Skupina JARO během zimy obnovila desítky mokřadů. Potřebnou péči dostaly i louky a rákosiny
Od azbestu k rosničkám
Na Svitavsku vznikla v Radiměři díky ČSOP Arion nová kaskáda pěti tůní. Zároveň se podařilo odstranit černou skládku s nebezpečným azbestem, která místo dlouhodobě zatěžovala. „Po dlouhé době jsme se konečně mohli pustit do prací, na které v létě nezbývá čas. Tůně už teď lákají první skokany a ropuchy – snad se brzy vrátí i mloci,“ popisuje koordinátor projektu Roman Kalous.
Mokřady pro karase, vážky i ledňáčky
V přírodní rezervaci Zbytka u Českého Meziříčí vznikl mokřad, který může přilákat nejen rosničky a ledňáčky, ale i kriticky ohroženého karase obecného – nenápadnou rybu, která z české přírody téměř vymizela. Obnovu podpořila firma Anela.
Další tůň se buduje v rezervaci Mazurovy chalupy u Hradce Králové. I když teď vypadá jen jako blátivá jáma v zimní krajině, brzy se stane novým domovem pro vážky, obojživelníky a vzácné vodní rostliny. „Máme z toho velkou radost – nedávno jsme pro tůň vytyčili místo a než jsme se nadáli, Městské lesy Hradec Králové vše projednaly s úřady a už se kope,“ popisuje David Číp.
Zima přeje péči o mokřadní louky i rákosiny
V Ptačím parku Josefovské louky někteří členové skupiny pomáhali s tradiční údržbou vlhkých luk. Ořez hlavatých vrb a kosení porostu prospívá bahňákům, ale i chráněným broukům, dutinovým ptákům a netopýrům.
V zimě se pracovalo i v přírodní rezervaci Baroch. Díky silnému mrazu se ochranáři dostali na místo bez člunu a mohli zde vyřezat část přestárlého rákosu, který byl tak hustý, že znemožňoval přístup mnoha druhům. Nejhustší porosty zůstaly zachovány například pro chřástaly, rákosníky nebo bekasiny, zatímco pro ostatní druhy vznikla nová mozaika prostředí.

„Vysekali jsme zde plochu necelého hektaru, která bude postupně od hladiny přecházet v řídkou mokřadní louku. Plocha se tak otevírá ptákům, vážkám a dalším druhům. Mladý rákos navíc poslouží jako potrava pro zdejší buvoly,“ doplňuje teréňák Vítek Havlín.
Pomoci může každý
Skupina JARO pravidelně pořádá dobrovolnické akce a výzvy. Aktuálně hledá i spolehlivé auto pro každodenní výjezdy do terénu. Lidé mohou pomoci také adopcí přírodních území – symbolicky si osvojit mokřad, louku nebo pastvinu a přispět tím na jejich ochranu.
Více informací o akcích, adopcích i možnostech pomoci najdete na www.skupinajaro.cz.
reklama
Dále čtěte |



Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (6)
Honza Honza
2.4.2025 08:00Stejně tak působí rybníky, jiné nádrže.
Lepší je les: odpařená voda se v noci sráží v chladných korunách a rosa stéká zpět ke kořenům.
Biologická pumpa: za deště koruny stromů extrémně odpařují nadbytek vody, značně se výparem ochlazují, dosáhne se rosného bodu a voda se sráží, vzniká mlha, lesy kouří. Tím les výrazně ochlazuje krajinu a zároveň vodu nutnou pro výpar zadržuje-
to louka, mokřad nedokáže, i nad slatinou je v poledne 40 st a výpar je zde enormní, přitom pára vyletí s horkým vzduchem vysoko do atmosféry.
vaber
2.4.2025 09:28Nevypustila sekačka zcela zbytečný CO2 do atmosféry a neodehnala všechny živočichy ?
Mokřady nejdou vytvořit ,mohou vyhrabat jen nějakou díru a čekat ,zda v ní někdy bude voda.
Jaroslav Pokorný
2.4.2025 13:46 Reaguje na vaberMokřady postupně vznikají zarůstáním a zazemňováním mělkých vodních ploch. Takže občasné vybagrování je účelné.
Slavomil Vinkler
2.4.2025 16:43 Reaguje na Jaroslav Pokornýsmějící se bestie
2.4.2025 10:24Kde jsou dnes všechny ty " kačáky ", požární nádrže, na vesnicích, městech, no !