Vyšla Zpráva o životním prostředí v Česku za rok 2020. Jak si stojíme?
Agentura nabízí rychlý výtah toho nejzajímavějšího z aktuální zprávy: Dochází k obnově lesů v oblastech zasažených kůrovcovou kalamitou a díky snižování podílu obnovovaných jehličnatých dřevin ve prospěch listnáčů dochází k pozvolnému přibližování k doporučené dřevinné skladbě. V roce 2020 bylo v rámci umělé obnovy zalesněno rekordních 17,3 tisíc ha listnáčů a 16,4 tisíc ha jehličnanů. Nejčastěji vysazovanou dřevinou byl ale stále smrk - 10,3 tisíc ha.
V dlouhodobém horizontu je možné sledovat postupné přibližování se k přirozenější (a stabilnější) struktuře lesních porostů. Tento proces je však vzhledem k dlouhodobosti produkčního cyklu lesa pomalý a vyžaduje mnohaletou intenzivní snahu.
Poškození lesních porostů vyjádřené procentem defoliace zůstává stále na vysoké úrovni. V kategorii starších porostů (60 let a více) činil součet tříd defoliace 2–4 u jehličnanů 78,3 % a u listnáčů 42,7 %. V mladších porostech (do 59 let) je situace příznivější, v případě jehličnanů do tříd 2–4 spadalo 28,7 % porostů, u listnáčů pak 23,3 %.
V roce 2020 byly lesní ekosystémy znovu ovlivněny rozsáhlou těžbou po kůrovcové kalamitě. Objem evidované těžby dřeva se zvýšil na 35,8 milionu m3 dřeva bez kůry a překonal tak dosavadní rekord z roku 2019.
Objem hmyzové těžby v roce 2020 (26,2 milionu m3 dřeva bez kůry) dosáhl téměř hodnoty jako celkový objem hmyzové těžby za období 1990–2012. V souvislosti s rozsáhlou těžbou vznikla velká plocha holin a lesy se staly zdrojem emisí skleníkových plynů.
Zemědělská půda je zranitelná vůči degradaci kvůli nadměrným půdním blokům a vysokému stupni zornění, nicméně dochází k jejímu zatravňování a v období 2010–2020 se průměrná velikost dílů půdních bloků snižovala průměrně o 1,8 % ročně. V roce 2020 nebylo dosaženo stanoveného cíle pro ekologické zemědělství – 20% podílu orné půdy na celkové zemědělské půdě obhospodařované ekologicky.
Odpady
Ve střednědobém horizontu dochází k mírnému snižování produkce směsného komunálního odpadu. Šetrný přístup v oblasti produkce odpadů, respektive obalů je jedním z principů, který garantuje ekoznačení výrobků a služeb. Z hlediska dlouhodobého vývoje lze konstatovat výrazný klesající trend v případě počtu licencí u české ekoznačky Ekologicky šetrný výrobek, respektive Ekologicky šetrná služba, oproti tomu počet licencí EU Ecolabel roste, a to i přes výkyvy v posledních 10 letech.
Celková produkce odpadů má ve střednědobém i krátkodobém horizontu výrazně rostoucí trend, stejně jako produkce ostatních odpadů. Produkce komunálních odpadů se střednědobě zvyšuje. Výrazně rostoucí střednědobý i krátkodobý trend má produkce obalových odpadů.
Voda
Počet vybraných objektů mělkých vrtů, kde došlo k překročení limitů pro podzemní vodu minimálně v jednom z vybraných ukazatelů, byl 183, u hlubokých vrtů byl limit překročen u 132 objektů a u pramenů se jednalo o 89 objektů.
Výrazné znečištění v podzemních vodách bylo v roce 2020 zjištěno u sumy pesticidů, celkově u 200 objektů (u mělkých vrtů byl překročen limit u 124 objektů, u hlubokých vrtů to bylo 41 objektů a u pramenů 35 objektů).
Více detailů a témat v nejnovější Zprávě o životním prostředí ČR 2020.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (34)
vaber
22.1.2022 09:18to říká o životním prostředí mnohem více než nějaké tabulky ,které vytvořil člověk s nedokonalými znalostmi o tom jaké životní prostředí je to správné
Jaroslav Řezáč
22.1.2022 10:07 Reaguje na vaberMichal Ukropec
22.1.2022 16:52 Reaguje na vaberMiroslav Vinkler
22.1.2022 09:57V letech 2000–2016100 poklesla rozloha nefragmentované krajiny z 68,8 % na 60,6 % území Česka.
Početnost běžných druhů ptáků dlouhodobě klesá. Největší pokles byl zaznamenán u druhů ptáků zemědělské krajiny, jejichž početnost se snížila v období let 1982–2020 o 30,8 %. Nedaří se efektivně zprůchodňovat říční síť. Celkové plnění plánu Koncepce zprůchodnění říční
sítě činí 13,7 %.
V letech 2000–2016 klesla rozloha nefragmentované krajiny o 11,7 % z 54,1 tis. km2 v roce 2000 (68,6 % území) na 50,0 tis. km2 v roce 2010 (63,5 % celkové rozlohy) a dále na 47,8 tis. km2 (60,6 % území).
Data pro roky 2017–2020 nejsou. :-)
Došlo ke snížení početnosti některých známých druhů (koroptev polní
, čejka chocholatá , linduška luční či konipas luční, a to až na zlomek výchozího stavu. A situace se nezlepšuje.
Graf indikátorů všech běžných druhů ptáků, lesních druhů ptáků a ptáků zemědělské krajiny v ČR , 1982–2020 najdete na str. 242.
V červených seznamech z roku 2017115 bylo mezi kriticky ohrožené, ohrožené či zranitelné druhy zařazeno 908 druhů cévnatých rostlin, 162 druhů obratlovců (16 druhů obojživelníků, 7 druhů plazů, 25 druhů mihulí
a ryb, 99 druhů ptáků a 15 druhů savců) a přes 3 300 druhů bezobratlých.
U obratlovců a některých skupin bezobratlých byl však i v roce 2017 zjištěn vysoký počet ohrožených druhů a v případě obojživelníků se trend
dokonce zhoršil.
To ale vůbec nevadí, budeme mít přece elektromobilitu, krajinu zasereme vrtulemi a lány FVE, dál budeme zabírat volnou krajinu tempem 20ha/den a snížíme podíl globálních emisí o 0,0002 %.
Jaroslav Řezáč
22.1.2022 10:11 Reaguje na Miroslav Vinklersmějící se bestie
22.1.2022 11:41 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
22.1.2022 12:07 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
22.1.2022 12:20 Reaguje na Jaroslav ŘezáčAle to by museli politici i společnost, podpořit místní zemědělství/sedláky k soběstačnosti v základních potravinách.
Už 30let má přednost to tehdy vyřvávané - všechno dovezem !
Jarek Schindler
22.1.2022 18:38 Reaguje na smějící se bestieJaroslav Řezáč
23.1.2022 06:58 Reaguje na Jarek Schindlersmějící se bestie
23.1.2022 08:32 Reaguje na Jaroslav Řezáčsmějící se bestie
22.1.2022 11:40 Reaguje na Miroslav VinklerJenom by to chtělo, aby se to těm všem kecálkům, pisálkům + aktívistům, vrazilo také konečně do rukou, aby za nimi byla konečně vidět alespoň nějaká práce/výsledky.
Petr
22.1.2022 12:24 Reaguje na smějící se bestieJá mám opačný názor, protože v podstatě vše co lidé dělají, a co vzletně nazývají prací, je v rozporu s přírodou a má na ni likvidační vliv. Takže naopak cokoliv, co nějak omezí lidskou činnost a zabrání lidem v dalším ničení, je přínosné a prospěšné. V krajním případě dokonce i naprosté nicnedělání je mnohem lepší, než další nesmyslné betonování, vyrábění zbytečností a budování nesmyslů "moderní" civilizace.
smějící se bestie
22.1.2022 13:36 Reaguje na PetrTakže práci v přírodě - zelené koridory/sázení stromů, keřů, odstraňování přerostlé vegetace v místech, kde hrozí jejich zřícení do kolejí, vozovky, drátů el. vedení i u potoků, řek, ruční sekání horských luk, atd. .
smějící se bestie
22.1.2022 14:52 Reaguje na PetrKdyby ano, tak by ČR dávno vzkvétala !
Michal Ukropec
22.1.2022 16:58 Reaguje na PetrMajka Kletečková
22.1.2022 21:13 Reaguje na smějící se bestie(Na základě Vašich projevů zde na ekolistu Vás považuji za typického kecálka a pisálka - nikoliv aktivistu.)
smějící se bestie
23.1.2022 00:11 Reaguje na Majka KletečkováJirka Černý
25.1.2022 18:32 Reaguje naJarka O.
23.1.2022 08:46 Reaguje na PetrPetr
23.1.2022 10:44 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
23.1.2022 13:23 Reaguje na PetrPetr
22.1.2022 12:30 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
22.1.2022 13:37 Reaguje na PetrMajka Kletečková
22.1.2022 21:18 Reaguje na PetrMichal Ukropec
22.1.2022 16:54 Reaguje na Miroslav VinklerVa Shek
23.1.2022 08:12 Reaguje na Miroslav VinklerVypsat problémy za které může ČR a pak nakonec do toho zamotat uplně nesouvisející věc kterou nemáte rád?
Petr
22.1.2022 11:13byla kdysi nahatá.
Teď obléká kabát z betónu.
(P. Hapka, Z. Rytíř)
vaber
23.1.2022 09:14na závěr řekl,,když myslím na budoucnost snažím se nebýt smutný,,
Jarka O.
23.1.2022 09:31 Reaguje na vaberZajímalo by mě, co si o něm myslí ostatní miliardáři:-)




Babiš: Macinkův výrok, že řešení Turkovy nehody je mu ukradené, nebyl adekvátní
Filip Turek by se měl znovu začít účastnit jednání na MŽP, řekl Macinka
Ministerstvo životního prostředí by mělo příští rok hospodařit s nižším rozpočtem 19,74 miliardy korun