BBC: V polovině století bude většina elektřiny pocházet z obnovitelných zdrojů

Kolem roku 2050 by měly polovinu veškeré světové spotřeby energie pokrývat obnovitelné zdroje, tvrdí německá studie. Podle ní by mělo z větru, slunce a dalších zdrojů pocházet až 70 % veškeré vyrobené elektřiny a 65 % tepla, píše internetové zpravodajství BBC.

Sluneční panely na střeše ministerstva životního prostředí
Foto: Hugo Charvát/EkoList

Studii vypracovalo Německé centrum pro letectví a kosmonautiku (DLR) na objednávku Greenpeace a Evropské rady pro obnovitelné zdroje (EREC). Její autoři varují, že při současné poptávce po energiích naroste spotřeba do roku 2050 na dvojnásobek dnešního stavu. Zpráva nazvaná „Energetická (r)evoluce: perspektiva trvale udržitelné energie“ (studie je ve formátu pdf) předkládá možnosti, jak uspokojit budoucí poptávku po energiích a zároveň se vyhnout zhoršování klimatických změn. „Ukazujeme, že svět má k dispozici rozsáhlé a dostatečně silné obnovitelné zdroje energie a také že jsme schopni dosáhnout vysoké účinnosti. A to bez toho, abychom zastavili růst ekonomiky,“ řekl BBC Sven Teske z mezinárodní organizace Greenpeace. Podle něj zpráva ukazuje, že snížení emisí oxidu uhličitého o zhruba 50 % v následujících 43 letech je ekonomicky proveditelné.

Studie uvádí, že dosluhující tepelné a jaderné elektrárny by měly být nahrazeny novou generací, která bude využívat alternativní zdroje. „V tuto chvíli máme pět hlavních zdrojů energie – ropu, uhlí, zemní plyn, jádro a vodu. Náš scénář počítá se solární energií, větrem, geotermální energií, biologickými palivy a s vodou,“ prohlásil Sven Teske a dodal, že zpráva počítá s deseti různými scénáři pro jednotlivé části světa. „Na Blízkém východě mají samozřejmě dostatek slunečního záření, zatímco na severu Evropy nebo Ameriky využijí spíše větrné rotory,“ vysvětlil Teske. Studie také rozděluje využití různých zdrojů energie podle odvětví, ve kterém budou hrát hlavní roli. Obnovitelné zdroje podle německé studie opanují výrobu elektřiny a procesy vytápění i chlazení, zatímco fosilní paliva budou mít dominantní roli v dopravě.

Čína v současnosti sází na výstavbu nových fosilních elektráren, které mají udržet v chodu obrovský ekonomický růst země. V plánu je, že tyto podniky zůstanou v provozu nejméně čtyřicet let. Kvůli tomu bude muset svět počítat s fosilními palivy ještě další desítky let. Podle Svena Teska však s takovým scénářem studie počítá. „Když se podíváte na náš čínský scénář, uvidíte, že poptávka po uhlí poroste ještě dalších deset let. Předpokládáme totiž, že všechny ty elektrárny, které se teď staví, budou také plně využívány.“ Podle Teska však bude nárůst spotřeby energií v rostoucích ekonomikách vyrovnávat větší efektivita při využívání surovin.

Otázku snížení emisí skleníkových plynů při zachování ekonomického růstu budou nakonec muset vyřešit politici. Evropská komise před nedávnem publikovala plán energetické politiky. Ten počítá s velmi přísnými pravidly pro spotřebu energie při výrobě zboží i při zásobování domácností, s rozšiřováním systému obchodování s povolenkami na emise CO2 a s plány oživení regionálního obchodování s energiemi. Naopak plán vzniku zákona na omezení emisí z automobilů byl opuštěn poté, co se na jeho návrhu Komise neshodla. „Chceme věřit tomu, že v myšlení politiků dochází ke změně, protože vidíme, co se děje s klimatem,“ prohlásil Arthouros Zervos, prezident Evropské rady pro obnovitelné zdroje.

Podle článku BBC Online News 25. 1. 2007

---

reklama

---