Sesuvy půdy si vyžádaly 50 000 lidských životů. Dalo se tomu předejít

Řada lidských činností negativně ovlivňuje schopnost krajiny vyrovnávat se s nenadálými přírodními událostmi. Například vydatným deštěm nebo záplavami. V případě sesuvů půdy a stržených svahů je pak odpověď narušené krajiny velmi názorná, ničivá a často také smrtící. Píše o tom Independent.

Výzkumníci z Univerzity v Sheffieldu si dali tu práci, a prošli 4800 dostupných a ověřených zpráv o sesuvech půdy po celém světě (za léta 2004-2016). Zjistili, že minimálně 700 takových případů bylo v jasné souvislosti s lidskou činností, například lámáním kamene, odstraňováním substrátu z kopců či nelegální těžbou. A že „vedlejším“ produktem těchto aktivit bylo za sledované období 50 000 mrtvých. Přijde vám to číslo přehnané? Bohužel není.

Například sesuv půdy z roku 2011 v Rio de Janeiro si vyžádal 610 mrtvých, a ten z roku 2013 v indickém Kedarnath si jednorázově přišel na 5000 lidských životů. Oba ale děsivě překonává (do sheffieldské studie nezahrnutá) Vargaská tragédie z roku 1999. Tehdy přišlo o život přes 20 000 lidí, a desítka měst skončila pod třímetrovou vrstvou bahna. Všechny tyto události přitom měly pár věcí společných.

V 80 % případů byly jejich spouštěcím mechanismem silné deště, které podmáčely odhalené svahy. A jak to, že se svahy ocitly holé a narušené? Ano, ve zmíněných případech byli na vině sami lidé, kteří tu nelegálně odebírali materiál. Nejprve dřevo, pak kamení. „Takže se ve všech zmíněných případech jednalo o situace, kterým se v principu dalo kompletně zabránit,“ říká Melanie Froude, vedoucí autorka studie.

„Pomalu si začínáme uvědomovat, jak dalekosáhle ovlivňujeme přírodu a jak nám ten tlak vrací,“ říká Froude. „Ale přiznávám, že vidět přímou souvislost mezi fatálními sesuvy půdy a výstavbou, nelegální těžbou nebo řezáním kopců pro mne bylo překvapivé,“ dodává Froude.

Zmíněná praxe řezání kopců je doménou nerozvinutých oblastí Indie, Nepálu, Pákistánu a Barmy. Lidé při ní odebírají substrát na stavbu domů v údolí, a stávají se pak prvními oběťmi sesuvů. V Číně jsou zase časté sesuvy půdy v zastavěných oblastech, kde se domy staví na nezpevněném podloží. A sesuvy podmíněné liniovými stavbami, železnicemi a silnicemi, se vyskytují bez geografických rozdílů.

„Prosadit tu bezpečnost stavby je často na hranici ekonomických možností, i když by bylo možná nejlepší, kdyby silnice v takových rizikových oblastech nevznikaly,“ říká Froude. „Tam, kde to alespoň trochu jde, je ale zapotřebí varovat místní před rizikovými činnostmi,“ dodává Froude.

---

reklama

---