Kolikrát se použije průměrná skleněná pivní láhev?
19. července 2005 |
odpověď:
9. prosince 2005
Podle informací z pivovaru pivní lahev vydrží průmerně asi 10 oběhu.
Říci, zda jsou vratné skleněné lahve nejšetrnější k životnímu prostředí zcela objektivně nejde, jako nejde říci, zda je jaderná energie dobrá či špatná. Já se domnívám, že jsou šetrné, ale že by lepší mohly být plastové vratné, opakovaně používané lahve. Ale je to jen můj názor, ne tvrdý fakt.
Opakovaně plněné láhve: pro a proti
* Vratné láhve snižují množství obalového odpadu. To je každopádně pravda, pokud jde o objem obalu. Pokud jde o hmotnost, je nutné, aby zpravidla těžší skleněná láhev docílila dostatečné množství oběhů předtím, než se rozbije. Například opakovaně používaná skleněná láhev na minerálky má objem 0,7 litru, váží 520 gramů a může vydržet až 50 oběhů. V "soutěži" s nevratnou PET lahví o objemu 1,5 litru a váze 80 gramů, zvítězí poměrně přesvědčivě: i při konzervativnějším odhadu 30 oběhů vznikne z PET lahví více než dvojnásobná hmotnost odpadu. Pro ilustraci, na 100 litrů minerálky je to asi 2,5 kg odpadního sklad a více než 5 kg PETu.
* Vratné láhve se musí před opakovaným plněním vymýt, což znamená značné znečištění vody. To je samozřejmě pravda, na druhou stranu alternativou k vymytí vratné láhve je výroba nové láhve na jedno použití (počínaje těžbou surovin a jejich zpracováním a konče dopravou nové láhve do plnícího závodu). Poukazovat pouze na vymývání lahví je tedy zjevně nespravedlivé: je třeba porovnávat znečištění životního prostředí z vymytí vratné láhve oproti znečištění z výroby nevratného obalu.
* Opakovaně používané obaly znamenají větší spotřebu energie, pohonným hmot a obecně vyžadují více dopravy. Toto tvrzení je předmětem sporů v rámci tzv. analýz životního cyklu. Jeden z mála závěrů, na nichž se asi shodnou stoupenci obou systémů, je to, že ekobilance vratných lahví se zhoršuje se vzdáleností mezi výrobcem (plničem) a prodejcem. Podle představ mnoha ochránců životního prostředí je však stejně žádoucí podporovat místní ekonomiku (místní ve smyslu vzdálenosti, ne státních hranic) a například dovoz minerálek z Francie do České republiky je naprostým popřením tohoto konceptu.
K tématu obalových odpadů přinesl EkoList obsáhlý, třídílný článek Obalové odpady: Od záloh k zálohám?
Radek Svítil
Autor je šéfredaktorem EkoListu po drátě.
Vaše připomínkyChcete na tento dotaz odpovědět, chcete k tomuto dotazu či odpovědi něco poznamenat, máte nějaké vlastní zkušenosti s touto problematikou? Napište nám na e-mail zelena.domacnost@ekolist.cz, jako předmět zprávy uveďte prosím "Dotaz 209".Pokud nemáte vlastní e-mail, můžete nám vaše připomínky zaslat pomocí formuláře na naší stránce Napište nám. |
tisknout poslat |
