Krajinné prvky na orné půdě potřebujeme. Zabraňují erozi, vrací život do krajiny a pomáhají v adaptaci na změnu klimatu

Stromy, keře, remízky nebo mokřady, tedy krajinné prvky, vždy tvořily neodmyslitelnou součást naší přírody. Člení krajinu a dělí ji na menší celky, zabraňují erozi, podporují rozmanitost druhů a posilují celkovou odolnost krajiny. Ministerstvo životního prostředí se proto snaží o navrácení krajinných prvků do orné půdy a společně s Ministerstvem zemědělství tak motivuje hospodáře i finančně, aby krajinné prvky začleňovali. Obnova krajinných prvků je zásadní nejen pro ekologickou rovnováhu, ale také pro udržení kulturního a estetického rázu krajiny a zajištění jejího udržitelného využívání. Meze, travnaté údolnice, skupiny dřevin, stromořadí, mokřady, skalky, terasy, solitérní dřeviny a příkopy, jsou důležitými součástmi krajiny, pomáhají v boji s vodní a větrnou erozí, zadržují vodu v krajině, zvyšují její odolnost a kvalitu, poskytují zastínění, zlepšují biodiverzitu a napomáhají adaptaci na změnu klimatu. Krajinné prvky často mají významnou kulturní a historickou hodnotu, některé byly formovány lidskou činností po staletí, jako například stromořadí a tvoří součást kulturního dědictví regionů. Jsou tedy jak estetickou nebo funkční součástí krajiny, tak hrají klíčovou roli v udržování zdravého a udržitelného ekosystému. Zároveň pomáhají v adaptaci na změny klimatu a přispívají k ochraně přírodních zdrojů pro budoucí generace.

„Voda a rozmanité krajinné prvky přinášejí do přírody nový život. Zvyšují biodiverzitu, snižují erozi a navracejí do zemědělské krajiny ptáky, opylovače a další živočichy. Zároveň podporují lepší vsakování vody do půdy a pomáhají zachycovat znečištění, což vede k lepší kvalitě a úrodnosti půdy. Tyto prvky rovněž zmírňují negativní dopady klimatických změn na přírodu a přispívají k podpoře biodiverzity v krajině. Díky nim se přirozenou cestou reguluje teplota a vlhkost, což vytváří odolnější a stabilnější mikroklima a zvyšuje odolnost krajiny vůči extrémním výkyvům počasí. Je proto klíčové vracet tyto krajinné prvky zpět do české krajiny a pečovat o ty, které se zachovaly z minulosti,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Zjednodušení díky novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu

„Zásadní zjednodušení pro vytváření krajinných prvků přinesla novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou jsme připravili na ministerstvu. Zrušili jsme bariéru, kterou byla povinnost vyjmout ze zemědělského půdního fondu ten úsek půdy, kde chtějí hospodáři vysadit stromořadí, keře nebo vytvořit třeba terasy. Od července už nemusí o odnětí půdy žádat a platit za to odvody. Veškeré krajinné prvky jsou navíc osvobozeny od placení daně z nemovitosti,“ doplňuje ministr Hladík. Ministerstvo životního prostředí realizaci a údržbu krajinných prvků, které zajišťují ekologickou stabilitu krajiny, podporuje i dotacemi skrze Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP ČR) a Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). Finance mohou čerpat zemědělci, obce, neziskové organizace nebo i jednotlivci jak na vytváření a obnovu, tak i následnou péči o ekologicky významné krajinné prvky po dobu tří let. Příspěvek činí až 100 % z vynaložených nákladů.

O poskytnutí podpory v maximální výši 5 milionů korun lze požádat AOPK ČR, na větší projekty nad 5 mil. Kč pak lze žádat o podporu přes SFŽP ČR. Na malé projekty poskytuje MŽP skrze AOPK ČR zároveň podporu z národního Programu péče o krajinu. Současně se připravuje výzva na péči o krajinné prvky z Národního programu Životního prostředí administrovaného SFŽP ČR. Souhrnné informace o dotačních programech na péči o přírodu a krajinu jsou k dispozici na www.dotace.nature.cz. Systém podpory a definic krajinných prvků lze nalézt přehledně a jednoduše na www.nature.cz/krajinne-prvky.

„Ministerstvo životního prostředí má na podporu krajinných prvků celkem k dispozici půl miliardy korun. Naším cílem je povzbudit hospodáře, obce a spolky, aby si podávali žádosti o podporu na tvorbu a udržování mezí, teras, mokřadů, skalek, travnatých údolnic, skupin i solitérních dřevin a tím je znovu začleňovali do naší krajiny,“ uvedl ministr Hladík.

Zemědělci, kteří chtějí předcházet dopadům sucha či přívalových srážek a není jim lhostejná budoucnost naší krajiny, budou moci také využít podporu na péči o krajinné prvky. „Je naším záměrem krajinné prvky podporovat. Každý zemědělec, který realizuje tvorbu krajinných prvků, dostane v rámci ekoplatby ročně finanční podporu ve výši přibližně 9 000 Kč na hektar dle jeho výměry. Zároveň se krajinné prvky započtou do podílu neprodukčních ploch a mohou tak snížit erozní ohroženost pozemků, čímž hospodařící subjekty získají úlevu v podmínkách zemědělských dotací,“ říká ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

O ekoplatbu na krajinné prvky si mohou zemědělci požádat prostřednictvím Jednotné žádosti na Portálu farmáře: www.szif.cz. Více informací o ekoplatbě a Strategickém plánu Společné zemědělské politiky lze nalézt na www.eagri.cz.

Zemědělci navíc mohou díky krajinným prvkům snadněji splnit některé podmínky zemědělských dotací. „Výhodou pro zemědělce je, že krajinné prvky, zaregistrované podle terminologie evidence půdy LPIS, jsou osvobozeny od daně z nemovitostí. Vybrané platby zemědělských dotací bude též možné nově čerpat i na takzvané vnější krajinné prvky, například na okraji pole, což bylo dosud možné pouze pro vnitřní krajinné prvky,“ doplnil ministr Výborný.

Snadnější výsadba stromů a stromořadí u cest

Zákon o půdním fondu zároveň od 1. července usnadňuje výsadbu stromů podél silnic. Nově se snižuje nutnost odstupu od hranice sousedního pozemku z tří metrů na půl metr. „Zemědělské plochy se často nacházely hned za příkopy a na vysazení stromů tak nebyl prostor. Podle statistik za každé tři vykácené stromy nebyly vysázeny ani dva nové. To jsme změnili – vzdálenost od pozemků sousedících s těmi silničními může být od 1. července zkrácena až na půl metru. Výsadba stromů samozřejmě probíhá za takových podmínek, aby zůstala zachovaná bezpečnost provozu, to je zásadní stejně jako podpora silniční zeleně, která nám pomáhá nejen při adaptaci na změnu klimatu,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík.

---

reklama

---