Za 46 let zmizely dvě třetiny volně žijících zvířat, tvrdí studie
Populace savců, ptáků, obojživelníků, plazů a ryb se v letech 1970 až 2016 zmenšily v průměru o 68 procent, uvádí zpráva, která celosvětově sledovala 20.811 populací a 4.392 druhů zvířat. Přičemž trend nezpomaluje.
Mezi nejvíce zasažené druhy patří sladkovodní živočichové, gorily východní nížinné v Konžské demokratické republice nebo papoušek šedý v Ghaně.
"Hlavním důvodem tohoto dramatického úbytku je odlesňování a v širším smyslu úbytek přirozeného prostředí, způsobený tím, jak produkujeme a konzumujeme jídlo," přiblížila Fran Priceová, která ve WWF vede oddělení zabývající se stavem lesů. Konkrétně ukázala na komerční zemědělství v tropických a subtropických oblastech, včetně produkce palmového oleje, sóji a hovězího masa.
Tropické lesy v loňském roce mizely závratnou rychlostí. Každých šest sekund zmizel les o rozloze jednoho fotbalového hřiště, píše zpravodajská a informační společnost Thomson Reuters Foundation s tím, že jejich ochrana je považována za klíčovou v boji s klimatickými změnami a to díky tomu, že pohlcují oxid uhličitý.
Ochrana existujících a obnova poškozených lesů podle ekologů pomůže snížit riziko záplav, zpomalit globální oteplování a ochránit biodiverzitu.
Vědci se domnívají, že rozsáhlé mýcení lesů je také hlavním faktorem v šíření nemocí přenášených ze zvířat na člověka.
"S odlesňováním a zvýšenou interakcí mezi volně žijícími zvířaty, domácími zvířaty a člověkem se zvyšuje šance rozšíření zoonotických nemocí jako je ebola nebo covid-19," doplnila Priceová s tím, že lesy v tomto ohledu fungují jako přirozená hradba.
"Ničíme náš svět, jediné místo, které nazýváme domovem. Riskujeme naše zdraví, bezpečnost a přežití zde na Zemi. A teď nám příroda posílá zoufalé SOS. Přičemž čas utíká," řekla BBC výkonná ředitelka Tanya Steeleová.
reklama
Dále čtěte |
Stádo pasoucí se na svazích Děvína na Břeclavsku pomáhá udržet pestrost druhů na stepních trávnících
Záměrným zaplavováním vrací lesníci vodu do luhů na Břeclavsku
Mikulečský potok nově meandruje krajinouOnline diskuse
Všechny komentáře (13)
Robert Jirman
10.9.2020 13:33Břetislav Machaček
11.9.2020 10:08 Reaguje na Robert Jirmanco! Nevíme sice mnohdy co je za humny, nevysadíme sice v životě žádný strom, ale navštívíme všechnu divočinu světa. Tím přece ukazujeme všem náš zájem o přírodu. Takže vzhůru na cesty, Ta divočina se už nás nemůže dočkat, abychom ji zaplavili v zástupech jako kobylky.
vaber
10.9.2020 13:48Petr Difko
10.9.2020 16:18Jan Šimůnek
10.9.2020 19:34 Reaguje naNedávno dostala manželka od známých hořec (konkrétní druh nevím) a na květináči byla cedulka s několikajazyčným nápisem,že je (s odkazem na legislativu, kterou prosadili ochranáři) zakázáno ho množit.
Ondřej Dočkal
10.9.2020 21:17 Reaguje na Petr DifkoTo, v jakém stavu je např. původní ichtyofauna aluviálních vod u nás, je katastrofa, a to nám tu ještě např. hlavačkovec (doufám) chybí. Na Slovensku a v Maďarsku už ho pěkných pár let mají.
Nejsem schopný zhodnotit celková data (myslím všechny skupiny druhů), ale zmínka o tom, že sladkovodní fauna je jedna z těch, kteří na tom jsou vážně špatně (celosvětově - nejen kvůli invazím, ale z velké části i kvůli nim), je svatá pravda.
Miroslav Vinkler
10.9.2020 16:52Zde se v plné nahotě odhaluje pokrytectví elit, které jsou schopny z občanů EU sedřít kůži pro kontroverzní Greeen Deal, ale skutečné problémy nechávají vyhnít -- nedá se na nich vydělat .
Jiří Daneš
10.9.2020 18:28 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Hanzl
11.9.2020 07:24Břetislav Machaček
11.9.2020 09:59záchranu planety a přesuneme zemědělství do vypálených pralesů, protože si
tady snížíme produkci biozemědělstvím na polovinu. Zbytek stávajících polí
necháme ladem, přeměníme na bažiny a budeme v klidu kupovat potraviny
z polí po zničených pralesech. Je to pokrytectví jít takovou cestou, kdy
se zátěž pouze přesune jinam a tady si budeme hrát na EKO a BIO. Pěstovat na poli paliva a potraviny, či krmiva dovážet přes půl zeměkoule svět asi nezachrání. To je pouze blud jako hrom. Místo polí s energetickými plodinami by se mohlo pěstovat vše,jako bývalo kdysi a nemusely by se dovážet brambory z Egypta či Polska, zelenina místo zeleniny ze Španělska
a chovat masný hovězí dobytek místo dovozu masa z Argentíny, Brazílie či Irska. Hlavně, že plníme závazky ve snižování CO 2 spalováním biopaliv. Běžte už ekoaktivisté s tou pokryteckou politikou někam. Kdo vás platí za ty zhovadilosti? Nebo jste opravdu tak omezení, že nevidíte co způsobujete? Tu si budujeme svůj CO2 prostý chlíveček a jinde jeho produkci podporujeme. Tomu říkáte ekologické myšlení? Hurá teď do mě pánové a dámy. Pak si ještě běžte zaprotestovat proti všemu a tím splníte svůj úkol. Já raději půjdu
konat nějaké drobné skutky pro přírodu prospěšné a nelétat v oblacích.
Milan G
11.9.2020 20:11 Reaguje na Břetislav MachačekJinak v ostatním máte můj souhlas.
Břetislav Machaček
11.9.2020 21:17 Reaguje na Milan Gzásady tuzemské produkty. Fandím našim zemědělcům, aby
se to projevilo i na naši krajině. Nikomu nebráním jíst
maso z Argentiny, ale považuji to za něco podobného, jako
stejky ze žraloků či třeba kaviár. Já se od toho obejdu
a myslím,že i většina lidí.
