním Jakutsku hlásilo problémy s poklesem základů svých domů, uvedl Fjodorov. V celém Rusku přitom žije na věčně zmrzlé půdě přes 15 milionů lidí.

Rusko proto kvůli změnám investuje do lepšího monitorování podzemního tání. "Nevíme, co se s ním vlastně děje," uvedl v srpnu ministr přírodních zdrojů a ekologie Alexandr Kozlov. "Monitorování potřebujeme nejen proto, abychom věděli, co a jak taje. Vědci ho využijí k předvídání následků (tání) a zjistí, jak předcházet nehodám," dodal. Ministerstvo proto plánuje rozmístit 140 monitorovacích stanic, z nichž každá bude mít až 30 metrů hluboké vrty k měření situace pod povrchem země.

To sice může pomoci zjistit, jak rychle region taje, nepomůže to však vesničanům jako je Jegor Djačkovskij, jehož dům stojící na bývalém letišti v Čurapče se už bortí. Půda se pod objektem začala propadat během prvních pěti let od doby, kdy si rodina bydlení postavila. Budova, která stojí na kůlových základech, se nejprve ocitla 30 centimetrů nad zemí, nyní je tato mezera velká už metr.

Djačkovskij nechal v pěti nákladních autech přivézt zeminu, aby mezeru zaplnil. A potřebuje další. Někteří jeho sousedé se pokoušejí své domovy prodat. "Každý se snaží situaci sám řešit," říká další místní obyvatel Sergej Atlasov. Rodina Djačkovského nicméně staví garáž a zdá se, že je připravena riskovat. "Jak můžeme jít proti přírodě? Musíme se přizpůsobit. Je to tak všude. Není komu si stěžovat. Možná tak tomu nahoře," konstatuje.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jirka Černý

25.10.2021 09:46
Tak to abych s tou cestou po Transsibiřské magistrále moc neotálel.
Odpovědět
JO

Jarka O.

25.10.2021 13:52 Reaguje na Jirka Černý
To muže být krásný zážitek, taky bych jela, ale přes tající permafrost stejně ne v zimě :-). Vemte s sebou prevenci proti kovidu a smrti - vodku.
Odpovědět

Jirka Černý

25.10.2021 21:05 Reaguje na Jarka O.
Co jsem zjišťoval tak bez vodky to zřejmě absolvovat nelze, je to společenská nutnost. Možná si to dost romantizuju ale podle dostupných dokumentů to je skvělý zážitek. Bohužel finančně a hlavně časově je to aktuálně jen sen. Ale mám něco co jde stihnout přes prodloužený víkend a za dostupné ceny. Je to vlakem do St.Moritz ve Švýcarsku, zatím to mám projeto asi 10x na YouTube :-) Podmínka je že se nesmíte bát výšek a tunelů (prý to někdo má).
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

26.10.2021 10:57 Reaguje na Jirka Černý
Cena transsibiřské magistrály není moc vysoká (jízdenka Moskva - Vladivostok v druhé třídě (třetí nedoporučuji, je to fakt brutální) dnes vyjde na cca 10 000 RUR, my to měli asi za 9 000 před pár lety). Horší jsou víza a nákup jízdenky (nejlepší je online, kupovat jízdenky na nádraží v Moskvě je zážitek :D ). Jídlo se dá koupit na zastávkách, ale je zapotřebí si na něj zvyknout. :D
Odpovědět
JO

Jarka O.

26.10.2021 15:12 Reaguje na Petr Eliáš
Vy a v Rusku, překvapil jste. Jel byste znovu? Prý je běh na dlouhou trať získat turist. vízum do Ruska, co vím, musí být zvací dopis. Někdy ho prý za úplatu dodá cestovka, ale co když člověk chce jet bez cestovky? Já chtěla pro začátek aspon do Kaliningradu, protože je bezvízové.
Odpovědět
JO

Jarka O.

