ČIŽP je zavalena žádostmi o prošetření kácení stromů
Stromy se smí kácet jen v době tzv. vegetačního klidu, tedy od listopadu do konce března. Tou dobou chodí na ČIŽP řada upozornění na provedená kácení stromů s žádostí o prošetření. Letos jich například na pražský inspektorát přišlo pětkrát více, než je obvyklé. V této souvislosti žádá Slanec Pražany, aby se s podněty na přešetření kácení obraceli na pražský magistrát, který také může kontrolovat povolení, která vydaly jednotlivé městské části. Kapacita pražské inspekce je nyní žádostmi zahlcena.
„Tím však vzniká začarovaný kruh, protože magistrát a úřady městských částí samy povolení ke kácení stromů vydávají. Ze zkušeností víme, že jejich rozhodnutí bývají často v rozporu se zákonem. Je nezbytné, aby je přešetřoval nezávislý orgán, kterým je pouze ČIŽP,“ namítá Martin Skalský z Centra pro podporu občanů Arnika, které minulý měsíc zahájilo projekt Zachraňme stromy. V rámci tohoto projektu Arnika lidem doporučuje, aby se ve sporných případech obraceli na Českou inspekci životního prostředí. Podle Skalského mohou být i další pobočky inspekce přetíženy podobně jako ta pražská. Arnika se proto obrátila na Ministerstvo životního prostředí a požádala jej o přijetí systémových opatření, která by umožnila případy podezřelého kácení dřevin přezkoumávat.
Ing. Jan Slanec, ředitel České inspekce životního prostředí. | |
Foto: Martin Mach/EkoList
|
„Problém lze řešit různými způsoby. Určitě by například pomohlo, kdyby pracovníci městských úřadů byli proškoleni o tom, v jakých konkrétních případech mohou povolení ke kácení vydat. Výrazně by tak ubylo nezákonných rozhodnutí. Další možností je zvýšit počet pracovníků ČIŽP, kteří jednotlivé stížnosti občanů prošetřují. Mnoho hlášení by ubylo také tehdy, kdyby úřady lépe informovaly (například na úředních deskách) veřejnost o tom, které stromy se mají kácet a z jakého důvodu,“ naznačil možnosti řešení Skalský.
Skalský souhlasí s tím, že mnoho povolení o kácení je vydáno v rozporu se zákony. Z šetření ČIŽP vyplynulo, že mezi nejčastější závady při povolování kácení patří to, že doklad vydaný orgánem ochrany přírody nemá předepsané náležitosti rozhodnutí (nejčastěji chybí výrok, odůvodnění, poučení), povolení bylo vydáno na základě žádosti osoby, která však není majitelem dřeviny nebo v žádosti není uveden důvod kácení.
"Častým nešvarem například je, že za povolení je považován zápis ze zastupitelstva, nebo že povolení vydá obec a ne příslušný úřad," komentuje vydávání povolení Slanec a dodává, že zhruba v devadesáti procentech provedených šetření inspektoři zjistili, že vydané povolení není v souladu s platnou legislativou.
Jiným velkým nešvarem je podle Slance to, že Povodí našich řek v rámci likvidace popovodňových škod kácí stromy a ovlivňují ráz pobřežní vegetace. "Chceme je přimět k tomu, aby se vrátili k normálnímu režimu. Povodně byly v roce 2002, dnes se píše rok 2004. Současné zásahy do pobřežních porostů již nelze počítat do odstraňování havárie. Je čas vrátit se ke standardnímu způsobu povolování kácení," řekl Jan Slanec.
reklama