Nové on-line mapy zachycují proměny lesů během tisíců let
![Vývoj pokryvnosti přirozeného zmlazení jedle (Abies alba) během druhé poloviny 20. století na vybraných územích v ČR. Mapa ukazuje snížení schopnosti regenerace na většině území, zřejmě vlivem okusu zvěře. Šedá výplň znamená absenci zmlazení v historickém i novém záznamu. Vývoj pokryvnosti přirozeného zmlazení jedle (Abies alba) během druhé poloviny 20. století na vybraných územích v ČR. Mapa ukazuje snížení schopnosti regenerace na většině území, zřejmě vlivem okusu zvěře. Šedá výplň znamená absenci zmlazení v historickém i novém záznamu.](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/vyvoj-pokryvnosti-prirozeneho-zmlazeni-jedle-abies-alba-behem-druhe-poloviny-20.stoleti-na-vybranych-uzemich-v-cr.png&w=666)
Zástupci Botanického ústavu zdůraznili, že v důsledku klimatických změn dnes lesnictví čelí dopadům, které vyvrcholily kůrovcovou kalamitou. "Více než kdy dříve je dnes třeba mít o lesích kvalitní informace, abychom byli schopni zavést účinná adaptační opatření. Znalost historie tak umožní lépe pochopit současnou situaci a lépe o les pečovat," uvedl řešitel projektu Ondřej Vild z Oddělení vegetační ekologie ústavu.
Podle jeho slov mohou shrnuté poznatky přispět k správnému plánování kroků v lesnictví na celostátní úrovni i v regionech. "Na místní úrovni pomohou lesním hospodářům k plánování dřevinné skladby či způsobu hospodaření. Díky informacím o změně lesního prostředí najdou využití i v ochraně přírody. Navíc je díky jejich přehlednému a srozumitelnému zpracování může využívat i široká veřejnost se zájmem o historii českých lesů," popsal.
Samotné přípravě map podle tvůrců předcházelo více než desetileté bádání v archivech, terénní práce v lese i analýzy dat. Údaje pak odborníci zpracovali do tří databází - archeologické, archivní a vegetační. Tým vytvořil 111 map uspořádaných do devíti tematických sad.
Přečtěte si také |
![Les Klokočná. Foto: Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz Les Klokočná. Foto: Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz](https://aa.ecn.cz/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/img_9934-copy.jpg)
Archeologické mapy ukazují pravděpodobnosti lidského vlivu od roku 5500 před naším letopočtem do konce raného středověku. Podle vědců vycházejí z více než 18 000 archeologických komponent. Na tuto část navazují mapy z archivních materiálů založené na zhruba 52 000 záznamech. Zobrazují druhové složení dřevin a podíl různých postupů hospodaření v lesích v 18. a 19. století. Nejmladší zdroj tvoří asi 2500 párových záznamů vegetačních ploch přirozených lesů po celém Česku. Odborníci je poprvé zaznamenali v polovině 20. století a pak po dalších 50 letech. Tyto dokumenty mapují změny zastoupení různých dřevin či druhového složení bylinného patra.
Projekt podpořila Technologická agentura ČR z programu Zéta.
reklama