Co se zahradou a plodinami z ní po povodních?

---

Plodiny, které byly zaplaveny povodňovou vodou, kaly a bahnem je nutné považovat za zdravotně závadné a v žádném případě nekonzumovat. Pro zvířata by se tyto plodiny snad mohly použít až po poradě s veterinářem. V případě, že tyto plodiny dále rostou, hygienici doporučují využívat je nejdříve za tři týdny po opadnutí vody.

Lidé by neměli v žádném případě riziko podceňovat. Záleží na tom, v kterém místě se zaplavená zahrádka nachází. Nikdo neví, co zátopová voda vyplavila. Může být kontaminována výkaly, ropnými látkami a někde může se záplavovou vodou kromě mikrobiologického rizika přijít i chemické znečištění. Proto je důležité sledovat informace v místě, například referátů životního prostředí, hygienických stanic apod.

Ptáte se, co s bahnem na poli a zahradě. Na polích se praktikuje praxe podle místních podmínek a druhu naplavenin zaorání, na zahradě bych doporučil rozbor půdy a v kladném případě zaorání. Co s úrodou? Je to kruté, ale nepoužívat. Chraňte si své zdraví, je to váš poklad.

S pozdravem

Ing. Milan Šťastný
Institute of Agricultural and Food Information, Slezska 7, 120 56 Praha 2

Pokud bahna není vysoká vrstva, je nejlepší nechat ho vyschnout a po vyschnutí hráběmi rozrušit. Rostliny v trávníku jsou schopny toto bahno prorůst. Na záhoncích cči políčcích je možno toto bahno zarýt a tím celý profil provzdušnit. Rizika z bahna mohou hrozit pouze tehdy, pokud je výrazně fekálně znečištěno či pokud jsou tam toxické zbytky. V takovém případě není toto bahno vhodné pro pěstování zeleniny či dalších plodin. U trávníku by to nemělo vadit.

Pokud je bahna vysoká vrstva (nad 5cm), trávník již není schopen prorůst a bude nutno ho obnovit (přisít travní semena). Na záhoncích a polích je nejlepší způsob zaorání či zarytí.

S pozdravem

Eva Vašňovská
Botanický ústav Akademie věd ČR, 252 43 Průhonice