ČIŽP loni uložila pokuty za 112 milionů korun, meziročně víc

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) loni uložila 2532 pravomocných pokut za více než 112 milionů korun. Je to o 12 milionů více než o rok dříve. Inspekce provedla 16.896 kontrol, o 324 více než předloni a nejvíce za pět let. Na jednoho inspektora opět připadlo v průměru 41 kontrol. Nejvíce pokut, a to 872, padlo za odpady. Je to dlouhodobý trend.

Nejvyšší pokutu osm milionů korun uložili plzeňští inspektoři společnosti TORESO CB za nezákonné nakládání s odpady. Firma v roce 2016 uložila na pozemek nedaleko Mýta na Plzeňsku přes 82 tisíc tun, které přijímala od stavebních společností v kraji.

Druhou nejvyšší pokutu, pět milionů korun, ČIŽP uložila v Praze podnikateli Jindřichu Frýdlovi za to, že u obcí Chýně a Chrášťany nedaleko Prahy převzal a neoprávněně uložil přes 214 tisíc metrů krychlových odpadu.

Třetí nejvyšší sankce, čtyři miliony korun, se týkala společnosti H-Agrana. Inspekce ji uložila za nedostatečná opatření proti šíření kůrovce v lesích na Českobudějovicku.

Ředitel ČIŽP Erik Geuss podotkl, že za vyšším počtem kontrol stojí i nárůst podnětů od veřejnosti. Loni jich inspekce dostala 3493, což je o zhruba 400 více než v roce 2018. V předchozích letech jich byly pod tři tisíce.

Mezi nejproblematičtější oblasti Geuss zařadil narůst nelegálního dovozu odpadu do Česka. Vyzval veřejnost, aby si všímala, pokud uvidí podezřelé kamiony v roklích, či ve starých zemědělských usedlostech.

Upozornil i na netransparentnost v nakládání s nebezpečnými odpady. "V evidenci nám vychází, že se každoročně ztrácí tisíce tun odpadů kategorie nebezpečný odpad," řekl. Podle něj sice může jít o chybu v evidenci, zároveň je však možné, že jsou to sudy, které skončí v přírodě. Zdůraznil, že jde mnohdy o systematické jednání určitých subjektů, které jdou do oboru s tím, že vyinkasují peníze, ale odpad pošlou nelegálně dál a nakonec skončí u někoho jiného. Podle ČIŽP by proto bylo třeba změnit legislativu. Ta současná podle něj umožňuje, aby i subjekty, které měly v této oblasti už dříve problémy se zákonem, znovu zakládaly "nové a nové firmy".

Další problém představuje nelegální kácení dřevin. Geuss řekl, že se ČIŽP loni například podařilo zastavit kácení asi dvoukilometrové aleje listnáčů u Makotřas ve Středočeském kraji. Dodal, že to bylo i díky zásahu místních. K dalším neblahým trendům patří i vysoušení mokřadů či ničení ptačích hnízd.

Za obchod s ohroženými druhy inspekce loni uložila 174 pokut za téměř milion korun. V roce 2018 to bylo 206 pokut za necelých 650.000. Zabavila 70.162 živých exemplářů rostlinných a živočišných druhů. Počet proti předloňským 163 kusům dramaticky zvedlo to, že inspektoři zachytili 70.000 úhořích larev. ČIŽP také zabavila 2027 neživých exemplářů, o 18 méně než předloni.

---

reklama

---