Je legální přihnojování rybníků?

napsal jsem na Českou inspekci životního prostředí a také do Rybníkářství Pohořelice. Základní informace od obou institucí je stejná, hnojení a podobné aktivity jsou možné pouze na základě rozhodnutí příslušného krajského úřadu, který povolí výjimku podle paragrafu 39 zákona č. 254/2001 (vodní zákon).

Čili pokud byste chtěla zjistit, zda jsou popisované věci konané v souladu se zákonem, obraťte se na místní krajský úřad s dotazem.

Dále uvádím mail, který mi poslal Aleš Vavřina z Rybníkářství Pohořelice:
- Dle vodního zákona (254/2001 Sb.) se ke každé vodě váže právo obecného nakládání s povrchovými vodami, tj. vody mohou být využity jak ke koupání, tak k výkonu sportovního rybolovu, byla-li daná voda vyhlášena jako rybářský revír (zákon o rybářství). Nelze tedy nadřazovat jedno užití nad druhé, nebyla-li priorita užití nádrže upravena nějakou právní formou - např. vyhlášením nádrže jako koupací vody.
- Dle vodního zákona (§ 39) může být, konkrétnímu subjektu, udělena v rámci hospodaření na dané vodě výjimka k aplikaci látek. Tu uděluje místně příslušný krajský úřad a můžete zde nejrychleji získat ty nejpřesnější informace k dané vodní ploše.
- V rámci naplnění a realizace výjimky k aplikaci látek může být do rybníka aplikována sláma (efektivnější a racionálnější) je aplikovat volnou slámu (ne v balících) po celé výměře rybníka. Zbytky pečiva mohou být aplikovány jako krmení pro ryby, jsou-li uvedeny ve výčtu možných krmiv, na jejichž aplikaci je udělena výjimka. Množství aplikovaných látek rovněž upravuje výjimka.
- Pojem přeživená voda je velmi laický a nic neříkající. Čím je definován, jaké hodnoty jsou ještě v normě a které už ne? Takto diletentský pohled na danou problematiku může celé záležitosti pouze uškodit a posunout její řešení na úroveň bulváru. Spóry plísní jsou součástí všech ekosystémů, tedy mohou být obsaženy i ve vodě. Je třeba ještě rozlišit aerobní a anaerobní rozklad látek, produkty tohoto druhu rozkladných pochodů, ...
- Množství sinic ve vodě je ovlivněno řadou faktorů, především nevyváženým živinovým poměrem, nedostatečným čištěním odpadních vod zaústěných do povrchových recipientů, atd. .... Aplikace slámy nebo pečiva rozhodně neposune (nezhorší) kvalitu vody směrem, jež by umožňoval masový rozvoj sinic. V tomto případě je třeba hledat jinou příčinu stavu-míry znečištění dané vody.
- Výjimku k aplikaci látek krajský úřad uděluje na základě doložených rozborů kvality dané vody od akreditované laboratoře, stanoviska správce povodí, správce toku a místně příslušného orgánu ochrany přírody. Tento mechanizmus sám o sobě již zaručuji dostatečnou racionalitu vydaného rozhodnutí.
Tolik Aleš Vavřina.

Ještě jsem se u kolegyně právničky Terezy Snopkové informoval, co můžete dělat, pokud máte dojem, že dochází k poškozování významného krajinné prvku (VKP), kterým rybník je. Nejjednodušší je obrátit se na orgán ochrany přírody, což je obecní úřad. Ten posoudí, zda dochází k poškozování nebo ničení VKP nebo jeho ekologicko-stabilizační funkce. Pokud ke škodlivému zásahu dochází (ať už krmením ryb nebo koupáním), pak je na místě sankce a požadavek odstranit negativní následky. Pokud ohrožení není, pak ani úřad nebude řešit spor mezi stranami. Pak je potřeba vyhledat vlastníka rybníka a zjistit u něj, co s rybníkem zamýšlí a zkusit se s ním dohodnout.

Doufám, že Vám tyto informace pomohou. Mějte se hezky

Martin Mach Ondřej
Autor je redaktor EkoListu.