Arnika objevila v ústeckých řekách PCB i dioxiny
PCB se podle Arniky objevily v největší míře na soutoku Labe a Bíliny v centru krajského města, vysoké hodnoty byly i o zhruba deset kilometrů dále ve Valtířově. Primární příčinou jsou podle Arniky zřejmě letošní prohrábky dna řeky, které PCB zvířily a uvolnily. "Vysoké hodnoty lze v tomto případě přičíst na vrub především neuváženému využívání PCB v minulosti a jejich dlouhodobému přetrvávání v říčních sedimentech Labe," vysvětlil autor studie Václav Mach. Arnika připouští i závěry ČIŽP a Zdravotního ústavu, že zdrojem PCB mohl být i starý nátěr na letos rekonstruovaném železničním mostě. "Do barev se dříve PCB používaly. Ta možnost, že kontaminace pochází z té barvy, je dost vysoká. Nicméně si myslím, že současně v těch sedimentech historicky, i z tohoto nátěru, se mohly PCB kumulovat delší dobu," vysvětlil předseda Arniky Jindřich Petrlík.
Správa železniční dopravní cesty, která zakázku na opravu mostu zadala, už dříve odmítla, že by znečištění pocházelo právě odtud. "Nemáme k dispozici ani jeden ze zmiňovaných posudků či zpráv. V okolí řeky je vybudováno mnoho chemických závodů, spojovat tedy naší společnost s možnou kontaminací řeky je velmi zavádějící," řekl ČTK už dříve mluvčí SŽDC Marek Illiaš.
V Bílině a Klíšském potoce Arnika objevila dioxiny a polycyklické aromatické uhlovodíky. Podle aktivistů jsou pravděpodobným zdrojem těchto látek staré ekologické zátěže ústecké Spolchemie. "Každý gram sedimentu z Klíšského potoka obsahuje tolik karcinogenního benzo(a)pyrenu, kolik do sebe nasaje kuřák po vykouření zhruba jedné krabičky cigaret," doplnil Mach.
Chemička závěry Arniky odmítla. Mluvčí společnosti Jan Charvát ČTK řekl, že dioxiny se v rámci starých ekologických zátěžích ve Spolchemii vůbec neřešily. "Bylo to z jednoduchého důvodu. My jsme tuto skupinu chemických látek vůbec nevyráběli," řekl ČTK Charvát. Malé množství dioxinů mohlo podle Charváta vzniknout jen ve spalovně nebezpečných odpadů. "Šlo by o stopové množství a povolené množství, protože spalovna splňuje veškeré podmínky dané naší i evropskou legislativou," řekl Charvát. Do vody se podle Spolchemie nemohly dostat ani další látky, protože společnost odpadní vody od roku 2003 nevypouští.
PCB i další látky přetrvávají podle Petrlíka v sedimentech i desítky let. "Ideální je ty sedimenty vytěžit, alespoň tam, kde jsou vysoké koncentrace těch látek a poté je rozložit chemickou cestou," dodal Petrlík.
PCB a další takzvaně perzistentní organické látky jsou karcinogenní, u člověka mohou způsobovat vývojové vady a další vážné potíže. Polychlorované bifenyly se v minulosti používaly jako náplně do transformátorů a elektrických kondenzátorů, jako hydraulické kapaliny a jako změkčovadla. V ČSSR byla výroba zakázána už v roce 1981.
reklama
Říčku Křinici v Krásné Lípě zbarvila neznámá látka, zdroj znečištění se nenašel
Do přípravy revitalizace Bílé Nisy chce Jablonec nad Nisou zapojit veřejnost
