Vláda projedná dokument, který podpoří využívání a zpracování dřeva v Česku
25.6.2024 01:11 | PRAHA
(ČTK)
Jednou z cest, jak zvýšit využívání dřeva ve stavebnictví, je podle ministra upravení stavebních norem pro dřevostavby. Jejich výška je aktuálně omezena na 12 metrů nad zemí, což stavebníky často odrazuje. Na změně normy pracuje Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, návrh počítá se dvěma limity výšky dřevostaveb, a to 18 metrů u takzvané čisté dřevostavby a 22,5 metru u kombinované dřevostavby, tedy například s železobetonovou konstrukcí.
Ministerstvo zemědělství by mělo podle surovinové politiky v budoucnu také průběžně vyhodnocovat vývoj dostupnosti dřeva, a to na základě dat z Národní inventarizace lesů. Výsledky poslouží jako podklad pro další investiční plány. Cílem politiky je mimo jiné rozvíjet programy, které omezují riziko lesních požárů, kalamitních stavů a škod způsobených zvěří. Vzniká také úplný katalog dřevěných výrobků pro stavebnictví.
Dokument, který vládě předložila ministerstva zemědělství a průmyslu a obchodu, podporuje i ministerstvo životního prostředí. Ministr Petr Hladík (KDU-ČSL) už dříve uvedl, že chce v budoucnu zvýhodnit dřevostavby pro žadatele o některé dotace.
V Česku se v současnosti staví ze dřeva méně než jinde v Evropě. V roce 2022 byl v ČR podíl dřevostaveb na výstavbě rodinných domů 14,1 procenta, v Německu to bylo 29 procent, v Rakousku 33 procent a ve Švédsku 90 procent.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Dřevostavba jako živá laboratoř: Nová budova zemědělské univerzity v Praze poslouží k výuce i výzkumu dřevěných konstrukcí
Brownfieldy jako cesta k udržitelnému rozvoji měst. Nová příručka radí, jak využít jejich potenciál
Nejekologičtější směs pro 3D tisk z betonu navrhli na mezinárodní stáži ve Francii studenti VUT
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
JŘ
Jaroslav Řezáč
25.6.2024 07:08v ČR stavíme hloupě as nesmyslně. Nešetříme neobnovitelnými zdroji a obnovitelné trestuhodně vyvážíme do zahraničí už minimálně 300 let. Toto plýtvání by se mělo omezit a začít dřevo zpracovávat v ČR. Vyvážet dřevo s přidanou hodnotou.
Je třeba postavit dřevozpracující průmysl ale jsem zvědavý, kdo to bude dělat, KDYŽ SE Z VYSOKÉ ŠKOLY DĚLÁ POSVÁTNÁ KRÁVA A NAŠE POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI SE OPÍRÁ O LIDI, KTEŘÍ NIC NEDOVEDOU A TI CO NIC NEDOVEDOU BEROU NEJVÍC.
Odpovědět
Je třeba postavit dřevozpracující průmysl ale jsem zvědavý, kdo to bude dělat, KDYŽ SE Z VYSOKÉ ŠKOLY DĚLÁ POSVÁTNÁ KRÁVA A NAŠE POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI SE OPÍRÁ O LIDI, KTEŘÍ NIC NEDOVEDOU A TI CO NIC NEDOVEDOU BEROU NEJVÍC.
JS
Jiří Svoboda
25.6.2024 11:37 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPředně je třeba zoptimalizovat výstavbu dřevěných pasivních rodinných domů viz www.optimalizmus.cz. Tam lze spoustu dřeva uplatnit.
Odpovědět
Pe
Petr
25.6.2024 13:31 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMáme málo fabrik, hal, skladů a betonu?
Dřevozpracujícího průmyslu máme dostatek. Zato dřeva máme málo. Měli bychom omezovat těžby, naše krajina potřebuje být co nejvíc zarostlá, aby fungovala a dokázala udržet vodu. Peníze za dřevo to nenahradí.
Odpovědět
Dřevozpracujícího průmyslu máme dostatek. Zato dřeva máme málo. Měli bychom omezovat těžby, naše krajina potřebuje být co nejvíc zarostlá, aby fungovala a dokázala udržet vodu. Peníze za dřevo to nenahradí.
Pe
Petr
25.6.2024 13:44 Reaguje na PetrTěžba dřeva jako strategické suroviny, a hlavně míry využívání (drancování) životně důležitého ekosystému, by rozhodně měla být zákonně omezena. Ročně u nás přirůstá údajně 18 milionů m3 dřeba. Těžba by neměla překročit polovinu tohoto množství. Tím se zajistí obnova a zdraví ekosystému, přírody a biodiverzity, krajiny, vodního režimu, klimatu. Ale spíš bych to ještě snížil, protože přírůstek je celoplošný na stávajících porostech. Není to zvětšování lesnatosti, kterou zvětšit nutně potřebujeme.
A pokud chceme (z ekonomických důvodů) víc těžit, řešení je velmi prosté - zvyšme lesnatost. Platí jednoduchá úměra - čím vyšší lesnatost, tím vyrovnanější klima i vodní režm, a tím vív lze těžit. Jako na poli - čím víc polí, tím větší sklizeň. Zvyšovat sklizeň ze stávající plochy polí znamená devastaci a budoucí problémy.
Odpovědět
A pokud chceme (z ekonomických důvodů) víc těžit, řešení je velmi prosté - zvyšme lesnatost. Platí jednoduchá úměra - čím vyšší lesnatost, tím vyrovnanější klima i vodní režm, a tím vív lze těžit. Jako na poli - čím víc polí, tím větší sklizeň. Zvyšovat sklizeň ze stávající plochy polí znamená devastaci a budoucí problémy.
JS
Jiří Svoboda
26.6.2024 09:15 Reaguje na PetrBěžně se těžilo tak 15 milionů kubíků a na to vznikla zpracovatelská infrastruktura. Za kůrovce se těžilo asi 2x více, tak se vyváželo. Každý si může vybrat podle ceny, komu dřevo prodá, jinak to ve svobodné společnosti fungovat nemůže.
Proč bychom měli ponechat polovinu dřeva v lesích? Myslím, že je rozumné vytahat vše, co se dá rozumně zpracovat, a zbytek tam ponechat. Možná ty "nové" lesy opravdu neposkytnou více než tu polovinu.
Odpovědět
Proč bychom měli ponechat polovinu dřeva v lesích? Myslím, že je rozumné vytahat vše, co se dá rozumně zpracovat, a zbytek tam ponechat. Možná ty "nové" lesy opravdu neposkytnou více než tu polovinu.
Pe
Petr
26.6.2024 12:16 Reaguje na Jiří SvobodaTo jste nepochopil text. Nenavrhuji dřevo vytěžit a polovinu nechat ležet, ale těžby v lesích omezit na maximálě polovinu toho, kolik přirůstá. Aby nám lesy přibývaly rychleji, protože je nutně potřebujeme. Lesy jsou to jediné, co vás ochrání před vedrem a suchem. A protože teploty rostou, tak potřebujeme víc lesů, aby se to kompenzovalo.
Odpovědět
Pe
Petr
26.6.2024 12:48 Reaguje na PetrŽe by se cíleně zalesňovalo, zakládaly nové lesy a zvyšovala lesnatost, s tím se počítat nedá, že by se nějak významně obnovovaly a zakládaly rybníky, mokřady a tůně taky ne, takže jediná reálná pomoc proti oteplování a vysychání je netěžit a nechat lesy přirůstat.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
27.6.2024 11:08 Reaguje na PetrA jako to si myslíte, že když budeme vždy těžit polovinu toho, co tam naroste, že ten les bude jímat stále více uhlíku? Docela zkratkovitá představa.
Naopak, stále více uhlíku bude uloženo, když se bude les ve vhodnou dobu vytěžovat, obnovovat a další uhlík bude ukládán v dřevostavbách pasivních domů.
Odpovědět
Naopak, stále více uhlíku bude uloženo, když se bude les ve vhodnou dobu vytěžovat, obnovovat a další uhlík bude ukládán v dřevostavbách pasivních domů.
Pe
JŘ
Jaroslav Řezáč
25.6.2024 15:50 Reaguje na Petrkdybychom měli málo dřeva, tak jenom proto, že jej vyvážíme masivně do ciziny.
Odpovědět
Pe
Petr
25.6.2024 16:07 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTo je obyčejný byznys, kdo dá víc. To se těžko nějak omezí. Stejně jako se k nám dovážejí zase banány, pomeranče a stovky dalších.
Ale regulovat se dá těžba ve vztahu k ploše/zásobě dřeva. Těžba v lesích ovlivňuje život nám všem, komu se vytěžené dřevo prodá už pro přírodu důležité není, to zajímá jen lidi.
A pokud chceme zvýšit těžbu, tak musíme zvýšit množství polí pro pěstování dřeva.
Odpovědět
Ale regulovat se dá těžba ve vztahu k ploše/zásobě dřeva. Těžba v lesích ovlivňuje život nám všem, komu se vytěžené dřevo prodá už pro přírodu důležité není, to zajímá jen lidi.
A pokud chceme zvýšit těžbu, tak musíme zvýšit množství polí pro pěstování dřeva.
JŘ
Jaroslav Řezáč
25.6.2024 17:12 Reaguje na Petrto je obyčejná hloupost, vyvážet nařezanou kulatinu.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
25.6.2024 17:29 Reaguje na Petrnemůžeme mít peníze, když potenciál přidané hodnoty v surovině dřeva vyvezeme za drobný do ciziny...
sami přicházíme o peníze i zaměstnanost která by z tvorby přidané hodnoty byla v regionech.
Krátkozraká ekonomika je možná, ale okrádáme se především my sami.
Odpovědět
sami přicházíme o peníze i zaměstnanost která by z tvorby přidané hodnoty byla v regionech.
Krátkozraká ekonomika je možná, ale okrádáme se především my sami.
Pe
Petr
25.6.2024 17:50 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNení to tak. Máme tu samozřejmě všechno, i u nás se dřevo zpracovává, a to nejen na řezivo, ale jsou tu kompletní výrobní řetězce, od kulatiny v lese po finální výrobky nejrůznějších oborů. Ano, část dřeva se vyveze v surovém stavu. Jak jsem psal, úplně stejně to funguje i opačně. A nejen u nás, ale i jinde a v podstatě se vším. I k nám se přece dováží mnoho surovin v základním stavu a zpracovávají se a vyrábějí se z nich finální výrobky zase u nás. Můžeme přestat vyvážet dřevo, ostatní můžou zase přestat vyvážet ropu, jiní mohou přestat vyvážet brambory, nebo kávová zrna. Nikdo přece nechce být krátkozraký.
Odpovědět
Pe
Petr
25.6.2024 17:59 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPředstavte si svět, kde by se vše zpracovávalo a vyrábělo v zemích původu. Třeba obilí by se mlelo na místě a hned vedle by stály pekárny, kde by se peklo pečivo, a teprve to by se vyváželo. A k tomu dovezenému rohlíku byste si ráno neuvařil čerstvou kávu, ale kupoval byste si už hotovou v tetrapaku, protože káva by se vařila hned za pražírmani, které by stály u plantáží.
Jen nevím kde by se vyráběly složité výrobky z mnoha materiálů, třeba auta. Jestli tam, kde se těží železná ruda, nebo tam, kde se těží ropa a vyrábějí plasty...
Odpovědět
Jen nevím kde by se vyráběly složité výrobky z mnoha materiálů, třeba auta. Jestli tam, kde se těží železná ruda, nebo tam, kde se těží ropa a vyrábějí plasty...
