Duben je měsíc rorýse, MŽP si na budovu připevnilo umělá hnízda
 |
|
|
Budky pro hnízdění rorýsů, tzv. rorýsovníky, mohou vhodně kompenzovat úbytek dutin a otvorů v domech, které při zateplování budov často zanikají. Dva rorýsovníky připevnilo na svou budovu i Ministerstvo životního prostředí.
|
|
| Foto: MŽP |
„Rorýs je tvor synantropní, což znamená, že je zvyklý žít s lidmi a takové prostředí přímo vyhledává. Proto 95 % rorýsů hnízdí v různých typech dutin na lidských stavbách,“ vysvětlil Lukáš Viktora z Českého spolku ornitologického (ČSO). Rorýs patří k nevytrvalejším a nejrychlejším letcům, zvládne rychlost i 111 km/hod a během jednoho dne nalétá běžně 800 km. V letu loví, páří se i spí. „Kvůli spánku nejprve vyletí do vyšších poloh, kde se nechá unášet větrnými proudy, které ho postupně snesou zase níž,“ uvedl Viktora. Právě během unášení se může na několik minut prospat. Tento postup opakuje několikrát za sebou. Na bizarní způsob spánku rorýsů podle Viktory prý přišla armáda, která si ve vzduchu všimla předmětů plujících na proudech.
Rorýs se dožívá v průměru sedmi let a jedinou pevnou vazbu má na hnízdiště a jediného stálého partnera. Hnízdí jednou do roka a na svět přivede jedno až tři mláďata. Biotop městského prostředí prý těmto ptákům naprosto vyhovuje. „Mnoho živočichů totiž ve městech nachází obdobu svého přirozeného prostředí. Budovy ve městech vnímají někteří živočichové jako skalní lokality ve volné krajině. Staveniště či nová sídliště zase připomínají stepní stanoviště. Je zde sucho, řídká vegetace, praží sem slunce,“ vysvětlila Dagmar Zíková, ředitelka Odboru mezinárodní ochrany biodiverzity MŽP.
V souvislosti s nešetrně prováděnými rekonstrukcemi či zateplováním budov dochází k velkému úbytku rorýsů. Při rekonstrukci budov je vhodné otvory v podstřeší budovy neuzavírat a nechat je volně přístupné. Není-li to možné, je ideálním řešením instalace speciálních budek pro rorýse, tzv. rorýsovníků, které se mohou stát pro tento ptačí druh adekvátní náhradou.
Dva rorýsovníky si nechalo nainstalovat na svou budovu i MŽP. Budky jsou vyrobeny z extrudovaného polystyrenu, který uvnitř budek zajistí stabilní podmínky pro uhnízdění rorýsů. Každý rorýsovník obsahuje čtyři hnízdní komory, oba rorýsovníky tedy mohou hostit celkem osm párů. „Rorýsovníky budeme sledovat a těšíme se, že brzy najdou své obyvatele, kteří v něm vyvedou mladé,“ řekl náměstek ministra životního prostředí Tomáš Rothröckl.
Z rostlinné říše prezentuje měsíc duben lípa. „Již Ján Kollár ve své básni Slávy dcera nabízí lípu jako národní strom,“ připomněl Bohumil Reš z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Obecně jsou prý lípy u lidí velmi oblíbené pro svůj krásný tvar. Nemají podle Reše ani tendenci se vyvracet díky silnému kořenovému systému. Běžně tyto stromy žijí 500 až 800 let. Náš nejširší strom tohoto druhu je Vejdova lípa, stojí nedaleko obce Pastviny a jeho obvod měří přes 12 metrů. Přesnou polohu najdete zde
Více informací o lípě a o tom, jaké živočišné a rostlinné druhy byly každý měsíc MŽP vyhlášeny, se dozvíte zde.
Přečtěte si související zprávy
V Praze se od dubna do srpna zastaví zateplovací práce v blízkosti hnízd rorýsů z 30. března 2010
Ze zateplování paneláků je rorýsům pěkně horko z 29. března 2010
reklama