26.10.2021 15:21 Reaguje na Jirka Černý
Já to mám, mořskou nemoc z vln,výšek a zatáček:-). St. Moritz a okolí je krásný. Cesta vlakem... asi se nezměním, sice pomalé, někdy dražší než letadlo, což je divné, když prý je to ekologický způsob dopravy, ale uklidnující. Do práce ne, jinak jo.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.10.2021 12:13 Reaguje na Jarka O.
Po Rusku jsem toho najezdil vlakem poměrně dost, zážitky musí být silné, ane ne nutně kladné.
Krajina je zoufale nudná, není vidět vůbec nic. Pro jistotu rostou podle trati březové háje, aby nebylo vidět tu bídu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.10.2021 09:32 Reaguje na Pavel Hanzl
Víte prd, proč je okolí tratí osázeno stromy. Ve
své nenávisti nevíte, že v rovinách je třeba tratě
chránit větrolamy před navátím sněhu v zimě. I tu
se na to už zapomnělo, kdy tratě a cesty lemovaly
v bezpečné vzdálenosti stromy a keře. Tam, kde
to nebylo možné, tak se stavěly alespoň na zimu přenosné dřevěné větrolamy a nemusely se pak
prorážet závěje. Takže pane dovzdělat a přestat
číst pouze příručky napravených budovatelů SSSR, kterým jste podle svých slov byl. Největšími
revolucionáři bývají po revolucích největší
kolaboranti, kteří revolučnost často přehánějí
stejně, jako předchozí kolaboraci. Kapitalistické Rusko bídu neukrývá a není to nic veselého,
ale ani to, jak žijí lidé na západ od Ruska.
I my se nemáme čím chlubit a dnešní Západ není
taky vzorem dokonalosti se svými chudinskými
částmi měst a například s jižanským venkovem.
Chce to vidět svět bez klapek na očích a bez
svazáckých příruček napravených kolaborantů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.10.2021 11:27 Reaguje na Břetislav Machaček
I v totální rovině je trať nepatrně nad terénem, takže závěje ji nehrozí.
Kecy o budovatelích si můžete nacpat do řitního otvoru, vůbec netušíte nic o ničem.
Západ není vzorem dokonalosti, ale obyčejnému člověku se tam žije nejlépe na světě, na rozdíl od Ruska.
Proč asi Ukrajinci, Bělorusové, Gruzínci a prakticky všichni ruští otroci chtějí do EU??
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.10.2021 19:25 Reaguje na Pavel Hanzl
Ještě mi tu napište, že jste tam byl totálně
nasazen a že jste tam nejel za vidinou vyššího platu. Znám lidi, kteří se o práci v tehdejším
SSSR málem poprali, protože si za tři roky
na plynovodu postavili barák, na který by tu dělali patnáct let. Nikomu to nezávidím, ale
nesnáším, když někdo převrací kabát. Podobně to je nyní s těmi vámi popsanými "otroky", kteří jdou za lépe placenou prací jako plno
našich lékařů, sester, vědců a to jsme už
údajně vyspělá země. Za lépe placenou prací
se přesouvají lidé po celém světě a není
to často z nouze, ale i proto, aby více
zúročili tu svoji práci. Jinak etnických
Rusů tu moc nepracuje, ale spíše podniká
a lumpačí, protože jim to umožňujeme.
Naopak Ukrajinci mají doma údajně svobodu,
ale o práci doma nezavadí a tak tu otročí.
Hluboce se stydím za využívání těchto lidí
k té otrocké práci stejně, jako nás kdysi
využívali Němci, Britové atd. Využít, použít
a pak vykopnout je ostudou všech zemí, které toto umožňují. Jinak kapitalismus je pane
i ve většině zemí všech kontinentů a otrocká
práce a život je tam ostudou demokracie.
Vaše nepřátelství vůči Rusku je opravdu
podezřelé, protože podobně se chovali ti
největší kolaboranti těsně po válce, aby
ukázali, jací jsou vlastenci.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.10.2021 10:06 Reaguje na Břetislav Machaček
Já chtěl cestovat a komunista mě nepustil nikam mimo ostblok. Proto jsem vzal to Rusko (nikdo jiný tam nechtěl), jezdil jsem na stavby obilních sil jako specialista na měření sedání. Měl jsem tam práci asi na 4 dny, organizátoři mě museli dostat na stavbu a tím jim to končilo. Zpátky už se starej sám. Ale čtyři týdny byl asi nejdelší pobyt. Těch pár bonů navíc manželka ráda utratila za ptákoviny.
Ale viděl jsem tam neskutečný věci, pochopil jsem asi z velké části, jak Rusi uvažují. Lidé jsou v pohodě, dobří a pohostinní, ale ten státní systém je katastrofa.

