https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/zeme-odrazi-mene-svetla-nez-pred-dvaceti-lety.muze-za-to-zmena-klimatu-varuje-studie
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Země odráží méně světla než před dvaceti lety. Může za to změna klimatu, varuje studie

10.10.2021 08:02 | PRAHA (Ekolist.cz)
Množství slunečního světla, které Země odráží se vlivem globální změny klimatu za poslední dvě desetiletí snížilo o 0,5 %. Navzdory tomu, jak nízké se toto číslo zdá vědci varují, že může dál růst, a že zadržená energie může přispívat k ještě většímu globálnímu oteplování. O studii provedené na New Jersey Institute of Technology informuje žurnál Geophysical Research Letters.
 
Země odráží asi 30 % slunečního záření, které na ni dopadá. V období let 1998 - 2017 ale vědci zaznamenali pokles asi o 0,5 %, to znamená zhruba o polovinu wattu světla méně na metr čtvereční. “Při analýze vyšlo najevo, že za posledních 17 let odrazivost Země postupně klesá. Velmi nás ale zarazilo, když jsme zjistili, že k výraznému poklesu odraženého záření došlo až v posledních třech letech sledovaného období,” komentuje vedoucí studie Philip Goode.

Příčina této změny tkví pravděpodobně v tom, že ve východní části Tichého oceánu vznikají mnohem méně než dřív nízká oblaka. Právě ta se vyznačují vysokou odrazivostí světla. Vzhledem k tomu, že v této oblasti dochází k neustálému oteplování povrchu moří, stojí za celým problémem podle studie globální změna klimatu.

Nižší odrazivost podle vědců znamená, že dochází k zadržování slunečního záření na Zemi. A varují, že se tím problém s globálním oteplováním může ještě zhoršovat. "Je to poměrně znepokojivé zjištění. Dříve se vědecká obec domnívala, že čím více se Země oteplí, tím více oblaků by se na ní mohlo vytvářet a tím vyšší by pak mohla být její odrazivost. Jev by tak mohl napomáhat ve zmírňování následků globální změny klimatu. Místo toho se ale zdá, že dochází k přesnému opaku," uzavírá nezávislý vědec Edward Schwieterman.


reklama

 
foto - Mráčková Lucie
Lucie Mráčková
Autorka je spolupracovnice Ekolist.cz

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VM

Vladimir Mertan

10.10.2021 08:10
Čo ak pôsobia predsa iné vplyvy ako 0.04% CO2?
V rozhovore s virológom Pavlom Plevkom sa môžeme dozvedieť niečo o tom, ako ovplyvňuje planetárnu teplotu jednoduchá riasa Emiliania huxleyi.
„Tak jako náš Prigl, tedy Brněnská přehrada, každý rok vykvete sinicemi, stává se, že podobně vykvete část oceánu. A my studujeme řasu Emiliania huxleyi, která způsobí, že zaroste obrovská plocha, stovky kilometrů čtverečních moře, je to vidět na satelitních snímcích. Tahle řasa tím ovlivňuje různé pochody v moři, včetně skladby a množství živin v oceánu. Spotřebuje skoro všechno železo a dusík,“ líčí Pavel Plevka.
Na přemnožených řasách se rozmnoží viry, které je zabijí. Po mrtvých buňkách Emiliania huxleyi a některých dalších řas ale zůstávají kokolity – vápenaté skořápky.
„Jsou to takové disky. A ty se v některých místech usazují. Znáte bílé útesy v Doveru? Tak právě ty vznikly ze skořápek řas, je to ohromující množství materiálu.“

Kokolity Emilianie huxleyi odrážejí světlo. Když oceán vykvete, změní se jeho barva z černé na bílou. Koncentrace řas a kokolitů má vliv na množství světla, které se z mořské vody odrazí zpět do vesmíru. Čím vyšší je jejich koncentrace, tím více světla se odrazí, a mořská voda díky tomu absorbuje méně tepla.
Emiliania huxleyi je rozšířena na 65 procentech plochy světových oceánů.
„Řasa Emiliania huxleyi se v oceánu množí, dokud ji hromadně nenapadnou viry. Tím, že viry infikují Emilianii huxleyi a tím ji likvidují, snižují koncentraci řas v mořské vodě. Tak ovšem viry nepřímo zvyšují množství tepla absorbovaného oceánem, a tedy i celkovou teplotu planety,“ vysvětluje.
https://www.universitas.cz/osobnosti/7436-i-obycejna-ryma-zpusobuje-obri-ekonomicke-ztraty-rika-virolog-pavel-plevka?utm_source=fb_universitas&utm_medium=link&utm_campaign=facebook&fbclid=IwAR0h1kFLr2UZICy5Ya7wEvomq0OIfBe5MN-0Mml46Fz8wwgrGhJRNYqq13I
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

10.10.2021 12:19 Reaguje na Vladimir Mertan
Ale tady popisujete řasový jev, který zvyšuje odrazivost. Vliv globálního oteplení na odrazivost (když vliv řas odečteme) je tedy ještě významnější.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

10.10.2021 13:18 Reaguje na Jiří Svoboda
Řasový jev, alebo presnejšie farba a odrazivosť morí môže mať veľký vplyv na teplotu Zemegule. Oceány ako je známe pokrývajú 71% zemegule a musia byť kľúčovým hráčom pri zmenách teploty. Odrazivosť sa môže zvyšovať, alebo znižovať a podľa toho sa bude riadiť aj teplota. Okrem toho riasa Emiliania huxleyi vo veľkom ukladá uhlík do kokolitov a ten sa tak na veľmi dlhú dobu vyradí z uhlíkového kolobehu.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

10.10.2021 08:41
Podstatné je, že příznivé vlivy globálního oteplování jsou vyšší než jeho negativa. Při stávajícím trendu ukazují modely, že u nás bude v topné sezóně na konci století o 4 st. C tepleji. Jen ta úspora za topení musí být obrovská - každý stupeň Celsia znamená úsporu 6%.
https://climateknowledgeportal.worldbank.org/country/czech-republic/climate-data-projections
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

10.10.2021 09:07 Reaguje na Richard Vacek
To je síce pravda, ale tie 4 stupne (globálne) sú absolútny výstrel naslepo. Klimatickí vedci postupujú systémom kto dá viac. Reálne sa bude možno mierne otepľovať súčasným tempom, alebo sa dokonca ochladí. Čo sa týka kúrenia, tak tento rok sme začali kúriť v krbe koncom augusta. Bežne iné roky stačilo kúriť od 3/4 septembra. Aj koniec vykurovacej sezóny bol neskorý, v podstate sme prikurovali ešte celý máj a začiatkom júna. (březen za kamna vlezem, duben ješte tam budem, květen topím jako kretén, červen ....) :-)
Odpovědět
va

vaber

11.10.2021 09:16 Reaguje na Richard Vacek
drtivá většina světa netopí ale chladí a to hlavně v posledních 50letech a to rozhoduje
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

10.10.2021 12:56
V Antarktidě padl teplotní rekord, naměřili tam přes 18 stupňů
3. 7. 2021 — Antarktida je kontinentem, který zažívá nejrychlejší růst globálních teplot. Za posledních 50 let se tam průměrná teplota zvýšila o tři stupně.
---------------------------
Jižní pól zažil nejchladnějších 6 měsíců za dobu měření .. 5.10.2021
před 5 dny — Před pár dny 1. října zde byla naměřena na říjen i nezvykle nízká teplota. Ruská stanice Vostok na Antarktidě naměřila -79,4 °C

Jinak před dvaceti letech se o globálním oteplování ani nepsalo , a dnešní sdělení, že Země odráží méně světla je zcela mimo s ohledem na přesnost měření , použité datové soubory příp. změnu svítivosti Slunce za daný časový úsek apod.
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

10.10.2021 14:26
A o to víc vyzařuje v IČ oblasti, neboť intenzita sálání je úměrná čtvrté mocnině absolutní teploty.
Odpovědět
va

vaber

11.10.2021 09:23
je to analýza nebo měření ?
analýza je vždy manipulace s údaji a jak sami přiznávají, ani neví jak se na odrazu energie podílí oblačnost a vliv oblaků bude určitě významný
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist