Soused brousí eternitové desky s azbestem, úřad je zavřený
31. července 2007 | Jan Nesměrák
Věc jsem samozřejmě nahlásil v pondělí na radnici na odbor životního prostředí s uvedením, že jsem ihned při zjištění broušení eternitu kontaktoval policii. Práci prováděli majitelé domu svépomocí a žádná firma tuto práci neprováděla, jak při šetření zjistil referent životního prostředí. Majitelé samozřejmě popřeli broušení desek. Nikdo tedy nebyl potrestán. Nyní budu citovat odstavec z dopisu referenta životního prostředí, jež mi poslal jako výsledek šetření:
"V zákoně č. 185/2001 Sb o odpadech a o změně některých dalších zákonů ani v zákoně č. 86/2002 Sb. O ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, nemůže být fyzická osoba za tuto činnost pokutována. Pokutu mohou dostat od České inspekce životního prostředí za chybné nakládání s odpady pouze právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání. Některé záležitosti řeší i zákon č. 258/2000 Sb. O ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ale to se týká pouze zaměstnavatelů zaměstnanců, kteří budou vystaveni vlivu azbestu při práci."
Zajímalo by mě:
- jestli opravdu Policie ČR je při podobném jednání bezmocná?
- komu mám podobné jednání nahlásit mimo pracovní dobu odboru
životního prostředí?
- a je odůvodnění, proč nelze potrestat fyzické osoby, pravdivé? Není jiná možnost, jak fyzické osoby potrestat?
odpověď:
5. září 2007
Situace popisovaná Janem Nesměrákem je skutečně obtížná. Dokládá to i Lukáš Matějka z Centra pro podporu občanů Arnika: „Pokud práce s azbestem provádí svépomocí fyzická osoba, nikoli podnikatel, nejsou pro ni stanoveny konkrétní povinnosti ani podle zákona o ochraně ovzduší, ani z hlediska ochrany zdraví, protože zákon o ochraně veřejného zdraví v tomto směru chrání pouze zaměstnance,“ vysvětluje Matějka. Tyto informace potvrzuje i právnička Markéta Višinková z Ekologického právního servisu. O této problematice jsme psali v článku Azbest - Chraňte dělníka, ochráníte sebe z 21. února 2007.
Jak upozorňuje Lukáš Matějka, původcem stavebního odpadu je vždy ten, kdo ho „vytvořil“, ať už jde o fyzickou osobu nebo podnikatele provádějící stavbu/úpravu. „Je otázka, zda u broušení vznikl odpad, pokud ano, pak by za odkládání nebezpečného odpadu mimo vyhrazená místa měla dát příslušná obec či město podle zákona o přestupcích pokutu,“ říká Lukáš Matějka.
Lukáš Matějka poukazuje na další povinnost, kterou soused patrně opomněl. „Podle manuálu Krajské hygienické stanice Brno podléhají ohlášení stavebnímu úřadu všechny stavby, udržovací práce a úpravy, kdy může docházet k negativnímu ovlivnění zdraví osob, požární bezpečnosti, stability apod., což jsou také případy, kdy bude docházet k manipulaci s azbestovými stavebními materiály, prvky a azbestovými odpady.“ Podle Matějky by záleželo na tom, zda stavební úřad posoudí broušení střechy jako udržovací práce. „Pokud nebylo broušení ohlášeno či povoleno, může stavební úřad udělit pokutu,“ myslí si Matějka.
Podle Lukáše Matějky byste se mohl bránit na základě občanského zákoníku, který stanoví, že soused nesmí omezovat vlastnická práva svých sousedů. O tzv. občanské žalobě jsme psali v článku Nech toho, sousede z 11. prosince 2006. Podle Markéty Višinkové je možné využít i žalobu na ochranu osobnosti, což je ale způsob v praxi dosud neověřený (o prvním pokusu bránit se zamoření azbestem žalobou na ochranu osobnosti jsme psali ve zprávě Nájemníci žalují radnici kvůli bytům zamořeným azbestem z 6. dubna 2007. Další informace lze získat v článku Markéty Višinkové na serveru Via Iuris Netradiční prostředek ochrany životního prostředí). Bránit se soudní cestou však bezprostředně nepomůže. Sousedská žaloba je tzv. zdržovací, tedy soud nařídí, aby se dotyčná osoba svého chování zdržela. Nehledě na to, že soud bude stejně konal až po té, co soused už střechu dobrousil.
