https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/svedsko-planuje-snizit-pocet-vlku-odbornici-varuji-pred-ohrozenim-druhu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Švédsko plánuje snížit počet vlků. Odborníci varují před ohrožením druhu

13.11.2024 09:34 (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Švédská vláda oznámila záměr snížit od příštího roku počet vlků ze současných 300 na 170. Návrh kritizují odborníci, podle kterých je šelem již tak málo a další zmenšení jejich populace by mohlo ohrozit jejich přežití ve skandinávských zemích, píše web Sweden's Big Five (SBF).
 
Stanovisko vlády si vyžádala švédská agentura pro ochranu životního prostředí, která jej zveřejnila na svém webu. "Švédsko každých šest let (Evropské komisi) podává zprávu o stavu ochrany druhů (...). Další příležitost bude v roce 2025," cituje agentura švédského ministra pro venkov Petera Kullgrena. Stockholm chce podle něj příští rok nahlásit, že příznivá bilance z hlediska ochrany by u vlků měla činit 170 jedinců. SBF podotýká, že Kullgren je myslivec a velký zastánce zmenšování populace vlků jak ve Švédsku, tak i v Evropské unii.

"Podle nás Švédsko získá souhlas EK k dalšímu snížení již tak nízkého počtu 300 vlků velmi obtížně. Švédská asociace pro masožravce bude samozřejmě pracovat ze všech sil na tom, aby zajistila, že snížení příznivého stavu ochrany nebude schváleno. Místo toho by měl být stav výrazně zvýšen," řekl předseda asociace Magnus Orrebrant.

Vycházel z výzkumu zooložky Lindy Laikreové, která loni na jaře spolu se 17 zahraničními vědci zaslala do prestižního časopisu Science otevřený dopis. V něm se píše, že dlouhodobé přežití vlků ve Švédsku, Norsku a Finsku zajistí alespoň 2000 jedinců. Dnes v severských zemích přitom žije jen asi 700 těchto psovitých šelem.

Švédsko obnovilo licencovaný lov vlků v roce 2010. EK o pět let později tvrdila, že severská země tím porušila právo EU v oblasti ochrany přírody, ale nezahájila s ní soudní řízení. Komise Švédsku v této souvislosti zaslala formální varování již dvakrát, píše web Politico.

Poslední největší odstřel vlků se ve Švédsku odehrál v lednu 2023, kdy se populace vlků zmenšila ze 460 na 385. Vláda rozhodnutí hájila tím, že šelmy ohrožují zemědělce, hospodářská zvířata a obyvatele.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

13.11.2024 10:57
Doufejme, že k tomu dojde časem i v ČR, když vlk dáví ovce už i na Kutnohorsku - Samopše/Mrchojedy, Kutnohorský deník, u řeky Sázavy.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

13.11.2024 12:12
Švédsko země 7x větší než ČR, má méně vlků než my.
Tady, podívat se křivě na Vlka, jdeš pomalu do lochu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.11.2024 13:30
Nějak jim ty počty nesedí. V zimě 23 bylo 385 vlků, takže na podzim 24 by jich mělo být minimálně 500. Severské země nemají zdaleka tak hustou dopravní síť, jaká je ve střední Evropě, proto silniční mortalita téměř odpadá. Migrující jedinci se najdou mnohem snadněji, než je tomu v naší "zadrátované" krajině. A jako chovatelé sobů těžko mohou plotit tak obrovské plochy, ta regulace vlka je tedy opodstatněná. A jestliže populace prosperuje i při těchto počtech, není nutno stavy vlka enormně navyšovat. Ty správné geny se vždycky nejdou.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.11.2024 16:11
To se musí našim vlkomilům špatně číst, protože je to příklad i pro zbytek
Evropy. Prostě 170 kusů vlků stačí i v tak panenské přírodě, jakou mají
Švédi a v naši kulturní krajině je jich pořád málo a málo a dokonce nemá
nikdo odvahu říci ani konečné číslo, na kterém začne regulace. Jedině v
NP Šumava už postoupili o krůček vpřed, protože pochopili, že přítomnost
vlků dělá z vysoké velmi plachou zvěř. Prostě vlci jdou proti záměrům ochranářů chránit les před vysokou, která se před vlky ukrývá v lese
více, než bez nich a dělá tam více škod.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

18.11.2024 18:48 Reaguje na Břetislav Machaček
Blbost. Na Šumavě stříleli víc jak 1000 ks vysoké rok co rok. Vlk tam nemá co žrát.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

13.11.2024 16:35
Regulace vlka je v místech, kde se přemnoží, potřebná, ale 300 ks na celé Švědsko, které je proti nám velké a řídce osídlené (s velkými oblastmi prakticky neobydlenými), mi rozhodně jako přemnožení nepřijde.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.11.2024 17:15 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Zimy ve Švédsku jsou mnohem tvrdší a delší, nejsou tam duby a buky, tudíž chybí prasata, a také jiná spárkatá nedosahuje středoevropských hustot. Kdyby tomu bylo jako u nás, tedy že "vlci chrání les proti okusu", určitě by si jich tam nachovali více.

