Středočeští rybáři obnovují úhoří populaci, do řek letos vypustí tisíce ryb
26.3.2026 15:33 | PRAHA
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Projekt podpory biodiverzity vodních toků připravil Středočeský územní svaz Českého rybářského svazu. V letech 2025 až 2027 mají rybáři každoročně vysadit zhruba 22 000 kusů takzvaně odkrmeného úhoře říčního. Český rybářský svaz v předchozích letech spolu s krajem uskutečnil několik dalších projektů, například na záchranu lipana podhorního, na podporu druhů ryb žijících v proudících vodách a na podporu pstruha potočního.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
ss
smějící se bestie
26.3.2026 16:55No, tak nyní ještě ta patřičná regulace predátotů, kormorány počínaje, že.
Odpovědět
FM
Ferdinand Mravenec
28.3.2026 08:13Je hezké vědět, že krajská radní ví alespoň něco. Jen by si měla doplnit znalosti. Úhoří monté ČRS nakupuje a rozděluje do místních organizací už dlouhé desítky let (od svého založení 1957) a tradice vypouštění kvůli situaci na tocích trvá od let 1890 - 1900. StČK tedy "neobjevil Ameriku" a "triko si honí" trochu neprávem...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
29.3.2026 10:25Bývaly doby, kdy se úhořím monté v západní Evropě hnojila pole a vykrmovala
prasata a drůbež. Dnes je o zbytky monté rvačka a stojí majlant. A není na
vině pouze průchodnost toků, která je řešitelná stejně jako jim zabránit
vniknutí do turbín elektráren. Problémem je už i nedostatek potravy, kdy
po deštích voda do řek nesplachuje jako kdysi žížaly a jiný hmyz. Schází
už i rybí drobotina, kterou se úhoři živí. Kdysi jsem jich lovíval i 20
ročně a nyní skoro nic. Stačilo poctivě a pravidelně vnadit rousnicemi a
úlovek byl jistý. Míval jsem v záloze návazce s háčky s už navléknutými
rousnicemi a pouze je zapínal do karabinky na kmenovém vlasci po vypnutí
vlasce s uloveným úhořem. Když najeli, tak nebyl čas vázat háčky a úhoře
měřit a zabíjet. Odhadl jsem velikost a ty pod 70 vracel vodě a ty nad
70 končili v pytli. Pak byl čas je změřit a zapsat. Býval to někdy koncert
jako z filmu : "Zlatí úhoři", ale to byla příroda jiná, než nyní po těch
35 letech novodobého hospodaření. Pole bez žížal, vody bez drobotiny a
místy doslova sterilní a nebo jedovaté.
Odpovědět
prasata a drůbež. Dnes je o zbytky monté rvačka a stojí majlant. A není na
vině pouze průchodnost toků, která je řešitelná stejně jako jim zabránit
vniknutí do turbín elektráren. Problémem je už i nedostatek potravy, kdy
po deštích voda do řek nesplachuje jako kdysi žížaly a jiný hmyz. Schází
už i rybí drobotina, kterou se úhoři živí. Kdysi jsem jich lovíval i 20
ročně a nyní skoro nic. Stačilo poctivě a pravidelně vnadit rousnicemi a
úlovek byl jistý. Míval jsem v záloze návazce s háčky s už navléknutými
rousnicemi a pouze je zapínal do karabinky na kmenovém vlasci po vypnutí
vlasce s uloveným úhořem. Když najeli, tak nebyl čas vázat háčky a úhoře
měřit a zabíjet. Odhadl jsem velikost a ty pod 70 vracel vodě a ty nad
70 končili v pytli. Pak byl čas je změřit a zapsat. Býval to někdy koncert
jako z filmu : "Zlatí úhoři", ale to byla příroda jiná, než nyní po těch
35 letech novodobého hospodaření. Pole bez žížal, vody bez drobotiny a
místy doslova sterilní a nebo jedovaté.
JP
Jaroslav Pokorný
31.3.2026 14:37 Reaguje na Břetislav MachačekO monté je prý i veliký zájem na asijských trzích, jako o kulinářskou pochoutku. A Japonci, Jihokorejci a Číňané jsou movitější než čeští amatérští rybáři.
Odpovědět

Z české přírody mizí voňavý poklad - kriticky ohrožený lýkovec vonný
Candátů v lipenské přehradě v posledních letech mírně přibylo
ČSÚ: Chráněná území v Plzeňském kraji tvoří téměř pětinu z celkové rozlohy kraje