Jaký je vliv detergentů v mycích prostředcích na životní prostředí?

---

Detergenty jsou prací, čistící a odmašťovací prostředky, jejichž hlavní účinnou složkou jsou tenzidy, látky s povrchovou aktivitou, snižující povrchové napětí na fázovém rozhraní kapalina - vzduch, kapalina - pevná látka. Povrchová aktivita detergentů je způsobena přítomností silně polárních skupin (karboxyl, hydroxyl) a delšího uhlovodíkového řetězce v molekule. Detergenty mají schopnost odstraňovat z čistého substrátu nečistoty. Účinnost detergentů se zvyšuje aktivačními přísadami - parfémy, mikrobicidní látky, odpěňovače, opticky zjasňující prostředky. Detergenty jsou tekuté, nebo ve formě prášku či porézních granulí. Tolik Velký slovník naučný.

Většina detergentů, používaných pro malé odběratele, je biologicky dobře odbouratelná a tím je ohleduplná k životnímu prostředí. Detergenty se dají biologicky odstranit na čistírnách odpadních vod (ČOV). Problém u čistících prostředků tvoří fosfáty, které způsobují eutrofizaci vod (nadměrný přísun živin, který způsobí bujení vodního květu, což má negativní dopady na život ve stojatých vodách). Fosfáty se sice také dají odstranit na čistírnách, ale musí zde být zařazen čistící proces na odstraňování fosforu. U velkých čistíren bývá v podstatě všude, u malých, pokud přitékající voda má nadbytek fosforu, také. Detergenty jsou v ČOV zadržovány zhruba z 90 procent.

Vhodné je si při nákupu mycího nebo pracího prostředku přečíst složení výrobku a vybrat ten, který neobsahuje fosfáty. Seznamy bezfosfátových pracích prášků vydává každoročně jihočeská ROSA. Podle rad, které můžete nalézt na stránkách Rosy, je dobré kupovat také tzv. kompaktní prací prášky, které neobsahují pomocné látky, zpravidla soli, které pro praní nemají žádný význam a zbytečně zasolují povrchové vody. Kompaktní prací prostředky se vyrábějí výhradně bezfosfátové. Při jejich používání je třeba věnovat velkou pozornost správnému (totiž nižšímu) dávkování. Bohužel na našem trhu jsou zatím vzácností. Další alternativou jsou mýdlové prací prostředky, které jsou biologicky snadno odbouratelné.

Vhodným řešením je používat prací prostředky, které nesou značku Ekologicky šetrný výrobek. Stejnou značku můžete nalézt i na řadě přípravku na mytí nádobí, podlah, nábytku, oken a podobně. Ekologicky šetrné existují i mýdla. Ekologicky šetrný výrobek sice neznamená, že nedochází k žádné újmě na životním prostředí, ale ve srovnání s jinými podobnými výrobky je šetrnější. Podmínky jednotlivých směrnic k výrobkům naleznete na www.ekoznacka.cz

Bohužel, o vyvázání proteinů zatím nic nevíme.

Zelená domácnost přinesla dva spotřebitelské testy, zaměřené na funkční účinnost a biologickou rozložitelnost. Nejprve jsme testovali "eko" prací postředky Test Zelené domácnosti: nejlépe pere Frosch a Qalt Excel z 26. října 2006.
Na podruhé jsme ve spolupráci s Testem DNES testovali mycí prostředky na nádobí, a to jak ty "eko", tak běžnou produkci. Test mycích prostředků: Denk mit má za jedna z 13. července 2007.

Martin Mach a Ing. Jana Bížová
Martin Mach je redaktorem EkoListu, Jana Bížová vystudovala Vysokou školu chemicko-technologickou.

Odpověď našeho čtenáře
20. října 2004

Vliv tenzidů na životní prostředí je dán jejich biologickou odbouratelností. Moderní tenzidy jsou biologicky odbouratelné. Detergenty jsou obvykle složitou a pestrou směsí různý látek. Velmi negativní dopad na životní prostředí představují především sloučeniny fosforu, obsažené v prostředcích na mytí, čištění a praní. Fosfor je nutrient, který způsobuje nadměrné bujení sinic. Sinice jsou jedním z horkých problémů dneška. Siničné jedy představují již v současné době reálné nebezpečí pro zdraví a život člověka.

Kapitolou zcela samostatnou tvoří rezidua z pracovních lázní, která zůstávají v prádle. Vodní kámen, který je tak mediálně propagován, tvoří jednu ze složek. V současné době převyšují rezidua na bázi křemíku a fosforu. Právě sloučeniny křemíku jsou podle světové literatury původci různých dermálních problémů. Jsou totiž ochotnými nosiči různých pachů, skvrn, ale i chemikálií jako je chlor třeba ze Sava, kterým bylo prádlo běleno. Rezidua, tj. inkrustace, obecně způsobují zašednutí a nebo zažloutnutí prádla, zhoršují výsledky praní a mění i organoleptické vlastnosti vláken.

Ing. Jan Kostkan
Jan Kostkan pracuje pro firmu DonGemini, která vyrábí prostředky na praní, mytí a čistění.