Spotřeba veterinárních léčiv v Česku klesla od roku 2008 o dvě třetiny

Od roku 2008 klesla v Česku spotřeba veterinárních léčiv u zvířat téměř o dvě třetiny z 95,5 tuny na 35,7 tuny v roce 2022. Ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi má ČR podle Státní veterinární správy (SVS) podprůměrnou spotřebu. Na pozitivním vývoji se podle veterinářů podílí zejména proaktivní přístup chovatelů, veterinárních lékařů i státních institucí a dlouhodobá osvěta. Nevhodné či nadměrné užívání antibiotik může způsobit, že se bakterie stanou proti antibiotikům odolné, což přináší riziko pro lidi i pro zvířata. "SVS v rámci dozoru kontroluje spotřebu antibiotik v chovech i výskyt jejich nadlimitních množství v potravinách živočišného původu. Jde o to, aby byla veterinární léčiva používána odpovědně a pouze v odůvodněných případech," uvedl za správu Petr Šatrán.

Loni veterináři vyšetřili 1779 vzorků odebraných ze zvířat a zkoumali v nich přítomnost zbytků antibiotik. U velkých hospodářských zvířat odebrali vzorky ze svalů, jater a ledvin, u drůbeže a králíků ze svalovin a jater. Do testů zahrnuli veterináři také vzorky z ryb, mléka, vajec a medu. Překročení maximálního limitu zbytků zjistili v pěti případech. V roce 2022 se jednalo o dva případy.

Nadměrné podávání antibiotik v chovech zvyšuje riziko přenosu bakterií mezi zvířaty, potenciální riziko představují také případné zbytky antibiotik v živočišných produktech a životním prostředí. Loni veterináři nezjistili překročení limitu zbytků antibiotik v tkáních hospodářských zvířat ani ve vodě k napájení.

Vzorky potravin živočišného původu veterináři odebírají také při kontrolách zásilek ze zahraničí. Pokud jsou výsledky nevyhovující, nařídí správa opatření, aby se kontaminované potraviny nedostaly ke spotřebiteli.

Antibiotika se v chovech hospodářských zvířat používají pro zachování dobrého zdravotního stavu zvířat a jejich užitkovosti. Léky například pomáhají minimalizovat četnost, závažnost a zdravotní dopady výskytu infekčních onemocnění zvířat - a s tím spojené nepříznivé ekonomické dopady.

Správa upozorňuje, že používání antibiotik přináší řadu rizik, proto je v celé EU od roku 2006 zakázáno používat antibiotika coby stimulátory růstu a produkce u potravinových zvířat. Od loňského roku také platí nařízení stanovující seznam látek, které se nesmí ve veterinární medicíně používat ani registrovat a jsou určeny pouze jako záloha pro léčení lidí.

Upozornit na zodpovědné používání antibiotik a na odolnost proti účinkům antibiotik má Světový týden zvyšování povědomí o antimikrobiální rezistenci, který trvá od 18. do 24. listopadu. Celosvětová kampaň si klade za cíl podpořit aktivitu zdravotníků, ekologů, odborníků na zdraví zvířat, zemědělců, politiků, médií i veřejnosti v boji proti vzniku a šíření patogenů rezistentních vůči léčivům.

ČR má některá opatření ke snižování rezistence v oblasti veterinární i lidské medicíny zahrnuté v Národním antibiotickém programu.

---

reklama

---