https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/co-trapi-republiku-altaj
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Co trápí Republiku Altaj?

2.5.2002 14:57 | PRAHA/GORNO-ALTAJSK (EkoList)
Republika Altaj (RA) je maličký stát v Ruské federaci, na sever od místa, kde se téměř stýkají hranice Kazachstánu, Číny a Mongolska. Vznikl vydělením z bývalého Altajského kraje na začátku devadesátých let. Tady pramení Katuň, ze které později vzniká Ob, tudy vede prastarý Čujský trakt, bývalá i dnešní kulturní a obchodní spojka do Mongolska. Představte si Čechy obývané sotva dvěma sty tisíci lidmi, většinou Rusy, ze třetiny Altajci (původními obyvateli), kde si všichni žijí ještě o stupínek hůře než lidé na Zakarpatské Ukrajině, a celé to umístěte do hor, kam po podzimu přijde "sibiřská zima".
 

V Majmě, na předměstí hlavního města - Gorno-Altajska, sídlí výzkumné středisko Altaj-Geo. Původně nadšenecká společnost dnes působí jako vládní instituce zajišťující sledování a výzkum životního prostředí. O problémech této malé středoasijské součásti Ruska jsme hovořili s doktorkou Elenou Kacovou, ředitelkou centra:

EkoList: Co vnímáte jako největší současné ekologické problémy RA?

Elena Kacova: Semipalatinský výzkumný polygon (SIP), Bajkonur a Kazachstán. Pokusy na SIP byla RA postižena mnohem hůře než Altajský kraj. Tam je krajina plochá a kontaminace závisí na reliéfu terénu, na tom jak moc je místo vystaveno větru, jak moc se o něj rozbíjejí mraky. Díky tomu jsou naštěstí nejvíce postižena neobydlená místa.
Území Altajského kraje je už proměřeno, z výsledků byly i spočítány kompenzace, které by se měly lidem vyplatit. Týká se to, pokud vím, zhruba třiceti až padesáti tisíc obyvatel. Nejsou peníze. Tady v RA zatím studie ještě běží - sbírají a analyzují se vzorky půdy. Kdy, a zda vůbec, dojde k nějakému vyplácení kompenzací, to nevím.
Co se týká Bajkonuru - na naše území dopadají první stupně a další části startujících raket, rozptyl je přitom dva až čtyřikrát větší, než se očekávalo, a mimo to je obrovská plocha chemicky znečištěna zbytky paliva.
Ve východním Kazachstánu jsou továrny zpracovávající barevné kovy (například v Usť Kamenogorsku). Kvůli proudění vzduchu si můžeme také užít - vítr tam totiž většinou vane na severovýchod. Důsledky tohoto efektu zatím proměřeny nemáme.
Kromě toho se samozřejmě musíme starat o radon v budovách a podobně.

EkoList: Existuje tu něco jako konflikt průmyslové lobby proti ochraně přírody?

Ne. Nemáme žádný průmysl a v blízké budoucnosti kvůli špatné dostupnosti ložisek nerostů a rud ani mít nebudeme. Teldepeňská vodní elektrárna zkrachovala už na protestech proti stavbě a pak stejně došly peníze - nakonec zbytky jste viděli sami. (Betonový kvádr na černé pazourkové skále, z něhož trčí rezavé dráty na všechny strany - pozn. aut.) Takže tohle nás opravdu netrápí.

EkoList: Katuňská rezervace byla zařazena do programu "Světového dědictví" UNESCO. Spolupracujete s nějakými mezinárodními organizacemi?

Lidé z mezinárodních organizací přijíždějí, ptají se a odjíždějí - zatím jen obhlížejí terén. Dříve nebo později se nějaké projekty rozběhnou. Nedávno byl spuštěn jeden pilotní projekt UNESCO k podpoře strategie trvale udržitelného rozvoje.

Jinak, co se týče práce s mládeží, jen v Gorno-Altajsku jsou přinejmenším dvě organizace pracující s mladými lidmi. A my tu v Majmě máme "Mladé geology".

Autor se v roce 2001 zúčastnil výpravy do Altajské republiky. Výpravu oficiálně podpořila redakce EkoListu. Článek vyšel v tištěném EkoListu č. 4/2002.


reklama

 
Václav Štěpán

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist