https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/dokazou-nas-zvirata-opravdu-milovat-jako-my-je
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dokážou nás zvířata opravdu milovat jako my je?

24.9.2018 00:19 (ČTK)
Japonští a britští vědci v letech 2015 a 2016 prokázali, že psi a kočky vylučují oxytocin, hormon lásky a důvěry, stejně jako lidé. Když psa jeho majitel chválí a laská, může úroveň oxytocinu u psa stoupnout až o 57 procent. U šelem to je jen 12 procent. / Ilustrační foto
Japonští a britští vědci v letech 2015 a 2016 prokázali, že psi a kočky vylučují oxytocin, hormon lásky a důvěry, stejně jako lidé. Když psa jeho majitel chválí a laská, může úroveň oxytocinu u psa stoupnout až o 57 procent. U šelem to je jen 12 procent. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Milují nás naše zvířata? Vědecká obec se nedokáže shodnout v tom, zda zvířata skutečně mohou chovat takové city k lidem. Podle výzkumů realizovaných v Japonsku a ve Velké Británii vylučují psi a kočky stejně jako lidé oxytocin, jemuž se přezdívá hormon lásky a důvěry, píše francouzský deník Le Monde.
 

Antropomorfismus, tedy tendence přisuzovat lidské rysy zvířatům, nikdy nezažil takový rozkvět jako od doby, co vznikly sociální sítě. Fotografie a videa koček, psů, ale také ještěrek, holubů či dokonce hmyzu v nás vzbuzují pocit, že zvířata milují, myslí a žijí jako my. Stránka na facebooku pojmenovaná Buzzfeed Animals má čtyři miliony sledujících.

Studie zveřejněná na stránkách amerického vědeckého časopisu PLOS One tuto debatu ještě podnítila. Ukázala, že papoušci ara chovaní v zajetí zčervenají při kontaktu se svou pečovatelkou. Pokušení představit si, že jsou ptáci zamilovaní do své chovatelky, je veliké.

"Tak daleko ale zacházet nemůžeme," říká Aline Bertinová, expertka na chování ptáků v Národním ústavu pro agronomický výzkum (INRA), která výzkum prováděla. Avšak skutečnost, že se papoušek snaží upoutat pozornost chovatelky tím, že se pověsí na klec a popotahuje pečovatelku za oděv, naznačuje, že k ní chová pozitivní emoce. Jiná studie, zveřejněná v časopise Royal Society Open Science, ukázala, že kozy raději naslouchají tomu, kdo se usmívá, a utíkají před zamračenými tvářemi.

Vědci se však omezují na to, že raději hovoří o emocích, které lze měřit fyziologicky a které trvají jen okamžik, než o citech. "Snadno lze dokázat, že zvíře má strach nebo je stresované, ale u velkého množství druhů je stále obtížné vědecky prokázat, že mohou být šťastné," varuje Aline Bertinová.

Známý je případ psa Hačikó z 20. let minulého století v Japonsku. Pes čekával na svého pána, univerzitního profesora, na nádraží Šibuja každý večer ve stejnou hodinu. V květnu 1925 vědec zemřel při práci. Pes pak na svého pána přesto každý den čekal, a to po dobu deseti let.

Co se dělo v jeho hlavě? Kdyby vědci byli schopni v meziválečné době změřit úroveň oxytocinu, možná by mohli dokázat, že pes choval neobyčejné city ke svému pánu.

Japonští a britští vědci v letech 2015 a 2016 prokázali, že psi a kočky vylučují oxytocin, hormon lásky a důvěry, stejně jako lidé. Když psa jeho majitel chválí a laská, může úroveň oxytocinu u psa stoupnout až o 57 procent. U šelem to je jen 12 procent. To potvrzuje všechny názory, že se kočky o lidi příliš nestarají.

Vylučování oxytocinu je vzájemné a děje se prostřednictvím pohledu: vědci ukázali, že hladina hormonu u člověka stoupá poté, co si hrál se svým čtyřnohým přítelem.

Vědkyně Véronique Servaisová kritizuje paradox v našem chápání zvířat. V 60. letech studoval primatolog Harry Harlow mateřskou lásku u makaků rhesus. Prokázal, že malí makakové, kteří přišli o svou matku, byli postiženi závažnými patologickými změnami chování. "Tyto studie byly vedeny proto, aby vypovídaly o mateřské lásce u lidí!" podivuje se Véronique Servaisová. "Vidíte ten paradox? Pozorujeme opice, abychom vyvodili závěry o lásce kojence k matce, ale odmítáme hovořit o lásce u opic," dodává.



reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist