Soused brousí eternitové desky s azbestem, úřad je zavřený

eternit - 2. 11. 2007 - Martin Mach/Ekolist.cz

Přeji pěkný den,

nejprve technická poznámka, eternit je nehořlavý, nicméně působením vysokých teplot puká a rozpadá se. Je možné, že se eternit v žáru rozpadne. Pokud jde o eternit staršího data výroby, je možné, že obsahuje azbestová vlákna. V takovém případě jde o velmi nezodpovědné a nebezpečné jednání.

Co se týče Vaše postupu: je správné takovou věc oznámit na obecním úřadě. Úředník ale asi těžko může z velikosti spáleniště cokoliv vyvozovat. Váš soused by však neměl pálit žádné odpady (kromě větví ze stromů apod., viz níže), likvidovat eternit tím, že jej nechá rozpadnout v žáru, je každopádně také porušení zákona. Potíž je v tom, že to musí někdo prokázat. Buď musíte mít svědky, že takové věci soused činí, nebo pořídit video či foto záznam. A pak to na obci nahlásit a doložit. Úplně nejlepší by bylo dostat úředníka na místo v době, kdy soused pálí odpad a hází do něj eternit.

Podle zákona o odpadech je původcem odpadu, který vyprodukují občané, obec. Soused by se měl na obci informovat, kam má své odpady odvézt. Zpravidla obce svou povinnost postarat se o odpady občanů řeší pomocí sběrných dvorů nebo mobilních kontejnerů. Ale pokud Váš soused bude tvrdit, že eternit v bedně na jeho zahradě není odpad, pak je otázka, jestli s tím může kdokoliv hnout.

V prvé řadě je třeba vymezit pojem odpad. Tím je podle § 3 odst. 1 zákona o odpadech každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k zákonu (velmi široký výčet).

V rámci odpadů je možné rozlišit kategorii nebezpečných odpadů (takový odpad, který má některou z nebezpečných vlastností, např. karcinogenita, mutagenita, výbušnost, hořlavost, toxicita aj.). Vedle toho kategorii odpadu komunálního. To je odpad, který vzniká na území obce při činnosti fyzických osob, s výjimkou odpadu vznikajícího u právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání.

Vznikne-li odpad při činnosti fyzické osoby mimo rámec podnikatelské činnosti (odpad z domácnosti), původcem – a tedy povinným subjektem k jeho dalšímu předání - takového odpadu je ze zákona obec. Nicméně za splnění určitých podmínek.

Jak jsem již naznačil, povinností obce je určit místa, kam mohou fyzické osoby komunální odpad odkládat a zajistit místa, kam mohou odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (např. zářivky, zbytky barev, spotřební chemie apod.). Povinností fyzické osoby je na těchto místech odpad odkládat. V okamžiku odložení odpadu na určeném místě se obec stává jeho původcem a současně i vlastníkem.

V případě, že fyzická osoba neodkládá odpad na místa určená obcí, dopouští se přestupku podle zákona o přestupcích a je možné ji sankcionovat (zde je vhodný podnět na správní orgán, který by měl konat; vždy je třeba maximálně zajistit důkazy – vyfotografovat, přivést další svědky, přivolat kontrolu, když je přestupek konán). Podle § 47 zákona o přestupcích se přestupku dopustí ten, kdo neoprávněně založí skládku nebo odkládá odpadky nebo odpady mimo vyhrazená místa. Pokuta je do 50 000 Kč.

K nakládání s odpady je oprávněný pouze subjekt na základě zákona o odpadech. Pokud by fyzická osoba sama odstraňovala odpad, jedná se o neoprávněné nakládání s odpadem. Podle § 69 odst. 2 zákona o odpadech inspekce uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč fyzické osobě, která není podnikatelem a dopustí se přestupku tím, že soustřeďuje odpad nebo s ním jinak nakládá na místech nebo v objektech, které nejsou podle tohoto zákona zařízeními určenými k nakládání s odpady nebo tato místa či objekty za účelem soustřeďování nebo jiného nakládání s odpady pronajímá jiné osobě. Problém je v tom, zda v daném případě může jít již o soustřeďování odpadu.

Dále platí, že osoba má povinnost zbavit se movité věci, příslušející do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k zákonu, jestliže ji nepoužívá k původnímu účelu a věc ohrožuje životní prostředí nebo byla vyřazena na základě zvláštního právního předpisu. Také zde by bylo možno hledat určité řešení. Nicméně není sledováno přímou sankcí. Šlo by vazbu dovodit z vymezení odpadu výše a pak řešit sankcí přes přestupek. Problém je v určení, že skutečně je ohroženo životní prostředí.

Zákon o odpadech dále řeší nakládání s vybranými výrobky, odpady a zařízeními. To se týká např. odpadů z azbestu (§ 35). Nicméně tyto specifické povinnosti s vztahují na původce a oprávněné osoby, které nakládají s odpadem. Pro fyzickou osobu platí opět povinnost ukládat na místa určená obcí.

Pokud by se Vám podařilo prokázat, že Váš soused likviduje eternit házením do ohně, mohla byste na něj podat i trestní oznámení. V trestním zákoně v paragrafu 181e stojí: „Kdo, byť i z nedbalosti, v rozporu s právními předpisy ukládá nebezpečné odpady nebo je odkládá, přepravuje nebo jinak s nimi nakládá, a tím poškodí nebo ohrozí životní prostředí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.“ V tomto případě by mohla být sankce uložena i konkrétní fyzické osobě.

Je dost možné, že by skutek nakonec nebyl posouzen jako trestný čin, zejména z důvodu malé společenské nebezpečnosti nebo neprokázaného ohrožení životního prostředí (to je vůbec úskalí trestných činů proti životnímu prostředí, kde je velmi nesnadné prokázat příčinnou souvislost mezi skutkem a následkem; zejména otázky dlouhodobého působení) nicméně jako hlavní potíž je v tom, jak prokázat, že tak soused skutečně činí, což by byla tedy věc orgánů činných v trestním řízení.

Dále, pokud jde o pálení materiálu, tak platí povinnost podle § 4 odst. 5 zákona o ochraně ovzduší, podle něhož v otevřených ohništích, zahradních krbech nebo v otevřených grilovacích zařízeních lze spalovat jen dřevo, dřevěné uhlí, suché rostlinné materiály a plynná paliva určená výrobcem, přičemž uvedená paliva nebo materiály nesmějí být kontaminovány chemickými látkami. Spalování jiných materiálů je tedy pod zákonnou sankcí a je správním deliktem. Pokuta hrozí ve výši od 500 do 150 000 Kč, ukládá ji obecní úřad.

Co tedy dělat v daném případě: zajistit důkazy, dát podnět na obecní úřad, popř. obecní policii a Českou inspekci životního prostředí, aby věc řešili z pohledu zákona o odpadech, o ochraně ovzduší a přestupkového zákona.

Majitel pozemku se může bránit tím, že jednak nejde o odpad – to musí rozhodnout správní orgány, nebo že jej má připraven k předání na místo určené obcí. Samotné sundání eternitu ze střechy a umístění na pozemku (nejde-li už o shromažďování apod.) nelze bez dalšího řešit jako správní delikt.

S pozdravem
Martin Mach a Tereza Tichá