https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/vyhlaska-nove-omezuje-lov-lisek-myslivci-kritizuji-celorocni-lov-brezich-samic
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vyhláška nově omezuje lov lišek. Myslivci kritizují celoroční lov březích samic

12.3.2025 01:55 (ČTK)
Lov lišek bude nově zakázaný od 1. března do 30. června. Počítá s tím vyhláška ministerstva zemědělství (MZe) o době lovu zvěře. Celoroční lov lišek a zejména lovení lišek takzvaným norováním kritizovali obránci zvířat i někteří poslanci. Vyhláška mimo jiné umožňuje lov býložravé zvěře do dvou let věku po celý rok, což má podle MZe pomoct ke snížení škod v lesích. Myslivci a spolek Stop sečení srnčat požadují změnu vyhlášky, vadí jim, že jsou stříleny i samice těsně před porodem nebo po porodu, kdy se starají o čerstvě narozené kolouchy.
 
Zástupci TOP 09 ocenili alespoň částečný zákaz norování lišek v době péče o mláďata, v tiskové zprávě ale uvedli, že za úplný zákaz budou bojovat dál. Celoroční lov lišky byl doposud podle úřadu umožněn, protože je významným přenašečem chorob a parazitů. Na základě připomínek MZe přistoupilo k úpravám. "O úplném zákazu norování budeme dále jednat v příštích týdnech,” uvedl místopředseda TOP 09 a předseda zemědělského výboru Michal Kučera. Zákaz měl být součástí zákona o myslivosti, podle strany ale projednání ve Sněmovně vytrvale blokuje ANO a SPD.

Kromě doby lovu lišek se mění například také doba lovu králíka divokého, a to na období od 1. září do 31. prosince, dosud bylo možné králíka lovit od 1. listopadu. "V místech výskytu (králíka) vznikají významné škody na zemědělských plodinách a pozemcích. Je proto vhodné rozšířit dobu lovu králíka divokého," napsal úřad ve zprávě.

Kvůli efektivnějšímu snižování stavů spárkaté zvěře a snižování škod zejména v lesích a v zemědělství rozhodlo ministerstvo prodloužit celoroční lov spárkaté zvěř do dvou let věku do roku 2030. Jde o prodloužení doby lovu daňka skvrnitého, jelena evropského, muflona, siky japonského, siky Dybowského, srnce obecného a kamzíka horského.

Českomoravská myslivecká jednota a spolek ale upozorňují, že v žádném ze sousedních států není možné lovit samice spárkaté zvěře v pokročilém stupni březosti. V otevřeném dopise proto spolek vyzval ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) k úpravě doby lovu. Ministerstvo zemědělství na dotaz ČTK uvedlo, že prodloužená dobu lovu je možnost, nikoliv povinnost, a ke změnám nyní přistupovat nebude.

"Každý myslivec musí uvážit, zda lov zvěře mimo řádnou dobu lovu je etický a odpovědný. Když myslivci splní lov zvěře v dříve běžné době lovu, nemusí možnosti rozšířené doby lovu využívat," uvedl mluvčí MZe Vojtěch Bílý.

Spolek s tvrzením, že se jedná o dobrovolný postup, nesouhlasí a lov v březosti označil za "nemorální a zavrženíhodný způsob redukce spárkaté zvěře". Spolek také upozornil, že myslivci ani další odborníci často nejsou schopni na dálku a při nočním lovu rozlišit, zda je samice do dvou let březí nebo ne. Myslivecká jednota poukázala na zákaz lovu lišky v době březosti a podle ní nedává logiku, aby MZe povolovalo odstřel vysoce březích samic, když zakázalo lov lišek.

"Je vůbec možné, že Vláda ČR pod taktovkou ministerstva schválila výjimku, která umožňuje a zcela legalizuje lov březích samic, i s tím vědomím, že vyvíjející plod čeká trýznivé udušení?" ptají se zástupci spolku a myslivců. Ministerstvo namítá, že myslivecká veřejnost po desetiletí praktikuje lov prasete divokého bez ohledu na to, zda se jedná či nejedná o březí samici.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (53)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

12.3.2025 06:39
Prosím skutečné myslivce, nikoliv atrapy myslivců, zda by se k tomuto mohli vyjádřit. Soudě podle toho, co má jen letos v liškách střeleno kamarád a na velmi malé výměře, zdá se mi to jako laikovi poněkud scestné, ale mohu se mýlit.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.3.2025 12:01 Reaguje na pavel peregrin
Píšu to stále dokola -
Kadlík z Orlíku, by Vám vysvětlil, co a jak může být v lesích, aby byly přínosem pro majiotel !
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.3.2025 12:19 Reaguje na smějící se bestie
majitele
Odpovědět
HH

Honza Honza

12.3.2025 07:21
Nějaká hranice by být měla: střílet březí samici a samici s mláďaty není známka vyspělé kulturní společnosti. Úplně stejně jako týrání hospodářských zvířat.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

12.3.2025 14:46 Reaguje na Honza Honza

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.3.2025 20:01 Reaguje na Honza Honza
Ale nepovídejte. Jak je to tedy potom s těmi divokými králíky? U nich nevadí střílet ještě kojící samice? proč se kvůli pár divokým králíkům musí měnit jejich doba lovu. Oni snad sežerou ČR? Na druhou stranu ochrana lišek je nesmysl. Tam kde mají drobnou musí lisky lovit právě v tomto období kdy mají být chráněny. Kolik se jich uloví v červenci, když v polních kultůrách jsou neviditelné? Atd. Tohle ministerstvo plodí jeden nesmysl za druhým.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

13.3.2025 09:51 Reaguje na Jarek Schindler
U nás ve sdružení se srnčí prostě v době kladení neloví. Respektuje se stará verze vyhlášky. Myslím, že to tak dělají i všichni v okolí. Na druhou stranu rozeznat loňského koloucha nebo muflonče není větší problém stejně jako lončáka u černé. Lišky se střílí poměrně dost. Na 550ha okolo 35lišek ročně. I přes to jejich odlov dlouhodoběji neklesá ale objevuje se snad i díky tomu víc zajíců. Jinou drobnou téměř nemáme.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

13.3.2025 14:05 Reaguje na Dalibor Motl
Tak v první řadě já nepsal nic o srnčím ale o nesmyslném posunutí doby lovu u králíka. Liška je případ sám o sobě. Kdo si myslí, že ochrana lišky bude přínosem pro přírodu ať si to klidně myslí dál. Čas ukáže kde je pravda.
Odpovědět
va

vaber

12.3.2025 08:58
Kde jsou ta místa ,kde králík divoký žije a dělá velké škody.
Pamatuji dobu, kdy u nás běhalo mnoho zajíců,tedy nesrovnatelně víc než dnes a nikdy jsem neslyšel ,že by tehdy dělali veliké škody. Kdyby bylo tolik zajíců dnes ,už by se zvonilo na poplach , odborníci i zemědělci by požadovali naprosto přemnožené zajíce vystřílet a MŽP by vyplácelo odměny za každého zastřeleného. Tak se projevuje ta lepší starost člověka o přírodu, dnes .Svět se mění, prý k lepšímu.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

12.3.2025 10:05 Reaguje na vaber
Souhlasím - na jižní Moravě se lovily tisíce zajíců. Po honu stáli 20 Kčs/kus. Každý rok jsem si jich koupil asi 10. To bývaly hody. A teď se nám zakazují chovat i nutrie.
V mnohém už je to horší než za socialismu.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.3.2025 10:54 Reaguje na Jaroslav Pokorný
1*
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.3.2025 14:43 Reaguje na vaber
Vidíte sám, dnes škodí i ten zajíc. Jak to, že dříve při podstatně vyšších stavech tak neškodil? No a divoký králik ma většinou poslední vrh někdy v průběhu měsíce srpna. Matka koji asi 3 týdny a osamostatňují se po měsíci. To MZD a ochráncům všeho živého nevadí, že 1.9. mohou být králičí nory ještě plné kojených mláďat?
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

12.3.2025 21:25 Reaguje na Jarek Schindler
Pamatuji si když mi na Lesnim závodě Harrachov říkal tamější polesný, že dříve žádné škody nebývaly, ale jak se zpřístupnily lesy a postavily sjezdovky, začal problém. Zvěř se chová jako člověk, když je ve stresu vyjí lednici. Ano zvěř je nyní v obrovskym stresu a u nás po úmyslném zničení lesů je to ještě horší. Zvěř nemá klid a je vyháněná do polí a tady je posekají zemědělci, to nikdo nevidí.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

12.3.2025 22:10 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
No, úplně původně jelenovití i zajíci byli obyvatelé širých plání. Do lesů jelenovité zahnali lidé.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

13.3.2025 14:06 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Bohužel o jelenovitých tvrdíte naprostý nesmysl.
Odpovědět
LB

Lukas B.

13.3.2025 14:45 Reaguje na Jarek Schindler
proč?
co by takový jelen pohledával v málo úživném hustém vysokém lese? (tedy snad kromě úkrytu) ne snad že by to byl úplně stepní živočich, ale mnohem víc by mu hověl nějaký více rozvolněný les (lesostep?), kde by měl co žrát.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

13.3.2025 16:34 Reaguje na Lukas B.
Málo úživný hustý vysoký les neznám. Reagoval jsem na to, že by jelenovití měli být původně obyvateli "širých plání". Jak se ty širé pláně slučují s tím vaším rozvolněným lesem ( lesostepí) Ta lesostep je snad širou plání? Trochu si to nejdříve srovnejte. Jen pro pořádek. Jelenovití jsou v podstatě většinou buď potravní oportunisté nebo okusovači a stromy potřebují snad i pro některé jiné životní projevy.
Odpovědět
LB

Lukas B.

13.3.2025 17:04 Reaguje na Jarek Schindler
já si mám srovnat jiné diskutéry? to myslíte vážně? pan Pokorný je předpokládám svéprávný jedinec a já jej nijak srovnávat nemíním.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.3.2025 17:09 Reaguje na Lukas B.
Správně! Jeleni běžně žijí ve Skotsku i na Novém Zélandu ve zcela otevřené krajině. Ta nula ani neví, že rozmnožovací nora králíků je ve srovnání s obývanou v kolonii velmi krátká, hnízdo bývá i na dosah ruky (50-60cm).
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.3.2025 17:20 Reaguje na Karel Zvářal
https://www.youtube.com/watch?v=CiNcc2g-ryI
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.3.2025 07:49 Reaguje na Karel Zvářal
No jo, pavědec Zvářal a jeho teorie. Tak znovu. Tvrzením, že je to nesmysl jsem reagoval na: "No, úplně původně jelenovití byli obyvatelé širých plání. Do lesů jelenovité zahnali lidé". No a Zvářal tím svým Skotskem či N. Zelandem vlastně tvrdí, že jelena ve Skotsku a na N. Zelandu lidé vyhnali z lesů.
Aby bylo jasné. Jak Skotsko tak N.Z. měl vysoké procento lesů. Kaledonský les ve Skotsku zabíral víc jak 2/3 Skotska a lesnatost na N.Z. měla být 85-90%. Dnes je ve Skotsku lesnatost 18 až 20 %. Je potřeba si uvědomit, že vegetace subarktického charakteru ( to aby Zvářal měl co gůglovat) se tam nachází již od 1000 m.n.m. a velké rozlohy zabírají vřesoviště. Zvlášť podařený Zvářalův nesmysl je potom v tvrzení že na Novém Zelandě žijí jeleni ve zcela otevřené krajině. Za zcela otevřenou krajinu to může považovat snad jen hlupec Zvářal. No a navíc jsou to všechno farmy a jeleni do nich byli dovezení a vysazení někdy na přelomu 19 a 20 století.No a tu vaši noru vynásobte dvěma. Pak se možná shodnem. Jo a zapomněl jste vysvětlit toho racka obecného. Ten-mail jste již našel, abyste se mohl pochlubit?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.3.2025 00:19 Reaguje na Lukas B.
Já snad nepsal nic o tom, že byste měl "srovnávat" jiné diskutéry. Napsal jsem ať si to srovnáte sám ve své hlavě když už máte potřebu obhajovat tvrzení, že jelen byl obyvatelem širých plání.
Odpovědět
LB

Lukas B.

14.3.2025 10:34 Reaguje na Jarek Schindler
tak to se omlouvám za špatné pochopení. nicméně jelen patří na paseku (tedy, na něco podobné pasece, vzniklého na sekáním, ale vypásáním a okusováním, kde je co žrát), ne do temného starého lesa bez spodního patra.

jestli patří do širé stepy nevím, nicméně přežvýkavci s parožím se vyskytují (vyskytovali) na severní polokouli skoro všude.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.3.2025 11:01 Reaguje na Lukas B.
Přesně tak to je, dohadovat se, co bylo dřív, je skoro jako o slepici a vejci, co bylo první. Tedy určitě slepice, resp dinosauři.

U mamutů uvádí některé zdroje, že zmizeli po konci doby ledové, "když se začaly šířit lesy" - ale! stepi zůstaly a s nimi velbloudi, sajgy aj. Ano, šířily se lesy a do nich spousta spásačů. A jak píšete, jeleni se paství na pasece, v pradávném temném pralese té paše bylo poskrovnu. I dnes vídám tlupy laní v polích, kde mléčná zralost obilí je láká více, než ostřice na mýtinách. A na tom N.Zélandu jsou mnohem silnější paroháči, než v zemích, odkud byli dovezeni. Ve Skotsku jsou na vrchovině, tedy zaloučených vřesovištích. A jelikož nejsou literární údaje z dávných dob, jsou zde veškeré ž-m spory zbytečné.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.3.2025 13:14 Reaguje na Karel Zvářal
Ano, tam kde nejsou podmínky pro růst stromů je většinou step. Zvířata která se přizpůsobila těmto stepním podmínkám přežila a přežila i přítomnost lidí. Zvířata která se nepříspůsobila novému klimatu ustupovala na sever a následně vyhynula.
Zvářale, Zvářale Vy pavědče,co je podle vás tlupa laní ( prosím počet)? Opravdu vídát v době " mléčné zralosti obilí" (může to být tak červen, červenec) v polích tlupy laní? Kolik jste vůbec, třeba za poslední rok, té jelení zvěře vůbec viděl? Tedy mimo televizi .
Jen mě ještě napadá jak by asi vypadala kniha J. Lochmana " Jelení zvěř" kdyby znal ty vaše " vědecké teorie". Že by snad potom nenapsal, že: "jeleni s parožím podobným paroží dnešních jelenů se objevují v našich krajích po třetí době ledové, kdy se zde vytvářelo podnebí podobné dnešnímu. Měli být převážně zvěří lesní...." Pan Zvářal se toho ale nebojí a jde ve svém výzkumu ještě dál. Dokonce na základě několika málo pozorování popisuje nový druh jelena polního.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.3.2025 12:38 Reaguje na Lukas B.
Nejprve byste měl pochopit co to vlastně je ten les. On les je pojem pro určitý biotop který se vyznačuje hlavně přítomností většího počtu stromů v různé fázi růstu a tedy v různé fázi rozpadu. Opravdu chcete tvrdit že paseka není les, nebo že les je pouze to vaše " temné staré bez spodního patra"?
Jo, parohatí přežvíkavci se vyskytovali na severní polokouli skoro všude tam kde byl les. Nevyskytovali se v pouštích a stepích.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

12.3.2025 14:49 Reaguje na vaber
Svět se mění k ekologičtějšímu.
Odpovědět
va

vaber

12.3.2025 09:02
Myslivci prý kritizují celoroční lov březích samic. To je pěkné a prosím kdo jiný loví ty březí samice ,než myslivci. To kritizují sami sebe, nebo je někdo nutí ty samice lovit?
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

12.3.2025 10:03 Reaguje na vaber
No, jistě takový rozumný člověk březí samici nestřelí, ale na druhé straně je zase dost takových, kteří si střelí rádi. A jak je vidět, i mezi myslivci se šíří názory, že je neetický lov lišek norováním. Domníval bych s ovšem, že na ministerstvech a mezi poslanci se taková h.vada, která by souhlasila s lovem březích samic nenajdou a hle - najdou. Tak co s nimi? Nedávat jim ve volbách hlas.
Já už léta podporuji SPD, ale když jsem se dočetl, jak vystupují ve Sněmovně, tak u mě mají utrum.
Odpovědět
ML

Miroslav Linda

12.3.2025 13:42 Reaguje na vaber
Vyjímku protlačili přílepkem k lesnímu zákonu tak jako dnes ochránci přírody.Jmenovitě duha a česky svaz ochránců přírody.
Jediný exces s povinným lovem vysoce gravidních samic jelena evropského se řešil u zaměstnanců NP Šumava.Zde to hajným nařizoval a mzdou podmiňoval ředitel (ochránce přírody).Jednalo se o hajné, nikoli zajmové myslivce
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.3.2025 14:31 Reaguje na Miroslav Linda
Řekl bych, že se to děje všude tam kde se vyplácí zastřelné. Akorát to není tak viditelné.
Odpovědět
ML

Miroslav Linda

14.3.2025 12:26 Reaguje na Jarek Schindler
Bohužel. Kde zaměstnavatel podmiňuje vyplacení mzdy a bonusové složky lovem, tam k tomu asi dochází.
U zájmových myslivců k tomu dle mého nedochazí.Zde vládne myslivecká etika.....a zavist.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.3.2025 14:43 Reaguje na Miroslav Linda
Proč do toho pletete v případě MS nějakou závist. Opravdu si myslíte, že kolega kolegovi bude závidět kus holé zvěře navíc? I když samozřejmě, lidé jsou různí.
Odpovědět
Ra

Radek

12.3.2025 10:06
Stanovení doby hájení Lišky je nesmysl a zákaz norování taktéž . Už ted jsou početní stavy na hraně únosnosti .
Na víc nejde při norování o týrání lišky . Liška normálně bojuje ze psem , tak jako to dělá po staletí . Norování je naprosto normální lov , který je významným při tlumení početních stavů , jeho zákazem budou další problémy z přemnoženou Liškou .

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martin-riha-lov-lisek-se-psy.krute-tyrani-nebo-humanni-zpusob-lovu
Odpovědět
Ra

Radek

12.3.2025 10:15 Reaguje na Radek
Nevím o nikom z myslivců co by lovil březí samice . Vím a sám to dělám také že loví srnčata do doby něž začne vodit srna nové potomky . V této době se dá stoprocentně rozeznat srnče od plné srnčí čipleny a vodící srny . Dělá se to hlavně v lesních honitbách ve kterých je po celý rok vrostlý porost na tolik že v době od konce června do konce roku srnčí v podstatě není vidět , v době kdy není sníh je to o to horší .
Odpovědět
Ra

Radek

12.3.2025 10:22 Reaguje na Radek
Co vím ale jistě je , že se v lesích české republiky loví v noci za pomoci termovizí a noktovizorů srnčí zvěř po celý rok . Je to způsob lovu při kterém nejde poznat , věk , pohlaví , kondice zvěře a jde o pouhou regulaci , likvidaci srnčí zvěře , zvěř je lovena na potkání a za každý ulovený kus dostává zaměstnanec k platu 500 kč zástřelné .

Je to zavržení hodný způsob lovu , který by měli naši poslanci zakázat ! proč ho tolerují i ruzná hnutí jako je duha a ochrana přírody , netuším .
Odpovědět
Ra

Radek

12.3.2025 10:33 Reaguje na Radek
Nevím ani o nikom z myslivců že by lovil plné natož vodící bachyně , i po zavedení celoročního lovu dospělých prasat divokých , se tomuto způsobu lovu myslivec vyhne . Myslivec loví z tlupy prvně přírust , potom lončáky a lončačky a na konec loví bachyně . Bachyně je právě ta co určuje v tlupě kdy bude chrutí , to nastává za normální skladby (hierarchie) v tlupách černé zvěře koncem listopadu a táhne se až do začátku února , bachyně potom metají po cca 115 dnech selata . Toto každý myslivec ví a také moc dobře ví že rozbitím hierarchie v tlupě dojde k chaosu a po dosažení tělesné váhy selete bachynky 30 kg ,jde hned do chrutí a kaneček ji oplodní , takže při dnešní uživě jde do chrutí ještě v prvním roce života a ve druhém roce nám metá 2x ročně selata . Takže máme prasátek 2x tolik !!!!!!
Odpovědět
Ra

Radek

12.3.2025 10:42 Reaguje na Radek
Co ale bohužel vím , že plné vodící bachyně cíleně loví sedláci a vlastníci , právě díky povolení celoročního lovu dospělých prasat divokých . Oni netuší jak žije černá zvěř , nejsou ochotni o tom nic zjistit , ani diskutovat . Bohužel věří tak jako pan ministr zemědělství , že lovem bachyní snižují stavy . Opak je ale pravdou , je to důsledek špatně stanovené doby lovu černé zvěře . Na místo snižování početních stavů , i když se každoročně uloví za nemalého úsilí víc kusů , nám černé pořád přibývá , tím pádem i škody . Mužu z radostí ale říct že v mém okolí přibývá sedláku , co to pochopili a začali u lovu přemýšlet , je to bohužel běh na delší dobu .
Odpovědět
Ra

Radek

12.3.2025 11:52 Reaguje na Radek
Kdyby v této době bylo králíků a zajíců tak jako bylo ještě ke konci 70 let , na konci honů byly plné traktorové vlečky zvěře a nikomu to nevadilo ,škody nebyli žádné . naopak se z toho výsledku radovali .

Tak to vidím že v dnešní době bude vadit všem zvěř užitková a nebude vadit zvěř škodná . Jak mile někdo jen malinko zkřiví vlkovi oháňku nebo lišce ocas ztropí ochranáři rozruch . Normální to v žádné případě není , protěžování jedněch na ukor druhých pokaždé vedlo k problémům , v přírodě má být rovnováha , o to se stará myslivec . Vlk a další predátoři to za něj nevyřeší (ti budou dělat jen větší problémy ) …... Poslanci by měli velebit myslivce a stavět je do světla ochrany přírody , tak jak to ve skutečnosti je . To myslivci jsou ti co se ve skutečnosti na konec o vše musí postarat . Hnutí duha , ani ochrana přírody a jim podobní to nikdy nedělali a ostřelovači už se předvedli .
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.3.2025 10:54 Reaguje na Radek
1*!
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

12.3.2025 19:19
V minulém období bylo uloveno 169 ks králíka a vypuštěno 126 ks ... Ten úředník se schovává za mantru škod JKS má být 1877ks. Chtěl bych ho vidět.
Kdysi jsem vídával králíka okolo nádraží v Pardubicích, v Semtíně a Paramu ... také jsem zkusil naočkované odchované králíky vypustit do honitby do dvou let zmizeli.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.3.2025 19:49 Reaguje na Jaroslav Vozáb
V šedesátkách bývaly králíků mraky, fascinovaly mě jejich "záchody", tj místa o průměru konferenčního stolku, kam odkládali trus. Otec se mi často smál, že "chodím počítat bobky", ale ony fakt v průběhu zimy ubývaly. Jestli tam chodil i hojný zajoch, nebo jen králíkům požírání trusu prospívá, to se mi zjistit nepodařilo, ale byla to má první doložená recyklace:-)

Kdysi jsem si vybral mládě z krátké nory a choval na kravském mléku. Když jsem po pěti dnech šáhl do původní nory, měla všechna mláďata dvojnásobnou velikost, než ta má zakrslá chudinka. Jejich mléko je tudíž mnohem výživnější a vhodnější, než (naředěné) kravské. Zkraje sedmdesátek přišla myxomatóza, byl to smutný pohled na netečného králíka s boulemi na hlavě (na světlech). Od té doby vím, že největší škodná v přírodě je člověk a jeho hloupá rozhodnutí, včetně (některých) zákonů.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

13.3.2025 08:05 Reaguje na Karel Zvářal
Pamatuji si konec této doby... s tátou jsem na ně chodil (jsem ročník 1965). Pak myxomatoza (tu ještě pár odolných jednotlivců přežilo), králičí mor, nezkutečný nárůst populace lišek a černé, důsledek byl totální kolaps králičí populace ve volnosti. Králíka jsme zkoušeli vypouštět pro zpestření a jako lákadlo pro lišku, aby měli čas zdivočet vypuštění bažanti. Lišky je preferují jako přirozenou kořist. Podle mě nemají dnes v přírodě šanci přežít.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.3.2025 08:19 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Jak jste uvedl prve, oni často přežívali v zástavbě, kam prase ani lišku to (zatím) netáhne, zato kuna se přizpůsobila báječně. A dokáže-li králíka zdolat hranostaj, pro 5x větší kunu je to hračka. Ona zahluší i toho hranostaje, tchoře nebo lasku stejně tak. Pro většinu myslivců je to přehlížený "neškodný" druh, který však má na svědomí (lokální) vyhubení spousty druhů a šance na změnu přístupu k němu je prakticky nulová. To jí vyhovuje, neb je schopna přežít na čemkoliv, živočišnou bílkovinu má jen jako zákusek. Ale když natrefí na zdroj, vybílí ho do mrtě.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

13.3.2025 13:59 Reaguje na Karel Zvářal
Je zajímavé, jak je kuna skalní přizpůsobivá. Žije i v Praze, tedy obecně ve městech, já mám chalupu sice u lesa, ale také psa i dvě kočky a stejně se mně tu a tam objeví na půdě.
Odpovědět
LB

Lukas B.

13.3.2025 14:40 Reaguje na Jaroslav Pokorný
před dvaceti lety jsem tchánovi namluvil, že kunu z půdy chalupy nejlépe vypudí zápachem nějaké větší šelmy (kde kuna s respektem vyklidí pole), ideální že by prý by lev nebo tygr. a tchán nelenil, vydal se do Troji (z Kobylis to má jen kousek) s kýblem, a od zkoprnělého ošetřovatele v pavilonu šelem se domáhal nabrání tygřího trusu.
Odpovědět
LB

Lukas B.

13.3.2025 08:35 Reaguje na Karel Zvářal
králící mají nepříliš dokonalé trávaní a proto nechávají potravu projít dvakrát. čili přikrmují se bobky. beze srandy.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.3.2025 08:47 Reaguje na Lukas B.
Kdysi jsem jednu paničku špice zdupal, proč má pejsek tak těsný (skoro uzavřený) náhubek. Vysvětlila mi, že je to specialista na psí výkaly, a když je nemůže sežrat, aspoň se v nich vyválí.

A co se týká králíků, jako 5-6 letému to nešlo do kebule, wikina tehdy ještě nebyla, Světem zvířat jsem dostal až ve druháku. Prostě ten zájem naši nemohli ignorovat:-)
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

13.3.2025 14:01 Reaguje na Karel Zvářal
No, moji dva psi si docela pochutnávali na koňských kobližkách, ten současný si u sousedů dopřává slepičinců a v pěkně smradlavé mršině se také rád vyválí.
Odpovědět
LB

Lukas B.

13.3.2025 14:19 Reaguje na Karel Zvářal
ano, hodně se toho o králících naučíte i z knih, doporučuji zejména "Watership down" (česky: daleká cesta za domovem), Richard Adams, 1972, česky 1986 a 2018, ještě se dá sehnat (i jako audiokniha), jako bonus ovládnete základní králičí slovní zásobu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.3.2025 15:00 Reaguje na Lukas B.
Králíky jsem dávno pustil ze zřetele, byli pro mě zajímaví v samých počátcích lesotoulek. Ta jejich toaleta byla na ikonickém místě, těsně za hranou strmého svahu, odkud byl krásný výhled na město, dokonale vykousaná/ vyhlazená, a hlavně jen 400m od baráku, takže snadno kontrolovatelná. I kdyby nějací přežili, jejich krátké (rozmnožovací) nory liška snadno prohrabe, o praseti nemluvě. Při dnešním predačním tlaku naprosto bez šance.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

13.3.2025 16:49 Reaguje na Karel Zvářal
Králík žádné krátké nory většinou nedělá. Nejsou sice hluboko pod povrchem, tedy nejsou nijak moc hluboké, ale pod zemí často tvoří rozvětvený labyrint s několika únikovými východy. Dokonce mívají i větrací šachty. Je popsáno, že když králice opouští noru tak mnohdy ucpe hlavní vchod travní „zátkou“. Příčinou úbytku králíků byly nemoce které jsou tu pořád. Predace je druhotný vliv působící na slabé zbytkové populace. Rozšíření doby lovu je i z tohoto důvodu naprostým nesmyslem. Kdo asi tomu Výbornému takové nesmysly radí?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.3.2025 09:48
Naše myslivost má tisíciletou tradici a byla vzorem i pro jiné země, kde
prováděli takové hlouposti, jaké dnes u nás vnucují myslivcům ochranáři
a laická veřejnost ovlivněna pořady typu "Nedej se" stranící ochranářům
a kritizující všechny ostatní. Tento trend, kdy si povinně platíme pouze
jednostranné názory, se považuje za jediný možný a jakýkoliv jiný názor
je považován pomalu jako protirežimní.
A teď k těm dobám hájení. Slušný myslivec březí a vodící matky nestřílí, ale zakazovat mu lovit škodnou jako liška v době rozmnožování je prostě
neznalost zbytku možností kdy a jak ji lovit. Je už zakázáno vykuřování
a plynování nor, otrávené návnady, lov na masové újedi, na pořadu dne je
norovaní, které je už nyní bez tréninku na živé lišce v umělé noře risk
pro psa, který to provádí při prvém norování hned naostro. To chtějí ti
ochranáři dopadnout tak, jako jejich západní vzory, kde je liška městské
zvíře a drobná zvěř v přírodě je neznámý pojem? Asi ano, protože to je
pouze pro ně "Svatá válka" proti myslivcům, rybářům, lesákům a sedlákům.
Jejich přáním je divočina bez lovu, bez těžby dřeva a BIOzemědělství bez
zisku a za dotace s dovozem potravin z míst po vykácených pralesích. Tak
hloupé lidi, jako jsou dnešní ochranáři kdysi zavírali do blázinců, ale
to byla doba, kdy lidé ještě věděli, že je příroda musí uživit i bez těch dovozů odjinud. Věděli, že hojnost lovné zvěře je přednější, než hojnost
jejich predátorů, protože ta zvěř byla v jejich jídelníčku. Pamatuji na
některé smluvní prodejny ve městech, kde před Vánoci viseli zajíci a
bažanti k obohacení jídelníčku nemyslivců. Dnes se střílí jeden zajíc
a dva bažanti do tomboly na mysliveckém plese, ale lišek má každý už
nastříleno více, než těch zajíců a bažantů a to se mají ještě hájit?
Porevoluční politika je HROBAŘEM hospodaření v přírodě, kde má přednost
glorifikace ikon naší fauny a opomíjí se její kořist. Té ale rapidně
ubývá a bez ní tu ale nebudou ani ti predátoři mimo všežravců. Copak
budou lovit skuteční lovci a nebo je budou krmit jako už nyní uměle
odchovanou kořistí? S velkou slávou se vypouštějí uměle odchovaní
tetřevi a tetřívci za náklady tisíců korun za kus, aby se nakrmily
lišky, jestřábi atd. Jaký smysl má neustále krmit vydry násadou
pstruhů a lipanů? Jak dlouho to bude někdo dělat a platit? Přitom
se stačí vrátit o 40 let zpět a regulovat stavy predátorů na úroveň,
kdy neohrožuje životaschopnost přirozené kořisti. To je tak složité
pochopit, že divočina tu už nikdy nebude a samoregulace se nekoná?
Už ztrácím iluze, že se z chyb umí lidé poučit, protože převládají
dnes ti, co v hloupostech vytrvají až do hořkého konce a vrhnou se
na hloupost jinou. Jsem rád, že jsem zažil dobu zdravého rozumu a
že jsem zažil hojnost zvěře, ptáků a hmyzu, kterou nám tu cizinci
záviděli. Byl jsem párkrát jako honec na lovu bažantů a kachen v
bažantnici Šilheřovice, kam jezdili doslova "bouchalové" z ciziny,
kterým naši myslivci nosili a nabíjeli náhradní brokovnice. Ti se
rozplývali hojností zvěře a zachovalostí přírody i mimo bažantnici
a zažil jsem jako tremp tři dny na lovecké chatě s německým lovcem
a jeho loveckým průvodcem. Byl nadšen z naší přírody a taky toho,
že žijeme v souladu s ní tak, že udržujeme stavy zvířat na úrovni,
kdy neškodí nám a my jí. Bohužel tehdy jsme uškodili státu, protože
s námi každý večer popíjel sprostý Tuzemský rum a ráno pak už nešel
na trofejního jesenického jelena. Průvodce byl naštvaný, že nám
revírník dal klíče od chaty taky a že Němec odmítl nás nechat v pátek
večer průvodcem vyhodit z chaty na mráz. Revírník se ale radoval,
protože toho jelena chtěl nechat ještě rok v chovu, což se podařilo.
Nakonec ho prý ten Němec střelil až za dva roky, jako zpátečníka
a prý dokonce za víc, než měl stát tehdy. Mimochodem to byl bývalý
Sudeťák a ovládal slušně i češtinu. Pocházeli původně z Jeseníku
a jezdil se tam zároveň koukat na vilu, kde se narodil a jako dítě
žil. Byl to ale moudrý muž a říkal, že si to vystěhování zasloužili
za to, co udělali Čechům předtím. Když se opil, tak brečel, že se
to stalo a že se nechali zblbnout. No a dnes mi to připomíná to
zblbnutí laické veřejnosti hrstkou idiotů z řad ochranářů. To už
taky hraničí s fanatismem a ideologií, ale tentokrát zelenou.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist