https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/zemedelci-se-neshodnou-komu-dava-dotacni-kalkulacka-za-pravdu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zemědělci se neshodnou, komu dává dotační kalkulačka za pravdu

28.1.2022 00:41 | PRAHA (ČTK)
České bankovky
České bankovky
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Ani po zveřejnění dotační kalkulačky se zemědělská sdružení neshodnou, jaká bude výše dotací pro různě velké podniky. Vyplývá to z vyjádření Agrární komory, Zemědělského svazu, Asociace soukromého zemědělství a Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů (ČMSZP). Kalkulačka, kterou ve středu zveřejnilo ministerstvo zemědělství, má podle vyjádření úřadu zemědělcům pomoci připravit se na změny ve vyplácení dotací pro roky 2023 až 2027. Je k dispozici na webu Agronavigátor.
 

Agrární komora (AK) a Zemědělský svaz (ZS), které s návrhem rozdělení dotací nesouhlasí, vyhlásily po jednání s ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou (KDU-ČSL) protestní pohotovost a založily krizový štáb obou organizací. Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha uvedl, že zveřejněná kalkulačka dává svazu za pravdu a ukazuje, že část zemědělců v zájmu osobního prospěchu použila nepravdivé údaje a výpočty.

Proti tomu Asociace soukromého zemědělství (ASZ), která dlouhodobě odsuzuje protestní akce AK a ZS, tvrdí, že dotační kalkulačka naopak dává za pravdu jí. "Pokud by pan ministr do Evropské komise odeslal plány tak, jak byly navržené minulou vládou, tak by na tom podle toho, co vidíme v kalkulačce, podnik o 1000 hektarech tratil asi půl milionu korun," uvedl předseda ASZ Jaroslav Šebek. Uvedl, že podnik s 2000 hektary by pak podle původního návrhu bývalého ministra Miroslava Tomana (ČSSD) získal asi 3,6 milionu Kč; nově ale dostane 4,3 milionu Kč.

Šebkův výpočet je ovšem omezen pouze na započtení hlavní platby na plochu (tzv. SAPS) a redistributivní platbu, tj. platbu na první hektary, konkrétně prvních 150 hektarů zemědělského podniku. Na redistributivní platbu nově má jít 23 procent z celkového rozpočtu na přímé platby. Podle Tomanova návrhu byla zemědělcům z přímých plateb nejprve odčerpána částka 1000 korun na hektar a následně zavedena redistribuce deset procent.

Nekula dlouhodobě avizuje, že nové změny umožní výrazně vyšší podporu malých a středních zemědělců. Prezident AK Jan Doležal i ředitel ZS Jan Ulrich ale oponují, že v rámci nového výpočtu dotací se nemůže mluvit pouze o redistributivní platbě a SAPS. Uvedli, že podle jejich výpočtů se vyplatí nová pravidla pro podniky do 425 hektarů, poté začíná podpora klesat.

Podle předsedy ČMSZP Františka Wintera v kalkulačce také chybí některé hodnoty. "Nevypadá to moc světoborně. Říkalo se, že zemědělci budou mít až 20 000 korun na jeden hektar. Nám taková čísla teď vycházejí pouze v případě vinic nebo sadů a normální zemědělec se nikam poblíž nedostane," uvedl Winter.

Kalkulačka funguje na principu zadání oprávněné či projektované plochy v hektarech nebo v počtu dobytčích jednotek pro jednotlivé typy dotací. Ministerstvo ji připravilo společně s Ústavem zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). Vypočtené částky jsou předpokladem, který se může od konečné dotace lišit s ohledem na počet podniků zapojených do konkrétního programu, upozornilo už dříve ministerstvo.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MJ

