Sokolí mláďata z Teplických skal zmizela, ochranáři zjišťují příčinu
Sokoli úspěšně přečkali i nápor turistů o květnových svátcích, ale poté se situace změnila. "V dalších dnech hnízdo zůstalo prázdné, kdy všechna tři mláďata zmizela. Co bylo přesnou příčinou neúspěchu, zjišťujeme. V tuto chvíli nechci spekulovat, jak k tomu došlo," dodal Kafka. Poslední úspěšné hnízdění v Teplických skalách tak bylo podle něj naposledy v roce 2022, kdy z hnízda úspěšně vylétla dvě mláďata.
Na Broumovsku hnízdí sokoli zpravidla v Adršpašsko-teplických skalách, které jsou častým cílem turistů. Ochranáři z CHKO Broumovsko proto zakazují na jaře vstup do vybraných lokalit ve skalách kvůli hnízdění sokolů každoročně, liší se jen počet míst podle situace. Od 11. března je kvůli hnízdění sokolů dočasně uzavřen přístup na Frýdlantskou vyhlídku na hoře Ostaš. V Teplických skalách bývá zpravidla na jaře kvůli sokolům zakazován vstup na úsek prohlídkového okruhu v blízkosti Chrámových stěn. Letos k tomuto omezení ochranáři nepřistoupili.
V CHKO Broumovsko loni opustilo pět hnízd 16 sokolích mláďat, což je nejvíce v novodobé historii, uvedli ochranáři.
Na Broumovsku se sokoli začali znovu objevovat v 90. letech minulého století, první pár zahnízdil okolo roku 2000. Sokol stěhovavý je velký zhruba jako vrána a dožívá se až 20 let. Živí se převážně ptáky do velikosti holuba, které loví za letu.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (7)
Petr Pekařík
19.5.2026 21:38Emil Bernardy
20.5.2026 07:01 Reaguje na Petr PekaříkKarel Zvářal
20.5.2026 07:12Břetislav Machaček
22.5.2026 09:33Pokud chtějí vracet určité druhy zvířat do přírody, tak musí prvně zjistit,
zda tam k tomu jsou vhodné podmínky jako potravní nabídka, klid a absence
nadměrné predace. Pokud vrací lipany a pstruhy do řeky plné vyder a nebo kormoránů, tak je to pouze jejich výkrm lipany a pstruhy. Pokud je vysadí
do vody bez střevlí, hrouzků atd., tak je odsuzují pouze ke kanibalizmu a hladovění. Totéž je u sokolů, pokud je v okolí dostatek hladových predátorů
a oni sami musí opouštět na hodiny okolí hnízda, aby ulovili ve městě
holuby včetně hřivnáčů, kteří se už z lesů před predátory vystěhovali do
měst. Nic nelze přehánět a je lépe mít zvíře vzácné, než hojné za cenu
vymizení jeho kořisti. Ta neustálá touha po navýšení pouze ikon ochrany
přírody vede přírodu do stavu, kdy hojní predátoři zcela zdecimují stavy
své kořisti a pak pojdou taky. Příkladem budiž třeba čápi, kterým dnes
přibyla konkurence volavek, dravých ptáků a srstnatých predátorů. Kde
brát další a další žáby, ještěrky, hraboše a ryby? Potravy je neustále
méně a méně a tak se živí na skládkách odpadky. Co ale budou žrát, když
skončí skládkování? Smíříme se s úbytkem čápů jako symbolů vesnice?
Proboha začněte myslet taky na tu kořist, než ji budete muset uměle
množit jako potravu pro ty své ikony.
Břetislav Machaček
22.5.2026 09:37 Reaguje na Břetislav Machačekpřekážkou jejich predátorům je vyplenit v době průchodu turistů.
Pokud ale přišlo počasí s úbytkem "rušivých" turistů, tak dostali
predátoři příležitost mladé sokoly ulovit.

Mladý orlosup bradatý na potulce doletěl z Bulharska až k Ostravě – místu, kde se vylíhnul
Výr letos znovu vyplenil jedno z hnízd sokolů v Moravském krasu
Sokoli hnízdící na komíně dukovanské elektrárny mají letos čtyři mláďata