Bursík vrací úder: Za problémy Zelené úsporám může MŽP

Program Zelená úsporám se ocitl v problémech, podle předběžných výsledků auditu chybí v programu tři až pět miliard korun. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa v minulém týdnu řekl, že program Zelená úsporám provází problémy od samého začátku.

V reakci na to uspořádal 27. ledna bývalý ředitel Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Petr Štěpánek tiskovou konferenci, kde autoři programu Zelená úsporám obhajovali jeho úspěch. „Ministr vyhodnotil program Zelená úsporám jako neúspěšný, špatně legislativně založený a odpovědnost za tento v uvozovkách neúspěch připsal mně,“ řekl bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík a dodal, že nemá zájem o „šťouchance“ mezi bývalým ministrem životního prostředí a „jeho asi šestým nástupcem“.

Chalupovo prohlášení zničilo důvěryhodnost

Aleš Kuták byl náměstkem ministra životního prostředí v době, kdy byl program spuštěn. Podle něj je Česká republika v obchodování velmi úspěšná. Kuták připomněl, že většina kjótských povolenek putuje do Japonska. „V Japonské kultuře velmi záleží na dlouhodobé důvěře a tu se nám podařilo získat. Vlastní projednávání, které vedlo k prvnímu prodeji 40 milionů jednotek přiděleného množství, trvalo dva roky,“ řekl Kuták a dodal, proč bylo prohlášení nového ministra riskantní: „V okamžiku, kdy se objeví informace, že nově jmenovaný ministr životního prostředí prohlásil, že program stojí právně na vodě a má celou řadu dalších nedostatků, se jednání, která směřují k prodeji zbytku volných jednotek přiděleného množství, zastavila. Vyjednavači místo dojednávání smlouvy budou vysvětlovat, jak toto bylo míněno a vyvracet dojem, který japonská strana může získat, že bude investovat prostředky do riskantních podmínek. A i když se to vysvětlí, znamená to minimálně zdržení, a čím později budou zbylé jednotky přiděleného množství prodáno, tím nižší bude cena.“

Martin Bursík se pokusil odpovědět na otázku, jestli je program úspěšný. „Záleží na tom, podle jakého kritéria to budeme hodnotit. Bývalý starosta Londýna byl opozicí kritizován, že vybral málo prostředků na systému mýta v Londýně, ale on se tomu vysmál, protože chtěl regulovat dopravu a ne vybrat co nejvíce prostředků. A tady je přeci základním kritériem, jestli je o program zájem a jestli program poskytne transparentním způsobem žadatelům finanční prostředky, které využijí na zateplení domů a výměnu vytápění,“ upozornil Bursík a řekl: „Není neúspěch, jestli je program vyčerpán o měsíc a půl dříve, než jsme předpokládali.“

Bursík: Program byl pozdě ukončen

Bursík uvedl, že byl program pozdě ukončen, s velkou pravděpodobností prý z politických důvodů. „Bývalý ministr Pavel Drobil dostal z řídícího výboru programu avízo, že má program ukončit. Ale na MŽP nereagovali na výzvy a ukončili program příliš pozdě. Je potřebné se podívat na motivaci a důvod, proč se stalo, že MŽP ukončilo program Zelená úsporám jeden den po druhém kole senátních voleb. A tak došlo k tomu, že SFŽP je zavalen žádostmi, najednou je tam převis poptávky v rozsahu tři až pět miliard,“ řekl Bursík. Podle Bursíka tedy neselhal SFŽP, ale ministerstvo, které neukončilo program dříve.

Bursík uvedl, že byl program dlouhodobě připravován a cílem bylo prodat emisní jednotky za co nejlepší cenu, a zároveň nastavit program tak, aby o něj byl zájem a nabídl ekologickou funkci. Zelená úsporám navíc pomohla v době ekonomické krize, neboť poskytla či zachovala 19 000 pracovních míst, podpořila lokální ekonomiku a poskytla multiplikaci, neboť peníze z dotace musely být doplněny privátními prostředky.

Bývalá ředitelka programu Zelená úsporám Irena Plocková uvedla, že zpočátku byla doba vyřizování žádostí maximálně 30 – 60 dní, ale počet žadatelů se zvyšoval a počet zaměstnanců zůstával stabilní, v září se navíc snížil. Na fond byly údajně naváženy pytle České pošty plné žádostí.

Zachovat program je zájmem země

Bursík si nemyslí, že správným řešením je snížit dotace, které mají být vyplaceny úspěšným žadatelům. Podle něj by bylo lepší, kdyby byly dotace poskytnuté ze zdrojů SFŽP, musí být ale vyjednáno pokračování programu.

V roce 2013 dojde ke změně v evropském emisním obchodování, podle Bursíka by poté měla jít polovina z výnosů z aukcí povolenek na pokračování tohoto nebo podobného programu. „Investice do energetických úspor má nejvyšší návratnost. Je to nejefektivnější opatření na snížení emisí skleníkových plynů, zlepšení stavu životního prostředí a zároveň snižování nákladů domácností na energie,“ řekl Bursík.

„Je potřebné nikoliv hledat viníky v těch, kteří založili program, ale spíše hledat řešení, kterým pokrýt chybějící finanční prostředky a zároveň uvažovat jak zajistit takový nebo analogický program do budoucnosti,“ řekl Bursík o svém pohledu na věc a dodal: „Je zájmem země a zájmem životního prostředí program obhájit, reagoval na nedostatek, který tam nastal a pokusit se program v nějaké formě udržet do budoucna.“

---

reklama

---