Neviditelné riziko přírodních koupališť: Vědci zkoumají původce cerkáriové dermatitidy
Onemocnění způsobují cerkárie – mikroskopické larvy parazitů vodních ptáků, které se při koupání omylem zavrtávají do lidské kůže. Přestože člověk není jejich přirozeným hostitelem a infekce obvykle nevede k závažným zdravotním komplikacím, intenzivní svědění a vyrážka mohou přetrvávat několik dní a lidem výrazně znepříjemnit rekreační pobyt u vody nebo výkon práce (např. u plavčíků).
„Případy cerkáriové dermatitidy se v Česku objevují pravidelně už více než 60 let. Dodnes ale nevíme, kolik lidí skutečně postihuje, protože většina z nich lékaře vůbec nevyhledá a onemocnění se nedostane do žádných statistik,“ upozorňuje parazitolog Tomáš Macháček. Bez těchto údajů je přitom obtížné určit rizikové lokality nebo zavádět účinná preventivní opatření. Výzkumníci proto ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem vytvářejí první komplexní databázi výskytu cerkáriové dermatitidy v Česku. Současně mapují rizikové lokality a sledují faktory, které ovlivňují výskyt parazitů ve vodním prostředí.
Aby bylo možné riziková koupaliště odhalit včas, potřebují vědci rychlé a spolehlivé metody, které přítomnost parazitů zachytí ještě předtím, než způsobí problémy lidem. V pražské laboratoři proto vyvíjejí nové molekulární metody, které dokážou odhalit DNA parazitů přímo ve vodě. „Tyto citlivé metody umožní rychlé preventivní testování koupacích vod před zahájením sezóny i během ní. Oproti dosud používaným postupům budou výrazně rychlejší,“ vysvětluje parazitolog Jan Procházka, který nové metody vyvíjí.
Výzkumníci se zároveň zaměřují na možnosti, jak výskyt parazitů přímo na koupacích lokalitách omezit. Klíčovou roli v jejich životním cyklu hrají vodní plži, ze kterých se larvy uvolňují do vody.
„Hledáme nové způsoby, jak snížit množství těchto plžů v nádržích, aniž bychom narušili fungování vodních ekosystémů. Naším cílem je účinná prevence, která bude zároveň šetrná k přírodě,“ říká parazitoložka Jana Bulantová, jež se testováním nových opatření zabývá.
Součástí výzkumu pražského týmu jsou také laboratorní experimenty, které pomáhají vysvětlit, proč někteří lidé po kontaktu s parazitem téměř žádné potíže nemají, zatímco u jiných vzniká typická silně svědivá vyrážka.
„Zajímá nás například, jak parazit proniká do kůže a jak na něj reaguje lidský imunitní systém. Tyto poznatky přispějí k lepší prevenci, diagnostice i léčbě onemocnění,“ doplňuje Macháček, který vede experimentální část výzkumu.
Výzkumný tým z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy patří celosvětově mezi několik málo pracovišť, která aktivně propojují terénní výzkum, experimentální studium ptačích krevniček a koncept ochrany veřejného zdraví. Hlavním cílem týmu je vytvořit a nabídnout nástroje, které pomohou hygienikům, provozovatelům koupališť i veřejnosti lépe předcházet cerkáriové dermatitidě. Díky přesnějšímu monitoringu bude možné včas upozornit na rizikové lokality a přijímat účinná preventivní opatření, aniž by bylo nutné omezovat koupání v přírodních vodách.
reklama
Dále čtěte |
Virus klíšťové encefalitidy mívá na povrchu slabá místa, zjistili vědci
Novela stanoví, jaké materiály mohou přicházet do styku s pitnou vodou
Jihočeští záchranáři v červnu zasahovali u čtyř případů, kdy had uštknul člověka
Ledovec Belvedere: přírodní laboratoř krajinných změn
Hmyzem roku 2025 se staly světlušky. Vědci chtějí jejich prostřednictvím upozornit na světelné znečištění 
Vosí dvojníci staří 33 milionů let obelstili i dávné ptáky