Debata STUŽ: Politici se v oblasti životního prostředí v podstatě shodnou
Debata neměla moc spád, protože zástupci stran se vyjadřovali především k předloženým tématům a na dotazy z pléna se prakticky nedostalo. Nešlo ani o žádnou přestřelku názorů a vzájemnou kritiku, zástupci stran se ve svých názorech shodovali a doplňovali. Všichni přítomní politici sebevědomě používají termíny jako obnovitené zdroje energie, ekologická daňová reforma, několikrát v obměnách zaznělo, že ochrana životního prostředí nemá být brzdou ekonomického rozvoje, ale jeho katalyzátorem. Zdá se, že problematika životního prostředí se stává politickým stranám vlastní.
Z obecné shody se asi nejvíce vymykal Miroslav Prokeš (KSČM), který propagoval podporou jaderné energetiky jako ekologického řešení energetiky. Martin Bursík (SZ) mu vzápětí vytkl, že není odpovědné slibovat přechod na jadernou energetiku a neříct, co se stane se zaměstnanci uhelných elektráren. To bylo však jedinkrát, kdy došlo na kritickou poznámku.
Na úvod měli všichni zástupci dvě minuty na krátký úvod či představení programu své strany. Petr Petržílek (ČSSD) na příkladu léčení astmatu či ekzémů poukázal na to, že se dnes spíše zaměřujeme na koncová řešení problému. V tom je potřeba změnit náš přístup a zaměřit se více na zlepšení životního prostředí. Jakub Kašpar (KDU-ČSL) upozornil na to, že kapitoly programu KDU-ČSL jsou vzájemně propojeny a nedochází k tomu, že by si některé kapitoly odporovaly. Miroslav Prokeš (KSČM) připomněl pašování odpadů z Německa a nadhodil otázku, jestli i Česká republika podobným způsobem nevozí své odpady třeba na Slovensko. Podle jeho slov je příčinou tohoto problému kapitál, který je potřeba demokraticky a nenásilně odstranit.
Bedřich Moldan (ODS) charakterizoval program jeho strany jako realistický a neslibující nic, co nelze splnit. Je prý potřeba zjednodušit nepřehlednou legislativu ochrany životního prostředí. Eva Kružíková (SNK-ED) zmínila jako hlavní motto programu její strany kvalitní život. SNK-ED chce podporovat občanskou společnost, kvalitní územní plánování, šetrnou dopravu a energetiku. Martin Bursík (SZ) je pro odklon od fosilních paliv, na což je ale podle něj potřeba společnost připravit. Dále zelení podporují zavedení ekologické daňové reformy (EDR), v energetice privatizaci ČEZu a také rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Je proti spalovnám a pro podporu efektivní recyklace. Josef Vozka (US-DEU) na úvod vysvětlil, že zde zastupuje kolegu Františka Pelce a že není odborník přes životní prostředí, ale pokusí se co nejlépe suplovat svého kolegu. US-DEU je pro otevřenou občanskou společnost.
Pak dostal prostor Bedřich Moldan (ODS), který se nemohl zúčastnit celé debaty. Na otázku moderátora Jiřího Dlouhého, zda je ekologická daňová reforma (EDR) slučitelná s rovnou daní odpověděl: „EDR je manévr, který musí být součástí širšího manévru. Na internalizaci externalit nemůže EDR sama stačit. S rovnou daní ale slučitelná je.“ Bedřich Moldan by nerad šel cestou, abychom v oblasti EDR zaváděli více, než kolik požaduje Evropská unie. Druhá otázka byla k mezinárodní ekologické politice. „Zákonné normy Evropské unie se tvoří ve spolupráci všech státu. Podle mého názoru musíme v této oblasti přidat, více se zapojit,“ řekl Moldan. K prolomení ekologických územních limitů těžby uhlí se vyjádřil ve smyslu, že hlavní slovo mají mít jednotlivé obce a kraj. „Vnímáme, že většina lidí je proti a respektujeme to.“ Bedřich Moldan byl ještě požádán, aby upřesnil, co si představuje pod pojmem zjednodušení legislativy. Nejde prý o její oslabení, ale zpřehlednění a vzájemné provázání legislativy.
 |
|
| Usazovací nádrže čistírny odpadních vod. | |
| Ilustrační foto: Jan Šatoplet/EkoList |
Ostatní účastníci debaty se pak jednotlivě vyjadřovali k připraveným tématům. Prvním byly odpadní vody. Petržílek (ČSSD) a Kašpar (KDU-ČSL) se shodli, že závazek vůči EU mít čistírny odpadních vod pro obce nad 2000 obyvatel do roku 2010 stihneme, zbývá pak řešit obce s nižším počtem obyvatel. To se podle Prokeše (KSČM) dá řešit tím, že se obce sdruží a budou své odpadní vody řešit společně. Kružíková (SNK-ED) se s Bursíkem shodli na tom, že je potřeba zprůhlednit čerpání peněz z evropských fondů a čerpat i prostředky, ke kterým má Česká republika přístup, ale zatím je nebyla schopná využít. Podle Bursíka jsme zatím čerpali jen 18 % prostředků. Strana zelených navrhuje odejmout agendu evropských fondů z jednotlivých ministerstev a zřídit jen jednu agenturu. Dále Strana zelených navrhuje omezit fosfáty i v jiných čistících prostředcích než jen v pracích prášcích pro domácnosti a chce zakázat hnojení rybníků kejdou. Podle Vosky (US-DEU) je důležité, aby informace o možnosti čerpání prostředků na stavbu čistíren odpadních vod byly snadno dostupné a aby se zájemce měl kam obrátit pro radu.
Dalším tématem byly komunální odpady. US-DEU chce zvýšit podíl vratných obalů (stejně tak SZ) a podporovat rozložitelné obaly. US-DEU nebude podporovat spalovny odpadů (stejně tak SZ, KDU-ČSL a ČSSD). Martin Bursík (SZ) je pro zavedení účinné recyklace odpadů. Zelení nechtějí „odpustkový“ systém řešení odpadů z obalů typu EKOKOM, podporují třídění dalších odpadů jako je hliník, biologický odpad a chtějí stanovit maximální vzdálenost domácnosti ke kontejnerům na třídění odpad. Podle Bursíka by měla vzniknout telefonní linka České inspekce životního prostředí, kam by lidé mohli nahlásit výskyt černé skládky. ČIŽP by se pak postarala o její likvidaci, například formou grantů pro občanská sdružení, která by se věnovala likvidaci skládek.
SNK-ED chce podporovat prevenci vzniku odpadů a růst recyklace. Prokeš (KSČM) prohlásil, že kapitálové společnosti prostřednictvím reklamy tvoří růst spotřeby a tím i podporují nárůst produkce odpadů. Tomu by měla zamezit daňová reforma. KDU-ČSL nebude podporovat z veřejných peněz stavby spaloven, zato by investovala do recyklační infrastruktury a technologií. KDU-ČSL (stejně tak i ČSSD a SZ) je proti chystané evropské směrnici o odpadech, která by měla usnadnit dovoz odpadů za účelem spalování.
ČSSD slibuje rozšíření skupiny výrobků, na které se vztahuje tzv. zpětný odběr některých výrobků. Chce navíc zavést i konkrétní roční kvóty tohoto zpětného odběru. ČSSD je pro zpětný odběr obalů, pokud to neohrozí malé prodejce. Podle Petržílka je problém, že za odpad nenese odpovědnost původce, ale že svou odpovědnost může delegovat na třetí osobu. Podle něj by původce by měl být odpovědný za to, jak se s odpadem naloží.
V energetické politice se všichni shodli na nutnosti podpory obnovitelných zdrojů energie (OZE). Petržílek (ČSSD) navrhuje změnit zákon o energiích tak, aby nesměly být překračovány limity pro ztráty při distribuci. Chtěl by zavést energetické štítky na více výrobků, podporu nízkoenergetických a pasivních domů, zlepšení podmínek společné výroby tepelné a elektrické energie. Podle Kašpara má největší potenciál biomasa, pokud elektřinu z vodních elektráren, pak jen z těch malých. Prokeš (KSČM) by při přechodu na OZE využil jadernou energetiku. Plyn jako fosilní palivo není podle něj řešení. Kružíková (SNK-ED) je pro úspory energií ve výrobě i ve spotřebě. Bursík (SZ) se vyslovil pro pasivní a nízkoenergetické domy. Vozka (US-ED) je pro úspory, vyšší efektivitu a propojení problematiky OZE a zemědělství.
Ovzduší a jeho kvalita v obcích by se podle Vozky (US-DEU) vyřešila zavedením ekologické daňové reformy. Bursík (SZ) chce zakázat topení uhlím. Podle něho je v ČR celá řada domácností vybavena kotlem, kde lze bez problému topit dřevem či dřevěnými briketami. U zbývající části domácností bude nutné zdroj tepla vyměnit. Výměna kotle by měla být podpořena nárokovou dotací. Investice by se měla podle Bursíka splatit z toho, co uživatel uspoří na provozních nákladech. Prokeš (KSČM) je pro zdanění leteckého benzínu. Daňová reforma by podle něj měla způsobit, aby se průmyslu nevyplácelo znečišťovat. EDR jako řešení vidí i Kašpar (KDU-ČSL), ale reforma musí být neutrální pro stát, musí zlevnit práci a přinést kompenzace pro nepracující skupiny obyvatel jako jsou důchodci. Podle Petržílka (ČSSD) zhruba 9 % obyvatel topí uhlím, z toho část pálí i odpady. Podle něj chybí kontrola toho, co se v domácnostech spaluje.
 |
||
| Ilutrační foto vagóny uhlí v Ashtabula, Ohio. Tato fotografie je zveřejněna pod licencí GNU Free Documentation License (Svobodná licence GNU pro dokumenty). Využívá materiál z článku Wikipedie "Coal" | ||
| Foto: Wikipedia |
Na jeden z mála dotazů z pléna se účastníci vyjádřili k tomu, zda mohou garantovat, že se nesníží úroveň legislativy ochrany přírody. Vozka (US-DEU) to za svou stranu přislíbil, Prokeš (KSČM) nemůže předjímat rozhodnutí jednotlivých poslanců strany, Kašpar (KDU-ČSL) je pro zjednodušení, ale proti zmírnění ochrany přírody. Podpořil by ekologický kodex. Petržílek (ČSSD) pak upozornil, že Libor Ambrozek (KDU-ČSL) již mohl ekologický kodex vládě předložit ke schválení, protože již byl vypracován, nicméně tak neučinil. Předseda Strany zelených Martin Bursík již během této části debaty nebyl přítomen.
Zuzana Drhová ze Zeleného kruhu na závěr krátce představila, jak si vedou poslanci a senátoři v hlasování o ekologických zákonech. Do přehledu "Pověz mi, kdo je nejkrásnější" bylo zařazeno 18 hlasování o ekologických zákonech či jejich novelách. Nejvíc krát zvedla ruku pro ekologické zákony Taťána Fischerová z US-DEU (17 krát z 18), na druhém místě je společně František Pelc z US-DEU (16) s Jitkou Vojtilovou z ČSSD (16). Iva Šedivá (ČSSD), Libor Ambrozek (KDU-ČSL) a Robin Bonisch (ČSSD) je následovali s 15 hlasy. Nejčastěji hlasovali proti ekologickým zákonům Josef Bíža, Tomáš Dub, David Šeich, všichni z ODS a všichni byli proti v 17 případech.
Za hlavní úspěchy posledních čtyř let označila Drhová uhájení paragrafu 70 zákona o ochraně přírody a krajiny, který byl opakovaně napadán, zabránění dovozu odpadů ze zahraničí do spaloven a odmítnutí zákona o veřejné prospěšnosti staveb dálnic. Přehled vybraných hlasování, podobnosti hlasování poslaneckých klubů a další podrobnosti budou v průběhu května zveřejněny na webových stránkách Zeleného kruhu.
reklama
