Dawn: Zelené stavebnictví může pomoci Pákistánu
Podle této zprávy se počet obyvatel od roku 1950 zdvojnásobil, k hlavnímu nárůstu pak došlo v rozvojových zemích, píše v deníku Dawn F. H. Mughal. Během dalších dvaceti let bude zřejmě 98 % lidí vyrůstat v těchto regionech. A od roku 2007 bude žít polovina světové populace v městech. Podíl městských obyvatel v rozvojových státech se odhaduje na 40 % ve srovnání s necelými 20 % v roce 1950. Téměř 60 % z nejrychleji se rozrůstajících měst na světě se nachází ve velmi chudých regionech. Urbanizace zabírá každý rok 40 000 kilometrů čtverečních půdy.
Podle studie Worldwatch Institute spotřebují obytné a kancelářské budovy 40 % veškeré energie, 30 % vzácných materiálů a 25 % pokáceného dřeva, jsou zodpovědné za produkci 35 % oxidu uhličitého, proteče jimi 16 % pitné vody, pochází odtud 40 % komunálního pevného odpadu uloženého na skládkách a také 50 % stále používaných freonů poškozujících ozónovou vrstvu. Výstavba také ovlivňuje vodní poměr v krajině, kvalitu ovzduší a narušuje stanoviště živočichů i rostlin.
Klasické budování měst se točí kolem plánů výstavby, jejich složitého povolování a konečně samotné stavby. Naproti tomu trvale udržitelný způsob stavebnictví se zabývá celou řadou dalších problémů, jako je odhad použitého materiálu, způsoby výstavby a jejich vliv na životní prostředí, kvalitu vnitřního prostředí, dopravu a množství vzniklého odpadu. Samotná stavba je tedy jen jedním z mnoha témat trvale udržitelného stavebnictví. Výstavba obytných domů a kancelářských budov má podstatný vliv na prostředí. Mezi tyto vlivy patří znečištění ovzduší skleníkovými plyny, prachové znečištění vnitřní i vnější, potřeba velkého množství vody a vznik velkého objemu pevného odpadu, zábor půdy a celá řada dalších negativ, včetně zničení estetické funkce krajiny a přírody. Tento aspekt je například ve velkých indických městech dost podstatný.
V řadě domů v Karáčí je velmi špatná kvalita vzduchu. Příčinou je ozón z kopírek, metylalkohol z lihových rozmnožovačů, butyl-metakrylát z mechanických značkovačů, trinitrofluoren z laserových tiskáren, čpavek a kyselina octová z modrotisku nebo formaldehyd pocházející z některých kopírovacích papírů v místech, kde je špatná ventilace. Radon, formaldehyd, nestálé organické směsi, postřiky proti škůdcům a biogenní částice (zdroje astmatu a alergií) patří mezi nejběžnější druhy znečišťovatelů vnitřního ovzduší. Legionářská nemoc projevující se kašlem, záněty plic a dýchacími obtížemi je způsobena bakterií (Legionella pneumophila), která žije v klimatizačních jednotkách. V Karáčí je velmi rozšířené průduškové astma, na jehož vznik má ovzduší v uzavřených místnostech podstatný vliv.
Zelené stavebnictví proto přichází se změnou pohledu na klasickou výstavbu. Například se snaží pohlížet na využití materiálů jako na uzavřený cyklus bez odpadu. Jedním ze základních stavebních materiálů je cement. Jenže při jeho výrobě vzniká řada skleníkových plynů, prach a množství dalších znečišťujících látek. Proto je rozumnější místo cementu používat beton, který navíc spotřebuje rozdrcenou stavební suť. Dalším prvkem je posouzení životního cyklu materiálů, což znamená započítání všech dopadů na životní prostředí. V případě cementu by to obnášelo počítat s vlivem těžby a dopravy, energetické náročnosti zpracování přírodní suroviny na stavební materiál a dopravy na místo stavby. Energetickou náročnost může snížit rozumnější využívání přirozeného denního světla, dobře vybrané místo výstavby může snížit náklady na chlazení vnitřních prostor. Když se architekti soustředí na šetrné zacházení s pitnou vodou, může se snížit spotřeba až o 30 %. Konečně design zaměřený na přírodní vzhled budov s návazností na původní prostředí může vytvořit ekologicky šetrné městské oblasti, které budou čisté a pro obyvatele atraktivní.
Podle článku F. H. Mughala Dawn Internet Edition 25. 04. 2005.
reklama