Markéta Višinková upozorňuje, že by mohlo jít využít paragraf 5 občanského zákoníku, který ustanovuje tzv. ochranu pokojného stavu: „Došlo-li ke zřejmému zásahu do pokojného stavu, lze se domáhat ochrany u příslušného orgánu státní správy. Ten může předběžně zásah zakázat, nebo uložit, aby byl obnoven předešlý stav. Tím není dotčeno právo domáhat se ochrany u soudu.“ V případě, kdy zmiňovaný orgán (obecní úřad) nemá otevřeno, lze využít paragraf 6 občanského zákoníku: „Jestliže hrozí neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může ten, kdo je takto ohrožen, přiměřeným způsobem zásah sám odvrátit.“ Zde se však dostáváme na tenký led toho, co je v dané chvíli přiměřený zásah. Snadno by se podle Markéty Višinkové mohlo stát, že se ten, kdo se brání proti zásahu do pokojného práva, sám dopustí přestupku například neoprávněným vstupem na cizí pozemek. Markéta Višinková se domnívá, že přivolaná policie mohla v případě Nesměrákových zajistit, aby nebyl narušován pokojný stav, tedy souseda v jeho činnosti zastavit.
Podle Lukáše Matějky mohla přivolaná policie prověřit, zda nebyl spáchán trestný čin obecného ohrožení, případně přestupek proti občanskému soužití, který by poté předala k vyřízení obci. „V případě, že by při broušení vznikaly ještě odpady, tak se na dotyčného jako nepodnikatele vztahuje pouze obecná povinnost předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti. Což je ovšem nevymahatelné, neexistuje pokuta za její porušení,“ uzavírá možnosti Lukáš Matějka.
„Policista nemůže vyhovět žádosti občana, aby sousedovi zakázal brousit střechu a nemůže ani zajistit nenarušování pokojného stavu, protože k tomu policista nemá žádné oprávnění,“ říká Jiří Chaloupka ze Služby pořádkové policie. Podle jeho slov je jiná situace, když někdo například požaduje, aby soused nepálil trávu. V takovém případě policista zasáhnout může, protože pálení trávy je už v legislativě podchyceno. Jiří Chaloupka dodává, že o zákazu broušení eternitové střechy musí rozhodnout odborník, například z odboru životního prostředí dané obce, nikoliv policista. „Pokud je ale policii nahlášen trestný čin nebo přestupek, pak policie musí konat a situaci zdokumentovat. Postupuje pak podle trestního nebo přestupkového řízení,“ říká Jiří Chaloupka. Pokud je občan nespokojen s postupem Policie ČR, může se obrátit na okresní či krajské ředitelství Policie ČR.
Martin Mach
Autor je redaktor EkoListu.
Vaše připomínkyChcete na tento dotaz odpovědět, chcete k tomuto dotazu či odpovědi něco poznamenat, máte nějaké vlastní zkušenosti s touto problematikou? Napište nám na e-mail zelena.domacnost@ekolist.cz, jako předmět zprávy uveďte prosím "Dotaz 230".Pokud nemáte vlastní e-mail, můžete nám vaše připomínky zaslat pomocí formuláře na naší stránce Napište nám. |
tisknout poslat |
Online diskuse
eternit - 2. 11. 2007 - Martin Mach/Ekolist.czPřeji pěkný den,nejprve technická poznámka, eternit je nehořlavý, nicméně působením vysokých teplot puká a rozpadá se. Je možné, že se eternit v žáru rozpadne. Pokud jde o eternit staršího data výroby, je možné, že obsahuje azbestová vlákna. V takovém případě jde o velmi nezodpovědné a nebezpečné jednání. Co se týče Vaše postupu: je správné takovou věc oznámit na obecním úřadě. Úředník ale asi těžko může z velikosti spáleniště cokoliv vyvozovat. Váš soused by však neměl pálit žádné odpady (kromě větví ze stromů apod., viz níže), likvidovat eternit tím, že jej nechá rozpadnout v žáru, je každopádně také porušení zákona. Potíž je v tom, že to musí někdo prokázat. Buď musíte mít svědky, že takové věci soused činí, nebo pořídit video či foto záznam. A pak to na obci nahlásit a doložit. Úplně nejlepší by bylo dostat úředníka na místo v době, kdy soused pálí odpad a hází do něj eternit. Podle zákona o odpadech je původcem odpadu, který vyprodukují občané, obec. Soused by se měl na obci informovat, kam má své odpady odvézt. Zpravidla obce svou povinnost postarat se o odpady občanů řeší pomocí sběrných dvorů nebo mobilních kontejnerů. Ale pokud Váš soused bude tvrdit, že eternit v bedně na jeho zahradě není odpad, pak je otázka, jestli s tím může kdokoliv hnout. V prvé řadě je třeba vymezit pojem odpad. Tím je podle § 3 odst. 1 zákona o odpadech každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k zákonu (velmi široký výčet). V rámci odpadů je možné rozlišit kategorii nebezpečných odpadů (takový odpad, který má některou z nebezpečných vlastností, např. karcinogenita, mutagenita, výbušnost, hořlavost, toxicita aj.). Vedle toho kategorii odpadu komunálního. To je odpad, který vzniká na území obce při činnosti fyzických osob, s výjimkou odpadu vznikajícího u právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání. Vznikne-li odpad při činnosti fyzické osoby mimo rámec podnikatelské činnosti (odpad z domácnosti), původcem – a tedy povinným subjektem k jeho dalšímu předání - takového odpadu je ze zákona obec. Nicméně za splnění určitých podmínek. Jak jsem již naznačil, povinností obce je určit místa, kam mohou fyzické osoby komunální odpad odkládat a zajistit místa, kam mohou odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (např. zářivky, zbytky barev, spotřební chemie apod.). Povinností fyzické osoby je na těchto místech odpad odkládat. V okamžiku odložení odpadu na určeném místě se obec stává jeho původcem a současně i vlastníkem. V případě, že fyzická osoba neodkládá odpad na místa určená obcí, dopouští se přestupku podle zákona o přestupcích a je možné ji sankcionovat (zde je vhodný podnět na správní orgán, který by měl konat; vždy je třeba maximálně zajistit důkazy – vyfotografovat, přivést další svědky, přivolat kontrolu, když je přestupek konán). Podle § 47 zákona o přestupcích se přestupku dopustí ten, kdo neoprávněně založí skládku nebo odkládá odpadky nebo odpady mimo vyhrazená místa. Pokuta je do 50 000 Kč. K nakládání s odpady je oprávněný pouze subjekt na základě zákona o odpadech. Pokud by fyzická osoba sama odstraňovala odpad, jedná se o neoprávněné nakládání s odpadem. Podle § 69 odst. 2 zákona o odpadech inspekce uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč fyzické osobě, která není podnikatelem a dopustí se přestupku tím, že soustřeďuje odpad nebo s ním jinak nakládá na místech nebo v objektech, které nejsou podle tohoto zákona zařízeními určenými k nakládání s odpady nebo tato místa či objekty za účelem soustřeďování nebo jiného nakládání s odpady pronajímá jiné osobě. Problém je v tom, zda v daném případě může jít již o soustřeďování odpadu. Dále platí, že osoba má povinnost zbavit se movité věci, příslušející do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k zákonu, jestliže ji nepoužívá k původnímu účelu a věc ohrožuje životní prostředí nebo byla vyřazena na základě zvláštního právního předpisu. Také zde by bylo možno hledat určité řešení. Nicméně není sledováno přímou sankcí. Šlo by vazbu dovodit z vymezení odpadu výše a pak řešit sankcí přes přestupek. Problém je v určení, že skutečně je ohroženo životní prostředí. Zákon o odpadech dále řeší nakládání s vybranými výrobky, odpady a zařízeními. To se týká např. odpadů z azbestu (§ 35). Nicméně tyto specifické povinnosti s vztahují na původce a oprávněné osoby, které nakládají s odpadem. Pro fyzickou osobu platí opět povinnost ukládat na místa určená obcí. Pokud by se Vám podařilo prokázat, že Váš soused likviduje eternit házením do ohně, mohla byste na něj podat i trestní oznámení. V trestním zákoně v paragrafu 181e stojí: „Kdo, byť i z nedbalosti, v rozporu s právními předpisy ukládá nebezpečné odpady nebo je odkládá, přepravuje nebo jinak s nimi nakládá, a tím poškodí nebo ohrozí životní prostředí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.“ V tomto případě by mohla být sankce uložena i konkrétní fyzické osobě. Je dost možné, že by skutek nakonec nebyl posouzen jako trestný čin, zejména z důvodu malé společenské nebezpečnosti nebo neprokázaného ohrožení životního prostředí (to je vůbec úskalí trestných činů proti životnímu prostředí, kde je velmi nesnadné prokázat příčinnou souvislost mezi skutkem a následkem; zejména otázky dlouhodobého působení) nicméně jako hlavní potíž je v tom, jak prokázat, že tak soused skutečně činí, což by byla tedy věc orgánů činných v trestním řízení. Dále, pokud jde o pálení materiálu, tak platí povinnost podle § 4 odst. 5 zákona o ochraně ovzduší, podle něhož v otevřených ohništích, zahradních krbech nebo v otevřených grilovacích zařízeních lze spalovat jen dřevo, dřevěné uhlí, suché rostlinné materiály a plynná paliva určená výrobcem, přičemž uvedená paliva nebo materiály nesmějí být kontaminovány chemickými látkami. Spalování jiných materiálů je tedy pod zákonnou sankcí a je správním deliktem. Pokuta hrozí ve výši od 500 do 150 000 Kč, ukládá ji obecní úřad. Co tedy dělat v daném případě: zajistit důkazy, dát podnět na obecní úřad, popř. obecní policii a Českou inspekci životního prostředí, aby věc řešili z pohledu zákona o odpadech, o ochraně ovzduší a přestupkového zákona. Majitel pozemku se může bránit tím, že jednak nejde o odpad – to musí rozhodnout správní orgány, nebo že jej má připraven k předání na místo určené obcí. Samotné sundání eternitu ze střechy a umístění na pozemku (nejde-li už o shromažďování apod.) nelze bez dalšího řešit jako správní delikt. S pozdravem Martin Mach a Tereza Tichá |