Co je nového s klíněnkou jírovcovou
Šíření klíněnky v Evropě pokračuje, i když již není tak bouřlivé jako v uplynulých letech. V Německu postoupila opět poněkud na sever, v Polsku dosáhla v západní polovině země Poznaň, ve východní části se šíří mnohem pomaleji. Obsadila již celé východní Slovensko, na jihovýchodě zřejmě celé Rumunsko, ale informace z jeho východní poloviny scházejí, a celé Bulharsko. Jižním směrem je omezujícím faktorem pěstování jírovce.V Řecku se klíněnka vyskytuje pouze ve městech v nejsevernější části, všude jižněji je v parcích jírovec nahrazen platanem. Poměrně silné napadení jsme pozorovali v červnu ve městě Ioannina. Klíněnka žije i na jírovci v jeho přirozených porostech v horách severního Řecka. Nehojně jsme ji pozorovali např. v kaňonech pohoří Timfi. Zajímavé je, že ještě několik let po nálezu klíněnky u makedonského jezera Ochrid zdejší jírovce napadeny nebyly.
V letošním roce "slaví" klíněnka jírovcová desetileté výročí pobytu ve střední Evropě. Ani v roce 1999, to již podle předpokladu, nedošlo ke zvýšení napadení housenek parazitoidy. Podíl parazitoidů na celkové mortalitě v průběhu vývoje je zcela zanedbatelný, poněkud větší roli zde hrají choroby a rozhodující jsou bezesporu povětrnostní faktory. Populační explozi mnoha hmyzích druhů většinou ukončí nedostatek potravy a následný úhyn značné části jedinců. U naší klíněnky tomu tak není. Je to způsobeno určitou zvláštností v jejím vývoji. Část kukel každé generace se totiž nevylíhne v tomtéž roce, ale čeká na přezimování. Pokud při masovém napadení koncem léta dojde k zaschnutí veškerého listí na stromě a uhynutí většiny housenek, zůstává mnoho živých kukel z předcházejících generací. I když započítáme mortalitu způsobenou výše jmenovanými činiteli - a ta většinou výrazně převyšuje 90% - může přežít do jara následujícího roku každoročně více méně stejný počet kukel. Proto si klíněnka jírovcová udržuje vysokou početnost již deset let, což je ve srovnání s jinými druhy hmyzu poměrně neobvyklé. Na rozdíl od několika předcházejících let se průběhu srpna setkáváme s úplným zaschnutím listí a jeho předčasným opadem v menší míře. Napadení jírovců je však letos nestejnoměrné. Roli zjevně hraje umístění stromu a možnost přezimování kukel (keřový podrost - travnatá plocha - asfalt a chodník), ale velmi pravděpodobně i různá citlivost každého jedince jírovce a jeho schopnost obrany (větší a menší "chutnost" pro housenky klíněnky). Místně slabší výskyt a nestejnoměrné napadení jsme pozorovali také v Rakousku, Slovinsku, Chorvatsku, Rumunsku a Bulharsku. Zda jde již o počátek předpokládaného ústupu klíněnky nebo jen o fluktuační výkyv uvidíme za rok. Je však třeba říci, že i letos se vyskytla ohniska s nezvykle silným napadením a zcela zaschlými korunami jírovců např. v alejích na okraji Slavkova u Brna. Nutné je rovněž upozornit na to, že letos došlo naopak na mnoha místech na jírovcích k silnému výskytu houbového onemocnění a zaschnutí listí na celých stromech. Rezavě zbarvené stromy při celkovém pohledu a kroutící se rezavě hnědé okraje listů při pohledu zblízka nemá však na svědomí klíněnka, ale houba Guignardia aesculi. Ta byla rozhodující příčinou zaschnutí a předčasného opadu listí jírovců v části aleje na ulici Hlinky u Brněnského výstaviště směrem k Pisárkám, několika jírovců na ulici Úvoz, několika stromů ve známé Bezručově aleji u Lednice aj.
Rostlinolékařská správa zpracovala metodiku ochrany jírovců proti napadení klíněnkou, která koresponduje se způsoby ochrany uvedenými v letošní příloze Veroniky věnované této problematice. Účinnou metodou ochrany je zejména postřik listí jírovce některým z přípravků, které blokují syntézu chitinu. Samozřejmě, že chemické ošetření je přijatelné pouze u esteticky zvláště významných stromů, parků a stromořadí.Rozhodující je zásah v době letu a kladení vajíček první generace, tj, přibližně v prvních deseti dnech května. To je důležitá informace pro toho, kdo by se po letošním silném výskytu na určitém místě rozhodl příští rok pro chemickou ochranu. Konkrétní informace o termínu ošetření, použitém přípravku apod. mohou poskytnout pracoviště rostlinolékařské správy.
Zdeněk Laštůvka
Ústav zoologie a včelařství MZLU Brno. Článek byl otištěn s laskavým svolením redakce časopisu Veronica.
Deset rad studentů ekogymnázia
1. Na vycházce se dívejte kolem sebe. Pozorujte kaštany.
2. Poznamenejte si místo, kde jste objevili napadené stromy.
3. Ve škole se poraďte s učitelem a získejte kamarády.
4. Na jaře pořádejte o pomoc na obecním úřadě - chemický postřik pomůže.
5. Připravte si hrábě a kbelíky na vodu a vyražte do kaštanové aleje.
6. Občasné zalití kbelíky vody ke kořenům napadenému stromu pomůže.
7. Zabraňte předčasnému pokácení stromu z neznalosti, může se na jaře olistit.
8. Na podzim se připravte na včasné, průběžné a důsledné hrabání a likvidaci listí. Nejpozději do konce listopadu.
9. Shrabané listí likvidujte kompostováním s trávou. Přímé spalování listí provádějte podle vyhlášky.
10. O své práci pořiďte dokumentaci.
Kontakt: Zdeněk Chmelař, Ekogymnázium, o. p. s., Nad Vodovodem 460/81, 108 00 Praha 10 - Malešice.
reklama
