BBC: Podzemí ve městech se neubrání přírodním katastrofám
Metro ve Washingtonu D.C. | |
Foto: Hugo Charvát/Ekolist |
Podle Srikantha Heratha z UNU se obvykle u těchto staveb podceňuje nebezpečí nejrůznějších přírodních katastrof. „Koncentrace lidí a investice v podzemních stavbách se stále zvyšují a nastává tak vážná potřeba lepších vědeckých výzkumů bezpečnosti projektu. Stejně jako se nemohou na některých místech stavět zařízení kvůli nebezpečí nejrůznějších druhů přírodních jevů, i když k nim odchází jen s velmi malou frekvencí,“ dodává Srikanth Herath.
„Modelové výpočty nejrůznějších přírodních katastrof jsou velice důležité pro výstavbu, která počítá i s podzemními prostory, včetně vybudování dostatečných kapacit pro únikových východy, zpevněné zdi nebo systém odvádění vody, která se v případě povodní může dostat do podzemí. Podle odborníků z UNU se může povodňová voda často šířit právě podzemními cestami velmi daleko od samotného zdroje. Přitom často neexistují přesné mapy podzemních prostor velkých měst, protože nákresy podzemních prostor se často vytvářejí pouze ke vztahu k nadzemním budovám.
Janos Bogardi je ředitelem Institutu pro životní prostředí a bezpečnost univerzity OSN v německém Bonnu. Podle něj by měly podzemní prostory vydržet nejrůznější varianty krizových situací. „Například v případě požáru by se měly jednotlivé prostory dát velice rychle od sebe oddělit tak, aby nedošlo k šíření plamenů,“ říká Janos Bogardi a upozorňuje na fakt, že nehoda v podzemí může velmi často dostat do nebezpečí budovy na povrchu. Přitom řešení ochrany před velkými přírodními katastrofami v mnoha případech existuje.
Například vlnolamy ochránily indický přístav Chenni (bývalý Madras) před nejhoršími dopady asijských cunami. „Jenže počet podzemních zátop je překvapivě stále vysoký,“ dodává Srikanth Herat. V Tokiu zaznamenali 17 případů mezi lety 1999 až 2001, některé z nich s dopady na lidské životy, přestože se protipovodňové ochraně věnovaly velké přípravy. Mnoho dalších pobřežních metropolí na celém světě je prakticky bezbranných proti velkým povodním, zvláště takovým, které způsobí velké deště kombinované s přílivovou vlnou, nebo vysoká vlna způsobená větrem nebo zemětřesením.
Podle článku Alexe Kirbyho BBC Online News 14. 01. 2005.
reklama