Stačí letmý pohled, a je vidět, jak intenzivně a velkoplošně se v severských zemí těží dřevní hmota. Oni zřejmě problém s "miliardovými škodami" na mladých porostech nemají, tedy z toho plyne, že uzpůsobují stavy vlka úživnosti prostředí, aby se nevěnovali polodometikovaným sobům. Vědce by měla zajímat kvalita/vitalita vlčí populace, nikoliv jen její početní stavy. Jestliže to v těchto dimenzích fungovalo dodnes (mnoho desítek -set? let), není akutně nutné do jejich systému hospodaření zasahovat.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.11.2024 18:03 Reaguje na Karel Zvářal
A není-li v souvislosti s vlkem řečeno i to B), tedy početnost rysa (Norsko, Švédsko 1300-1800), jde o zjevnou manipulaci, neb Seveřené bilogickou ochranu lesa MAJÍ.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

13.11.2024 19:04 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Díval jste se někdy kde v tom Švédsku ale třeba i Norsku jsou ti vlci rozšířeni? No ten liduprázdný sever to zrovna není.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

13.11.2024 20:49 Reaguje na Jarek Schindler
Ale ani v tom lesnatém Svealandu, mimo jeho jihovýchodní část, kde leží i Stockholm, moc lidí nežije. Ledaže, jak výše naznačuje pan Zvářal, by tam regulace vlka byla motivována snahou o udržení vysoké poplace rysa ostrovida. Případy, že vlk někdy likviduje rysa, aby omezil potravní konkurenci, jsou zaznamenány.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.11.2024 22:43 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Např. vlci zabíjejí pumy, ve smečce, když ji zastihnou v otevřeném prostoru. Je-li vlk sám, puma ho přemůže, zejména díky silným tlapám.
O rysech se dočtete velmi zřídka (1:10), říkám tomu Vlčí zpravodaj. Přitom dělá tu samou službu, jen to proběhne v tichosti, a ne že vlci sežerou jednu ovci, ale deset dalších se musí utratit. Rys má také mnohem větší respekt ze psů, ne jako medvěd či vlci, kteří je přemůžou silou nebo obejdou díky početní přesile.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.11.2024 09:25 Reaguje na Karel Zvářal
Ano je to tak. Rysům jako našim nejcennějším šelmám fandím taky už proto, že nezabíjí ze zábavy jako vlci. Spokojí se s jedním kusem, ke kterému se vrací až do úplné likvidace a naopak trpí tím, že ostatní predátoři je o úlovek připraví.
Navíc rys je opravdu velmi plachý a vidět rysa je
zážitek, který málokdo zažil. Jednou jsem viděl
na úpatí V. Polomu v Beskydech rysa odpočívat na
jarním sluníčku ležícího na padlém kmeni smrku.
Měl jsem dobrý vítr, přišel jsem zcela potichu
a vyplašilo ho, až když jsem vytahoval foťák z
batohu. Bleskově zmizel v porostu a bylo po
fotečce. Mnohokrát jsem sledoval rysí stopy
obloukem míjející lidská obydlí a taky ohrady
s domácími zvířaty. No a pokud se zeptáte
horalů, tak proti rysům nikdo nic nemá mimo
pár hlupáků. Je to zcela jiný přístup než
k vlkům, které většina horalů mimo hrstky
vlkomilů nenávidí za to, že zabíjejí ovce
zbytečně ze zábavy a nikoliv z hladu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.11.2024 09:42 Reaguje na Břetislav Machaček
Vůbec bych se nedivil, kdyby jedním z důvodů záměru snížit početnost vlka na Šumavě byl právě úbytek rysa. Zvláště má-li rysice mláďata, je ukradení kořisti citelná ztráta, kterou těžko může rychle nahradit. Gepardi byli dokonce dvakrát na hranici vyhubení, a to zejména díky zlodějským hyenám a jiným šelmám či supům. Takže i v ochraně by mělo platit Všeho s mírou.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.11.2024 23:41 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Samozřejmě, ta lidnatost je tam nějakých 21 lidí na km2. O to víc by se nad rozšířením vlka měly zamýšlet ty země kde je lidnatost přes 100 lidí na km2. Řekl bych, že v jižní a střední části země jim vlk likviduje hlavně losa. Na severu pak soba. Mě ale v článku spíš zaráží konstatování jak je ta skandinávská populace malá a jak v těchto počtech nepřežije. . Tedy populace Norska, Švédska a Finska. Paní vědkyně asi zapomněla že s tím Finskem přímo sousedí Rusko a v tamní Karelské oblasti je těch vlků údajně dost a dost. I když tam mají na jihu Finové stavět 200 kilometrů plotu tak pořád zbývá ještě 1100 km volné hranice pro tu vlčí migraci. Samozřejmě silnější šelmy likvidují ty slabší všude kde mají možnost.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

18.11.2024 22:19 Reaguje na Jarek Schindler
Ve Skandinávii není jedna spojitá oblast výskytu vlka, jde o dvě populace, i když mitgrace mezi nimi je možná. Jedna je švédsko-norská, druhá finsko-karelská. Ta švédsko-norská, které se týká článek, je podle odbornáků slabší a tudíž více ohrožená,
Odpovědět
MM

Milan Milan

13.11.2024 22:28
Jistě že u nás k tomu musí nutně dojít taky, stejně tak i ve zbytku Evropy. To pak budou aktivisté teprve řvát, že jde o živé bytosti a blablabla. Ale kdyby je bez rozmyslu nevypustili, nenamnožili, nehýkali nadšením jak se smečky krásně množí (????), nemuseli by pak vlčci násilně umřít. Vina padá na ekoaktivistické ignoranty reality.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist