V ČR roste zájem o hmyzí potraviny. Rozvoj brzdí legislativa i skepse, míní výrobci
Podle firmy Sens jsou Češi otevření novým a udržitelným zdrojům proteinu, což potvrzuje velký zájem o alternativní produkty k masu, konkrétně jejich cvrččí jerky, tedy sušené maso z hmyzího proteinu. "Věříme, že když přineseme kvalitní, chutný, výživný a levnější produkt, své zákazníky si najde," řekl Radek Hušek, spoluzakladatel Sens.
I podle firmy WormUP potraviny s hmyzem lidem chutnají, velký nárůst v prodejích ale nezaznamenává. "Lidé jsou zvyklí jíst běžné potraviny, a i když jim to chutná a jsou s tím spokojení, tak asi i kvůli ekonomické situaci spíš jdou do levnějších potravin, na které jsou zvyklí, takže ten trh úplně neroste," řekl Libor Sloupenský za WormUP.
Větším prodejům brání podle výrobců hlavně obava či neochota lidí zkoušet nové věci, podle Sloupenského by ale pomohlo i odstranění některých legislativních překážek. "Jedlých druhů hmyzu se uvádějí stovky, možná i tisíce, ale EU povolila čtyři," podotkl Sloupenský.
Před uvedením na trh musí podle Státní veterinární správy (SVS) každý druh hmyzu projít schvalovacím procesem a hodnocením bezpečnosti, neboť evropská legislativa definuje hmyz a výrobky z hmyzu jako novou potravinu. "Proces schvalování nových druhů hmyzu je poměrně zdlouhavý a náročný, což zajišťuje vysoké standardy bezpečnosti," uvedl Zemánek. Doal, že hygienické požadavky se neustále vyvíjejí a upravují.
Milan Václavík, jednatel firmy Crunchy, řekl, že překážku pro rozšíření prodejů představují i dezinformace a přístup velkoobchodů. "Zatím zas tak otevřené tomu nejsou. Tím by se to dalo dostat masově mezi lidi a udělat z toho normální snack a lidé by to nemuseli shánět v nějakém speciálním obchodu," řekl Václavík.
Hmyzí protein a výrobky z něj nabízejí například řetězce Tesco, Kaufland či Globus. "Průběžně zájem roste, převážně u mladých, ale postupně nabývá popularity i u starších generací. Největší zájem je převážně o sušené cvrčky a červíky různých příchutí," uvedl řetězec Kaufland. Třeba Lidl hmyzí potraviny ve stálém sortimentu nemá, podle své mluvčí ale nevylučuje zařazení do akční nabídky.
Některé firmy kritizovaly také komplikované označování, kdy musí například upozornit na možnou alergickou reakci na složky, které ve výrobku ani nejsou. Sloupenský to označil za zbytečně zastrašující a zavádějící.
"Současná legislativa je spíše na straně přísnosti a obezřetnosti, což je v počáteční fázi zavádění nového zdroje potravy do značné míry pochopitelné a správné," podotkl Zemánek.
Veterináři letos při kontrolách hmyzu určeného k lidské spotřebě zjistili jedno pochybení ve značení na obale. Loni z 16 kontrol nezjistili žádnou závadu, stejně jako předloni.
Konzumace hmyzu má podle výrobců řadu výhod, patří mezi ně výživová hodnota, podpora zdravého trávení, udržitelnost i čistota složení. Možným rizikem jsou mikroorganismy, které hmyz může přenášet, či obsah alergenu chitin, který může způsobit alergii u lidí alergických na mořské plody. Hušek vidí budoucnost hmyzu nejen jako samostatné potraviny, ale i zdroje bílkovin, který by se mohl stále častěji přidávat do pečiva či těstovin.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (14)
pepa knotek
12.7.2025 08:35Jaroslav Řezáč
12.7.2025 11:00 Reaguje na pepa knotekDigitalizace je v zásadě o duševní a mentální lenosti... TEDY JEDNODUŠE MENTÁLNĚ A DUŠEVNĚ SE BLÍŽÍME DO DOBY KAMENNÉ ALE BUDEME SE TU TOHO TVÁŘIT HROZNĚ "CHYTŘE" BĚHAJÍC PO SVĚTĚ S DIGITALIZOVANÝMA KRABICEMA V RUCE SE BUDE HOMO SAPIENS TVÁŘIT INTELIGENTNĚ JAK ŠALAMOUNOVO H...O.
smějící se bestie
12.7.2025 10:18co jim toto chutná, bych poslal konat fyzickou práci na čerstvém vzduchu, nebo do horkých provozů a to minimálně na těch 8h denně, tak alespoň na 1měsíc.
Břetislav Machaček
12.7.2025 14:56je běžnou praxí nápis na obalu takový, že je nutno chodit nakupovat s lupou.
Možná by stačily jednoduché zkratky jako třeba velké H, že je výrobek s
obsahem hmyzu a zbytek si doma klidně přečtu i pod mikroskopem.
Zbyněk Šeděnka
13.7.2025 18:24Břetislav Machaček
14.7.2025 09:49 Reaguje na Zbyněk Šeděnkaa velkém množství hmyzu nahrazujícím maso bez chitinu. A co
feromony toho hmyzu? Jsou prozkoumány jejich dopady na lidské zdraví? Obávám se, že se zase něco aktivisticky urychluje bez
patřičného prověření v dlouhodobé praxi, jako už mnohokrát.
Po zavedení se couvá ze všeho hůře, než na samotném počátku
a známe to třeba u konzervantů u kterých už o škodlivosti víme,
ale výroba trvanlivých potravin už se bez nich neobejde a tak
je spotřebitel upozorněn na riziko jejich konzumace. To právně
znamená, že souhlasí s použitím něčeho, co mu škodí a výrobce
se tak předem vyvinil z případných následků konzumace. Je to
zcela běžná praxe v mnoha oblastech výroby a nejen potravin.

Karel Zvářal
14.7.2025 12:25 Reaguje na Břetislav MachačekZbyněk Šeděnka
14.7.2025 12:34 Reaguje na Břetislav MachačekEmil Bernardy
15.7.2025 10:19 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
15.7.2025 15:40 Reaguje na Emil BernardyEmil Bernardy
18.7.2025 16:16 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJaroslav Pokorný
18.7.2025 12:54 Reaguje na Břetislav MachačekA co se týče nedostatku bílkovin? Vidíte ty plochy nevyužívaných travních porostů? Kolik ovcí či koz by se tam mohlo pást. A co chov zakázaných, ale výborných nutrií? Kdyby se naopak podporoval, kolik výborného masa bychom mohli mít.