Sysel obecný se už nebojí zemědělců, ale koček
Přírodovědci předpokládají, že se sysel obecný na naše území rozšířil ze stepí jihovýchodní Evropy a Malé Asie. Jedná se tedy o stepní druh, z čehož vyplývají i nároky tohoto hlodavce na prostředí. Nejdůležitějším pro přežití syslí kolonie je krátký travní porost. Ten zvířatům umožňuje vizuální kontakt s ostatními členy kolonie a především mu dává možnost zpozorovat blížícího se predátora.
Ve vysoké trávě naopak hlodavci ztrácí přehled a stávají se snadnou a častou kořistí predátorů. „Proto i největší tuzemské kolonie najdeme na letištích ve Vyškově, v Praze Letňanech nebo v Brně Medlánkách, kde se pravidelně seče,“ vysvětluje Pavel Bína, který záchranný program sysla koordinuje.
Záchranný program by měl zajistit, aby sysel z české přírody úplně nezmizel. Pro jeho přežití je podle AOPK zásadní především zabezpečit potřebnou péči na místech, kde v současné době žije. To znamená na těchto místech především hospodařit vhodným způsobem. Zejména se to týká pravidelného kosení nebo spásání trávy.
Sysli vymizeli především kvůli změnám v krajině a ve způsobu zemědělského hospodaření po druhé světové válce. Uškodilo jim rozorávání mezí a pastvin, scelování polí do velkých lánů, úbytek luk a pastvin s nízkou trávou a používání chemických prostředků. V současnosti jim překvapivě nejvíce škodí obyčejné domácí kočky. Ty jsou totiž velmi zdatnými lovci těchto hlodavců.
reklama
Dále čtěte |
Česko-saský projekt zachraňuje staré ovocné odrůdy 
Středočeský kraj podpoří vysazování úhoře říčního
Skupina JARO během zimy obnovila desítky mokřadů. Potřebnou péči dostaly i louky a rákosinyOnline diskuse
Dotaz na biologa - 26. 3. 2012 - JatyononaonoVize zubra jako pralesního tvora je bouhužel daná místem jeho posledního refugia v Bělověžském pralese. Přičemž polský výraz puszcza má stejný původ jako maďarská pusta, jihoslovanská pustina nebo česká poušť - s vegetací to opravdu nemá nic společného, spíš s hustotou lidského osídlení. V součastnosti je v Bělověži redukován stav zubrů na cca 620 ks a místní lesníci řvou jak ten zubr ten les ničí. Je dobré si uvědomit že 620 zubrů by svého času car slovil za něco málo více než týden, čili těch zubrů tam bylo více, tedy i lesa méně. Tuším že v 13. stol. (omlouvám se teď nemám zdroj, doplním ho odpoledne i s podrobnostmy) car (jehož jméno také doplním) odpustit trest kozákům kteří nechali projít přes hlídané území vojsko Mongolů (a následně za sebou nechali spoušť - další "pralesní" slovíčko ;-) ) a ospravedlnili se na to že stopy nájezdníků byli zničeny stádem zubrů. V té době se totiž po stepích východní evropy proháněla stáda (nejen) zubrů srovnatelná s jejich americkými bratranci bizony, a byli jedním z prvků které tyto stepy pomáhali udržovat. Ve střední evropě velké býložravce nahradili mnohem dříve zemědělci a pastevci a umožnili tak přežití nejen sysla, ale celé řady dalších druhů živočichů i rostlin, které často představují glaciální relikty (sysel zrovna ne), i když je dnes díky jejich rozšíření (např. Pouzdřanská step na jihu Moravy) máme paradoxně tendence vnímat jako teplomilné. Tolik ve skratce o zubrovy a bezlesí v Evropě. |
