Chmelaři už využívají aplikaci, jež jim od jara 2025 pomůže stabilizovat výnosy
Pěstitelům poradí, jak mají konkrétní chmelnici co nejefektivněji zavlažovat. "Výzkum probíhá více než tři roky na šesti farmách a pracujeme se spoustou dat z veřejných zdrojů. Dopočítává to umělá inteligence. Chmelaři poradí, jak má plochu zítra nebo za týden zalít, aby to mělo co největší dopad na výnos a kvalitu. A pokud nemá zdroj vody, což se týká 70 až 80 procent pěstitelů (hlavně na Žatecku), tak spočítá, kolik vody chmel v konkrétní lokalitě potřebuje," řekl Tučník. Pomůže jim vyhodnotit, jak velkou nádrž potřebují a jestli se jim vyplatí.
Přístup i způsob využití se bude lišit farma od farmy. Někteří pěstitelé už podle hrubých dat z pilotního projektu upravovali taktiku zavlažování. "A třeba pěstitel v Lišanech (na Rakovnicku) měl loni díky tomu o 40 procent vyšší výnos než na ostatních plochách," uvedl Tučník.
Zájem o aplikaci je i v cizině. "Je první, která se zabývá chmelem," řekl manažer. Chmel není tak významná plodina, aby do ní investovaly velké IT firmy. Dosud šlo do projektu 17 milionů Kč, na začátku pomohl grantem téměř pět milionů Microsoft, teď už to hradí jen Prazdroj.
Podle Jiřího Smetany ze žatecké firmy Arix, která obchoduje s chmelem, jsou srážky stále častěji lokální. Chmel, který se v Česku pěstuje přes 1000 let, je přitom silně závislý na dostatku vláhy a v posledních letech trpí dopady klimatických změn. ČR je jedním ze světových lídrů v produkci i vývozu chmele, který se zde pěstuje na 5000 hektarech. Přes 80 procent tvoří Žatecký poloraný červeňák pro výrobu ležáku plzeňského typu. Prazdroj podle Tučníka loni nakoupil asi 880 tun chmele, což je zhruba 15 procent české produkce.
reklama