Češi zaostávají u třídění průmyslových baterií, malé naopak třídí dobře
Ačkoliv Česko v současné chvíli splňuje cíle EU, od roku 2027 bude nutné zvýšit recyklaci spotřebitelských baterií na 63 procent a do roku 2030 dokonce na 73 procent. Podle Kratochvíla je sběrná síť na tyto požadavky připravena, je však nutné více zapracovat na osvětě mezi spotřebiteli.
Za problém Ecobat považuje třídění u baterií velkých akumulátorů z lehkých dopravních prostředků a solárních panelů. Ecobat uvádí, že u těchto zařízení chybí povinnost kolektivního sběru, takže pokud prodejci baterie sami neodeberou, končí často na skládkách nebo v komunálním odpadu. Obce tak musí recyklaci financovat z vlastních zdrojů, což zatěžuje jejich rozpočty.
"Obce jsou čím dál tím více zatěžovány tím, že občané odkládají vysloužilé baterie v lepším případě do sběrných dvorů nebo do nádob na elektroodpad. Na rozdíl od jiného druhu elektroodpadu však obce za tyto baterie nejen nedostávají finanční prostředky, ale mají velké problémy sehnat někoho, kdo se o takové baterie postará a řádně je zrecykluje," řekl Dan Jiránek ze Svazu měst a obcí České republiky.
Situaci by měla změnit novela příslušného zákona, která stanoví povinnost dovozců a výrobců těchto baterií zapojit se do kolektivního systému, stejně jako je tomu u přenosných baterií. Změnit zákon se ale nejspíš v tomto volebním období již bohužel podle Kratochvíla nestihne.
Vyhazování baterií do směsného odpadu je nejen neekologické, ale i velmi nebezpečné. Na skládkách či ve spalovnách se z baterií uvolňují škodlivé látky, včetně těžkých kovů, které znečišťují ovzduší, půdu a vodu. Nesprávně vyhozená baterie může navíc jednoduše zkratovat, přehřát se a způsobit požár nebo dokonce i výbuch.
reklama