Jak se vyrábí obyčejné mýdlo?

Redakci EkoListu se podařilo sehnat dva návody na domácí výrobu mýdla. Oba vycházejí ze stejných ingrediencí, malinko se pak liší technologií výroby. U návodu od Ing. Petra Štefla se pomocí kuchyňské soli oddělí mýdlo od vodné alkalické vrstvy, kdežto postup Hanky Zajícové nechá tuto nežádoucí složku odpařit.
Pokud se opravdu chystáte uvařit si doma mýdlo, pak pracujte opatrně a nejlépe s ochrannými pomůckami: uvědomte si, že pracujete s žíravinou! Při práci dobře větrejte a ingredience potřebné k výrobě, hlavně louh, nenechávejte v dosahu dětí či zvířat.
Pamatujte, že v případě neúspěchu louh a či nedovařené mýdlo nepatří do komunálního odpadu. Odevzdejte jej ve sběrných dvorek či v pojízdných sběrnách nebezpečného odpadu.
Nezbývá, než vám při výrobě popřát hodně štěstí.

Martin Mach
Redaktor EkoListu

Odpověď Ing. Petra Štefla:
Mýdla (sodné nebo draselné soli vyšších mastných kyselin) se vyrábějí alkalickou hydrolýzou acylglycerolů (tuků). Tuky jsou estery glycerolu a vyšších mastných kyselin (kyselina stearová, k. palmitová, k. olejová). Běžným tukem pro výrobu mýdel je například sádlo, použít lze také různé oleje (kokosový, řepkový, ..). Zmýdelnění tuků se provádí za varu (teplota okolo 100 °C, směs by měla silně pěnit, je třeba nechat dostatek volného místa) středně koncentrovaným vodným roztokem hydroxidu sodného (draselného). Reakce by měla trvat minimálně několik desítek minut. Po ukončení reakce lze přídavkem kuchyňské soli zlepšit oddělení mýdla od vzniklého glycerolu a nečistot pocházejících z tuků. Tyto nežádoucí látky přejdou do spodní vodné, silně alkalické vrstvy. Pro výrobu mýdla doma v hrnci bych doporučoval jako výchozí surovinu sádlo, lůj nebo ztužené rostlinné tuky a jako louh hydroxid sodný. Mělo by vzniknout mýdlo pevné a nejsnáze oddělitelné od spodní vodné vrstvy.

Je třeba poznamenat, že sádlo ani jiné rostlinné nebo živočišné tuky nejsou chemicky čisté látky. Vždy se jedná o směs esterů glycerolu s různými mastnými kyselinami. Ty se ještě rozlišují na nasycené a nenasycené (obsahující jednu nebo více dvojných vazeb). Z nasycených kyselin je nejvíce rozšířena kyselina palmitová CH₃(CH₂)₁₀ COOH, přítomná skoro ve všech živočišných i rostlinných glyceridech (esterech glycerolu a vyšších mastných kyselin). Kyselina stearová CH₃(CH₂)₁₆ COOH převažuje v živočišných tucích. Olivový olej zase obsahuje okolo 80 % glyceridů nenasycené k. olejové CH₃(CH₂)₇ CH = CH(CH₂)₇ COOH. Kyselina olejová je také složkou zásobních glyceridů savců. Jestliže v glyceridech převažují nasycené kyseliny, jsou za normální teploty (25 °C) tuhé a označujeme je jako tuky. Pokud obsahují větší množství nenasycených kyselin, jsou za normální teploty kapalné a říkáme jim oleje.
Chemický vzorec naleznete zde.
Ing. Petr Štefl, chemik

Návod na výrobu mýdla zveřejněný v časopise Nový Prostor v dubnu 2002. Autorka Hanka Zajícová:
1. Odměřte si 1 dcl vlažné vody. Nalijte ji do připravené nádoby a velmi opatrně přidejte dvě polévkové lžíce louhu (hydroxid sodný nebo draselný). Zamíchejte a nechte vychladnout.
2. Rozehřejte zhruba 1 kg sádla tak, aby bylo zcela tekuté. Nalijte ho do jiné nádoby a nechte vychladnout.
3. Obě dvě vychladlé směsi můžete smíchat, když vychladnou na zhruba 36 °C. Pro zjišťovaní teploty používejte teploměr!
4. Vzniklou směs dlouho a dobře promíchejte, až vznikle hustá směs.
5. Teď je ta pravá chvíle pro přimíchání vonných substancí: bylinky, esenciální oleje atd. Směs opět důkladně promíchejte a nalijte na plech či do připravených formiček. U formiček je vhodné potáhnout jejich vnitřek igelitem, snáze pak mýdlo vyklepenete.
6. Mýdlo nechejte vytvrdnout alespoň 24 hodin. Pak mýdlo vyklepněte z plechu či z formiček a dejte jej pak na 3 - 4 týdny na suché místo doschnout.
Hanka Zajícová

Návod na domácí výrobu mýdla - anglicky

Přírodní mýdla bez chemie