Marcela Jezberová

28.1.2022 10:56
Jako upřímně, pokud nebudete pohodlní a do excelu si nahážete současné sazby a navrhované sazby z obou variant strategického plánu, vyleze na vás přibližně toto:
1. do 150 ha budou žadatelé "za vodou" i bez vstupu do ekoschémat = dostanou víc, než v současnosti jen na základní platbě a redistribuci, aniž by museli jakkoliv měnit svůj způsob hospodaření oproti současnosti. Otázkou je, jestli je to tak v pořádku a jestli je to to, co vláda od změny strategického plánu očekává.
2. zhruba od 500 ha by starý návrh strategického plánu i nový návrh byly v případě jen základní platby a redistribuce rovnocenné. Ekoschémata už nejsou nutná, ale mohla by být příjemným přivýdělkem, pokud budete schopní je bez nějakých změn plnit - např. na trvalých travních porostech. Opět - plní to záměr současné vlády?
3. zhruba od 800 ha už jsou starý i nový návrh rovnocenné až v součtu základní platby, redistribuce i ekoschémat. Ztráta oproti současným přímým platbám je asi 20%.
4. zhruba od 1800 ha už nový návrh je méně výhodný než starý návrh a zároveň ztráta na dotacích oproti současnosti dosahuje cca 25% přímých plateb.
Tohle všechno je jen teorie, protože výše redistribuce jednoznačně nabádá k tomu, aby si majitelé malých výměr požádali o přímé platby na vlastní triko, plus přibydou žadatelé s jelenovitými (nově uznatelné dobytčí jednotky). Nemusí na té půdě nic dělat, jen to třeba zatravní a jednou ročně posekají. Zvýší se počet žadatelů o přímé platby a tím pádem dojde ke snížení sazeb, protože celkový balík se měnit nebude. Přínos pro krajinu tam taky nevidím, když hospodáři na cca 1 milionu hektarů nebudou mít ani finanční motivaci vstoupit do ekoschémat.
Neuvažuji o podporách na citlivé komodity nebo dotacích ve II. pilíři, kdy také došlo k mírným změnám sazeb, aby se pokryly nové tituly. Každému zemědělci, obzvlášť pokud chová zvířata nebo pěstuje ovoce nebo zeleninu, může výpočet celkových dotací vyjít jinak. Ztrátu z poklesu přímých plateb ale asi málokdo najde v některých titulech ze II. pilíře.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

28.1.2022 11:09 Reaguje na Marcela Jezberová
Ještě dovětek: vzhledem k tomu, že plnit ekoschámata na trvalých travních porostech a na orné půdě je nesrovnatelné, udivuje mě, že ekoschémata na orné půdě nemají už teď navrženou podstatně vyšší sazbu, protože budou zemědělce výrazně omezovat.
Prodělají jednoznačně produkční zemědělci, to se nedá ničím okecat.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

28.1.2022 12:19 Reaguje na Marcela Jezberová
Naprostý souhlas. Pouze doplním- na našich 750 ha bez jakýchkoliv ekoschémat po změně dotací přijdeme o 60% podpory, a to prosím bílkovinné plodiny máme na 20% plochy. Pokud bychom celý podnik uvedli do ekoschématu, tak se i přesto nedostaneme na současnou podporu. Tudíž ano, jednoznačně prodělají produkční zemědělci, kteří tvoří rozhodnou část komodit a takto nastavená pravidla otevřou pouze stavidla spekulací s půdou. Čas ukáže, kdo měl pravdu, ale každý normální člověk si snadno spočítá, že pokud se podniky ve velkém vrhnou na eko,povede to jen k opětovnému plýtvání finančními prostředky, protože potraviny se budou dovážet ve větším množství a za hubičku je nikdo nedá.
Ale třeba to tak má být a lidé budou zdražení uvědoměle podporovat,a s chutí pojídat potraviny ze zemí, kde na podobné ptákoviny nikdo nehledí a ošetřuje se tam vesele přípravky, které jsou u nás již 15 let zakázány.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.1.2022 12:22 Reaguje na Marcela Jezberová
Děkuji za podrobnější vysvětlení, produkční si překládám jako ziskoví. Beru to tak, že je to posun k lepšímu (neb jsem optimista-), a jak to bude za pět let, o to se opět svede nelítostná bitva.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

28.1.2022 12:33 Reaguje na Karel Zvářal
Produkční nemusí být ziskoví, to si vykládáte špatně. Bylo to myšleno tak, že to jsou subjekty,které opravdu něco vytvářejí a ne subjekty, které jen předstírají výrobu, shrábnou dotace a nic nevykazují. A že takových je mraky, na to vemte jed a o tom to všechno je. VŠEM podnikům bez rozdílu velikostí bych natvrdo zavedl PODVOJNÉ ÚČETNICTVÍ a neuhnul by s daněmi nikdo.
Odpovědět
VP

Vít Prokop

28.1.2022 12:25 Reaguje na Marcela Jezberová
M.J:Nemusí na té půdě nic dělat, jen to třeba zatravní a jednou ročně posekají.... to myslíte vážně, že stačí jednou posekat ? Já myslel,že na splnění dotací se musí 2x sklidit nebo spást a zmulčovat nedopasky. Mluvil jsem s agronomem a ten mi řek, že když vidí obraceč sena, tak se mu je špatně od žaludku :) Raději dělá službou travní senáž. Já si myslím, že klasické sušení sena zvládají lépe menší hospodářství co potřebují seno ovce, skot nebo koně. Já mám třeba spořebu 1 litru nafty na jeden 150cm balík sena tzn. ekonomika super na rozdíl od služeb.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

28.1.2022 13:00 Reaguje na Vít Prokop
V současnosti, pokud je žadatel zařazený do AEKO ošetřování travních porostů, musí 2x/rok do stanoveného termínu posekat a odklidit/spást a posekat nedopasky + omezení na zatížení pozemků dobytčími jednotkami zvířat + nesmí hnojit kejdu kromě kejdy skotu + omezení na způsob sklizně (1 stroj, od kraji ke kraji atd). Za to dostává dotaci z agro-envi opatření a ta jsou ve II. pilíři = PRV. Ten váš "agrobaron" byl v AEKO zařazený, proto mluvil o více sečích atd.
V prvním pilíři (odkud se vyplácejí SAPS) v současnosti je povinnost jen udržovat travní porosty ve vhodném stavu = do 31.7. posekat a odklidit hmotu nebo spást a posekat nedopasky. Za to není zvláštní dotace, je to součást podmínek pro SAPS.
V novém období žadatel dostane za těchto minimálních podmínek základní platbu + redistribuci ve výši dohromady asi o 8% vyšší, než je současná platba SAPS + greening (týká se malých žadatelů do 150 ha, podíl SAPS + redistribuce na celkových přímých platbách bude klesat se zvětšující se výměrou). Tedy bude dělat do samé, ale dostane za to víc. Když vstoupí do ekoschémat (podmínky pro travní porosty zatím neznám), dostane asi o 40% více oproti současnosti.
Co se týká sena/senáže, to nechte na rozhodnutí techniků, kvalitní krmnou dávku uděláte i bez sena. Kvalita sena je přímo závislá na průběhu počasí. Když se dostaví v senoseči deštivé počasí, neuděláte kvalitní seno. Nekvalitní, vylouhované a zaplísněné seno nemůžete krmit, pokud od krav chcete, aby vám dojily. Proto se dává přednost senáži jako základu krmné dávky a kvalitní seno obvykle je jen dietetický přídavek. Navíc je výroba senáže do jámy levnější, než sušení sena.
Odpovědět
VP

Vít Prokop

28.1.2022 14:09 Reaguje na Marcela Jezberová
Děkuji za vysvětlení jsem ze staré školy, tak si myslím, že seno je seno. U ovcí je to bez diskuse, senáž problém a u masného skotu má seno výhodu, že ho musí déle přežvykovat a se zvyšuje produkce slin pro zažívání skotu velmi důležitá. Ale to nechci řešit. Když beru jenom SAPS, tak také musím přeci sklidit a odvést druhou seč (otavu) myslím k 31.10. dříve dokonce kontrolovali délku stébla trav, ale to už padlo.Tak asi neplatí jak píšete že :Nemusí na té půdě nic dělat, jen to třeba zatravní a jednou ročně posekají....
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

28.1.2022 15:09 Reaguje na Vít Prokop
Možná vám seberu iluze, ale pokud si žádáte jen o SAPS, máte povinnou jen 1. seč s odklizením biomasy - Metodická příručka k podmínkám přímých plateb pro rok 2021, str. 17. Povinnost platí od roku 2016, do té doby žádná povinnost k trvalým travním porostům kromě doby vedení v LPIS na žadatele nebyla. Inspektoři SZIF kontrolují 2. seč jen u žadatelů o AEKO. "Délka trav" se také kontrolovala jen u žadatelů o AEKO.
Odpovědět
VP

Vít Prokop

28.1.2022 15:45 Reaguje na Marcela Jezberová
Děkuji za informaci je to možné, ale stejně každý v mém okolí seče TTP minimálně 2x snad to není tím, že nejsem z pohraničí :) Přeji hezký víkend
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist