Arnika vydala žebříček největších znečišťovatelů ovzduší, výsledky se zlepšují
 |
|
|
Výsledky měření škodlivých látek ve vzduchu ukazují, že se situace v roce 2008 zlepšila.
|
|
| Foto: Victor Ranedo/Ekolist.cz |
V množství rakovinotvorných látek se na první příčce umístila firma Deza Valašské Meziříčí, která podle Arniky zvýšila množství emisí o pět tun naftalenu a 1,5 tuny benzenu. Vystřídala tak společnost Rockwool, která vévodila žebříčku minulý rok. „Díky výsledkům IRZ si podniky, jako například Rockwool, udělaly pořádek ve svých firmách. Rockwool snížil emise rakovinotvorného formaldehydu celkem o 13 tun. Začali látku dávkovat při výrobě skelné vlny v daleko menším množství než doposud, což se ukázalo jako dostačující,“ vysvětlil Milan Havel z programu Toxické látky a odpady organizace Arnika. Firma Deza se k výsledkům odmítla vyjádřit.
ArcelorMittal Ostrava se objevuje v žebříčcích prvních deseti podniků ohledně rakovinotvorných, reprotoxických a mutagenních a mnoha dalších látek. Tisková mluvčí ArcelorMittal Věra Breiová namítá, že "jakožto největší česká hutnická společnost bohužel vždy nějaké emise mít budou." Přesto je však prý ekologie a ochrana životního prostředí zajímá a oproti minulému roku se jejich výsledky škodlivých látek díky konkrétním opatřením zlepšily.
Firma Kronospan Jihlava se umístila na druhém místě v tabulce produkce rakovinotvorných látek. Michal Diviš, interní auditor pro životní prostředí společnosti Kronospan Jihlava, vyjádřil pochybnosti o tom, zda je správné a profesionální vytvářet podobné žebříčky znečišťovatelů na základě dat integrovaného registru. "Firma Kronospan Jihlava již neprodukuje emise žádného syntetického formaldehydu, jde pouze o formaldehyd přírodní, který pochází z nativního dřeva. Navíc studie, kterou si nechalo vypracovat město Jihlava a kraj Vysočina, ukázala, že město Jihlava na tom není s množstvím formaldehydu v ovzduší hůře, než ostatní obce," tvrdí Diviš. „Hlavním znečišťovatelem je zde dle výsledků průzkumu automobilová doprava.“ Přesto však uznává, že jsou zatím jedním z největších producentů formaldehydu v naší republice.
Milan Havel k tomu dodává: „Letošní žebříčky potvrdily, že jejich zveřejňování dlouhodobě ovlivňuje podniky ve snižování svých emisí. Například dřevozpracující Kronospan Jihlava nahradil linku a používání formaldehydu ve svém provozu a díky tomu se jim dokonce zvyšuje odbyt.“
V loňském roce Arnika poukazovala na zvýšení emisí skleníkových plynů, především oxidu uhličitého. V letošním roce poukazuje na jejich pokles, a to přibližně o osm procent. „Do Integrovaného registru znečišťování hlásí své emise znečišťujících látek 80 provozovatelů, což jsou dvě třetiny všech emisí u nás. Dvě třetiny tedy poklesly, a to je pěkný výsledek,“ hodnotí Milan Havel.
Výsledky za rok 2008 jsou zveřejněny teprve krátce. Sdružení Arnika proto zatím není schopna odhadnout, zda je zlepšení důsledkem ekonomické situace, a nebo šetrnějších opatření. „Uvědomme si, že třeba Třinecké železárny a hutě obecně si stěžují na klesající odbyt, a přitom u nich emise rostou. Tedy si myslím, že půjde o kombinaci obojího,“ zdůraznil Havel.
Firmy jsou podle Havla na výsledné údaje hodně citlivé a kolikrát se diví, jaké údaje samy nahlásily. Proto je prý Arnika teď opatrnější a několik firem ani v žebříčcích neuvedla, protože jejich údaje považuje za zavádějící.
Hlášené údaje firem kontroluje Cenia, Česká informační agentura životního prostředí, podle údajů, které dostala v minulých letech. Kdokoli ale může při pochybnostech podat stížnost na Inspekci životního prostředí, která má prý údaje ještě podrobnější.
Počet firem, které se nahlašují do registru postupně každoročně stoupá, vyplývá ze zjištění Arniky. Není to prý jen přibýváním podniků, ale i proto, že se systém během těch pěti let čistil a podniky postupně zveřejňují i to, co dříve tajily. „I proto nahlásilo oproti loňsku své údaje o 20 podniků více,“ řekl Milan Havel. Své údaje nahlašují jen podniky, které překračují povolené hodnoty, což si mohou spočítat samy. Například u látek způsobujících kyselé deště je polovina databáze plněna zemědělskými podniky, například kvůli emisím amoniaku z chovu hospodářských zvířat.
Integrovaný registr znečištění má tu funkci, že si lidé mohou snadno zjistit, jestli v jejich okolí existuje velký zdroj znečišťování. Pak vědí, na koho se obrátit. „Když hledáme informace o životním prostředí ve svém bydlišti, IRZ je taková první stopa. Dále pak můžeme prostudovat dokumenty Českého hydrometeorologického ústavu, kde jsou rozptylové mapy celé republiky, případně existuje databáze posudků vlivů staveb na životní prostředí,“ dodal Milan Havel.
reklama
Papírování na úřadech bude méně, přichází ISPOP