Dotace na kotle nemusejí být atraktivní, varuje Čisté nebe
Obecně prospěšná společnost Čisté nebe, která od roku 2010 prosazuje právo obyvatel Ostravska na čistý vzduch, takzvané kotlíkové dotace považuje za krok správným směrem. V tomto programu ministerstva životního prostředí by mělo být do roku 2020 rozděleno devět miliard korun z unijních dotací.
Jejich vyčerpání ale podle Ubíkové nemusí být jednoduché. "Obáváme se, že když nebude větší podpora regionů a měst, tak to nebude atraktivní," řekla. Od státu mohou lidé ze znečištěných regionů dostat podle typu kotle dotaci až 85 procent z maximální částky 150 000 korun, tedy 127 500 korun.
S dalšími příspěvky obcí a krajů se může dotace podle Ubíkové vyšplhat až na sto procent. "Bohužel to ale nebude předfinancováno. Lidé budou muset zaplatit předem, což může být bariéra," doplnila. Zatím ze strany ministerstva podle ní chybí také větší propagace. "Je to obrovské množství peněz, ale není žádná masivní motivační kampaň. Ti, co chtěli, už kotle vyměnili," řekla.
Podle červencového vyjádření ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) je v Česku stále 360 000 až 420 000 nejzastaralejších spalovacích zařízení, která nesplňují emisní parametry. Jejich výměna za modernější zařízení by měla přispět ke zlepšení kvality ovzduší.
Návrh novely zákona o ochraně ovzduší, který by měla brzy projednávat vláda, navíc počítá s možností kontrolovat v domech, čím lidé topí. Kontrola domácích topenišť by měla být od ledna 2017 umožněna při důvodném podezření, že majitel domu nelegálně spaluje odpady nebo topí neschváleným palivem, a znečišťuje tak ovzduší. Lidem porušujícím zákon budou hrozit několikatisícové pokuty.
Ředitelka organizace Čisté nebe to vnímá jako krok pozitivním směrem, ale vznášejí se podle ní pochybnosti nad jeho případným naplňováním v praxi. Bude třeba specifikovat, co bude bráno jako "důvodné podezření", a bude záležet také na počtu úředníků vyčleněných na tyto kontroly. Od něj by se odvíjely počty kontrol.
reklama