Proto mám hrůzu z toho, že pod ně spadneme zpět. To by už nebyla pohodička a šlompárna 80. let, kdy se země propadala do bankrotu....
Odpovědět

Jirka Černý

28.10.2021 12:22 Reaguje na Pavel Hanzl
Z rodiny jela vlakem po Rusku jen moje máti do Moskvy za nějakou odměnu a pak strýc, ale ten jel nejdřív tankem ke Stalingradu a až odtud vlakem na Sibiř, co vím taky moc dobré vzpomínky neměl.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

27.10.2021 04:35 Reaguje na Jirka Černý
Řekl bych, že nemusíte spěchat. Ta Arktida je přeci jen trochu severněji.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.10.2021 09:50
Prostě se vrací doba, kdy tam do bahna zapadli mamuti a oteplení
je ze zmrzlé půdy uvolňuje. Pod těžkými masivními stavbami půda
méně v zimě promrzá a zřejmě se tam bude muset v budoucnu stavět
jinak. Základy půjdou hlouběji a budovy budou odlehčené. Oni se ale
přizpůsobí, protože se už přizpůsobili daleko větším problémům, než
je pouze příroda. Možná bude v budoucnu Sibiř obilnicí světa a ne
pouze permafrostem s tajgou a těžbou surovin. Myslím, že Rusko se
oteplování obávat nemusí, ba právě naopak. No a díky ekofanatizmu
nyní vydělávají i na plynu, který bude při oteplení planety méně
potřebný. Ten by po roztátí permafrostu unikl do vzduchu tak,
jako tak a klimaalarmismus to pouze jeho spálením urychlí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.10.2021 10:13 Reaguje na Břetislav Machaček
Na permafrostu obilí nevypěstujete.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.10.2021 10:27 Reaguje na Pavel Hanzl
A co až roztaje, jak tomu bylo v dobách mamutů a travnatých
stepí? A co vyšlechtění odrůd zvládajících krátkou dobu
vegetace stejně jako traviny, keře a stromy v tajze?
Myslete, když píšete a čtěte co jsem napsal, že to může
být realitou AŽ po tom oteplení!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.10.2021 16:15 Reaguje na Břetislav Machaček
Až roztají permafrosty, nikdo už nic pěstovat nebude. Je v nich více CO2 než v celé atmosféře a jejich uvolnění (zvláště metan) by zničilo celý ekosystém i s lidma.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

14.11.2021 17:40 Reaguje na Břetislav Machaček
Za dôb mamutov a trávnatých stepí a tundrostepí rozhodne permafrost nebol roztopený. Skúste si prečítať niečo o projekte Pleistocénneho parku od Sergeja Zimova. Vysvetľuje aký vplyv majú veľké zvieratá na ekosystém sibíri a ochladzovanie permafrostu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.10.2021 10:36 Reaguje na Pavel Hanzl
Jinak u nás v Beskydech přežívá několik políček s horským
druhem obilniny přežívajícím lépe mrazy, krátkou a studenou
vegetační dobu s rostlinami dělícími se na mnoho stébel
s klasy. Není nikde dáno, že genetičtí inženýři nevyužijí
těchto vlastností a nevyšlechtí i obilninu pro Sibiř a
třeba i Špicberky a Grónsko. Ve Skandinávii a Irsku taky podobné odrůdy existují a mají určitě i své rezervy pro
extrémnější podmínky.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

14.11.2021 17:47 Reaguje na Pavel Hanzl
To je kvôli dlhej zime a krátkemu letu, nie kvôli pôde. Permafrost začína v hlbke meter až 2 metre, nie na povrchu.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist