Úhynům ryb v Dyji má zabránit soubor opatření, která navrhne pracovní skupina
"Bohužel jsme trochu v zajetí klimatické změny, kdy teplota roste. K tomu se přidává chování nás všech občanů a toho, co do vody vypouštíme. Do Nových Mlýnů se ročně dostane 160 tun fosforu, přehrada kvete a právě velké množství sinic je příčinou katastrof," uvedl Výborný.
Ryby uhynuly kvůli nedostatku kyslíku, který způsobil nadměrný výskyt sinic. "Jejich přemnožení podporuje kombinace vysokých teplot, nízkého průtoku vody a zvýšeného množství živin, které pocházejí z nedostatečně vyčištěných odpadních vod. Podmínky úzce souvisejí s dopadem klimatické změny. Rozklad odumřelých tun sinic spotřebovává další kyslík, navíc se do vody uvolňuje velké množství jedovatých toxinů. V případě takového nepříznivého souběhu okolností nelze podobným úhynům ryb zabránit, a to ani pomocí zásahů do řízení vodních nádrží," řekl generální ředitel Povodí Moravy David Fína.
Situaci by měl zlepšit soubor opatření, který vzejde z jednaní pracovní skupiny. První panel složený z odborníků, například z Mendelovy univerzity nebo Výzkumného ústavu vodohospodářského, navrhne krátkodobá, střednědobá i dlouhodobá opatření. Shrne i to, co se dosud pro zlepšení událo, jako například instalace modernějších oxymetrů. "Výstupy chci mít do 15. září. Druhý panel zaštítí ministerstvo zemědělství a zaměří se na čištění odpadních vod, a na to, jak jej zlepšit," řekl Výborný.
Poslední část směřuje k dlouhodobějším revitalizačním opatřením, jež povedou k navrácení řeky do přírodního charakteru. Panel bude mít na starost ministerstvo životního prostředí, aktivně se zapojí také Agentura ochrany přírody a krajiny.
Z jednání dále vzešlo, že náklady na likvidaci uhynulých ryb uhradí Jihomoravský kraj. K opětovnému zarybnění řeky pod nádrží přispěje dotace ministerstva zemědělství, které má pro tyto účely vyhrazené 750 000 korun ročně.
Úhyny ryb, které se v řece opakují, trápí také místní. Petici s názvem Zachraňme řeku Dyji dosud podepsalo přes 2500 lidí. Signatáři požadují kromě jiného obnovu ekologického průtoku nebo otevřený přístup k informacím. Výborný uvedl, že je připraven hovořit se zástupci občanů a těmi, kteří za peticí stojí.
Přes 40 tun ryb vylovili rybáři z Dyje také před třemi lety. Povodí Moravy od té doby přijalo několik opatření. Na nádrži je proti jiným lokalitám četnější monitoring, z vodní nádrže vodohospodáři zlepšují průtok v Dyji, a to v množství maximálně možném pro dlouhodobější udržení v letních a podzimních měsících.
reklama
Dále čtěte |
Neznámý viník zasypal hnízda ledňáčka říčního stavební sutí v CHKO Poodří
Poznat svět netopýrů mohou zájemci na tradiční Mezinárodní noc netopýrů
Ochránci přírody vykoupili na Karvinsku další pozemek, který ponechají příroděOnline diskuse
Všechny komentáře (3)
vaber
17.7.2025 08:42Jindřich Duras
18.7.2025 10:00 Reaguje na vaberK sinicím. Sinicový vodní květ když je ve fázi růstu = daří se mu výborně, má dost živin i světla, biomasa přibývá - sice ve dne kyslík vyrábí a v noci spotřebovává, ale ta spotřeba není nic dramatického. Ostatně, dělají to tak všechny rostlinné organismy, protože žít musí i v noci.
Problém nastává, když je sinicový vodní květ už plně rozvinutý apřestane růst. obvykle proto, že už nemá světlo - sám sebou si zakalí vodu tak, že se musí nacpat ke hladině, aby světlo měl. U hladiny se tvoří stále silnější povlaky a přestává se prostě dařit. Sinice tam sice v obrovské biomase jsou, ale přestávají vyrábět kyslík - zato jejich povlak efektivně brání vstupu světla do vody, kde pak nemůže vyrábět kyslík ani nikdo další a hladinou taky moc kyslíku neprojde. Pak začnou sinice hromadně odumírat a právě rozkladem té odumírající biomasy se bleskurychle spotřebuje kyslík rozpuštěný ve vodě. Totální průšvih (viz právě NM) nastane tam, kam vítr ty hendikepované povlaky vodního květu nafouká, protože nahromadění přichcíplé biomasy je prostě obrovské a doslova to vyhnívá. Pokud je to u výpusti, jako v NM, tak do řeky celkem logicky nic dobrého neteče a neštěstí je hotové.
Omlouvám se, je to delší, ale snad jsem zmínil celý ten proces.
