Budou mít prasata hračky?
Jak vlastně mohla fáma vzniknout? Delegace Evropské komise vidí její kořeny v paragrafu 4 kapitoly 1 přílohy směrnice 91/630/EEC, který říká, že "prasata musejí mít neustálý přístup k dostatečnému množství materiálu, který jim umožní odvést pozornost od nežádoucích aktivit (kanibalismus), jako je sláma, seno, dřevo, piliny, kompost, rašelina nebo směs takových materiálů, které neohrožují zdraví těchto zvířat". Kde se vzaly basketbalové míče, jasné není.
Bez ocásku a bez pohybu
Faktem je, že vepři v případě tzv. intenzivního chovu v železobetonových kotcích vepřínů nemají kromě žrádla žádnou činnost a nemají dostatek pohybu. Proto u nich dochází k vzájemným útokům a okusování. Jediné preventivní opatření proti okusování je zatím ve velkochovech zkracování ocásků, které se však provádí malým selatům bez lokálního umrtvení a podle ochránců zvířat zůstává pahýl citlivý do konce vepřího života. Proto proti zákroku protestují.
Ministerstvo zemědělství (Mze) nevidí případ tak tragicky - zákrok prý musí být proveden do osmi dnů stáří selete, kdy je minimálně bolestivý a není tolik stresový. neprovádí se krvavou cestou. "V případě jeho zákazu by bylo nutné polemizovat i o ostatních zákrocích, které jsou v mnoha případech z pohledu dnešní zemědělské výroby nezbytné, a to jak pro ochranu zvířat tak pro ochranu lidí," říká Zbyněk Kňourek z odboru komunikace Ministerstva zemědělství.
Horší podmínky však čekají na březí prasnice. Ty jsou po celou dobu březosti, tedy 16 a půl týdne, umístěny do tzv. porodních boxů, kde se nemohou otočit. Mohou jen stát nebo ležet. Dochází u nich proto k velkému stresu, jehož následkem je stále stejný beznadějný pohyb - například okusování nebo olizování kovových zábran. Za normálních podmínek prasnice před vrhem staví "hnízdo", k tomu však v miniaturním boxu nemá místo. Ani po vrhu nejsou prasnice se svými selaty, jsou odděleny kovovou zábranou a kontakt spolu mají pouze při sání mléka.
"Prasnice v intenzivních chovech jsou v individuálních boxech z důvodu zvýšené ochrany selat (hrozilo by udušení selat) a podle použité technologie chovu tam stráví po jednom porodu maximálně 24-28 dnů," komentuje opatření Zbyněk Kňourek z Ministerstva zemědělství.
Přitom humánnější podmínky pro chov dávno existují - podestýlka, oddělené prostory na krmení, ležení a kálení, případně možnost výběhu nebo venkovní přístřešek. Jsou však nákladnější a náročnější na údržbu. O zlepšení života prasat ve velkochovech, zejména prasnic, usilují sdružení na ochranu zvířat. Zatím se jim podařilo dosáhnout zákazu individuálních boxů ve Velké Británii a Švédsku, ve Finsku by měl zákaz začít platit od roku 2006, v Nizozemí od roku 2008.
Unie je pozadu
Evropská unie jako celek je tentokrát o něco pozadu. Velkochovy se podle její směrnice budou muset zákazu přizpůsobit až od roku 2013 (jen nově postavené vepříny musí zákaz dodržovat už od 1. ledna 2003) a během prvních čtyř týdnů březosti budou muset prasnice stále zůstávat v boxech. Poté však budou přesunuty ke skupinovému ustájení a budou muset mít k dispozici 2,25 m2 na prasnici, z toho 1,3 m2 na pevné neroštové podlaze, přístup ke slámě a dostatku objemného krmení. Evropský parlament také odhlasoval pozměňovací návrhy, které žádají víc prostoru pro prasata ve výkrmu, zákaz zkracování ocásků a řádná školení pro chovatele prasat.
V České republice je zakázáno týrání zvířat včetně hospodářských (viz rámeček), konkrétní zákaz boxů v dosavadním zákonu ale není. Neobjevil se ani v návrhu jeho novely, kterou Poslanecké sněmovně na počátku února předložila vláda. Podle její Legislativní rady je zákon přesto v souladu s právem Evropské unie. Ochráncům zvířat se nepodařilo dosáhnout ani zákazu zkracování ocásků.
Sankce za porušení zákona na ochranu proti týrání zvířat jsou nyní 5-15 tisíc Kč pro fyzickou osobu nebo 50-200 tisíc pro osobu právnickou.
|
Z návrhu vládní novely zákona č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání, předložené sněmovně na počátku února letošního roku:
Týrání je (…)
|
Tento text byl převzat z tištěného EkoListu březen 2003.
reklama
