EEA: Čtvrtině druhů v Evropě hrozí vyhynutí
 |
|
|
Zábor půdy je ale problém nejen ve velkém měřítku, ale i v rozsahu desítek metrů. „Motýl nedoletí daleko, potřebuje na poměrně malé ploše květiny s nektarem. To dobře ilustruje, že se na fragmentaci nemáme dívat jen ve velkém měřítku,“ říká Mc Glade. Na snímku motýl Monarch (Danaus plexippus).
|
|
| Foto: Kenneth Dwain Harrelson/Wikipedia |
„A týká se to všech druhů zvířat stejně, není zde nějaká skupina, která by byla podstatně více ohrožena,“ prohlásila na konferenci ředitelka Evropské agentury životního prostředí (EEA) Jacqueline McGladeová. Živočichů i rostlin ubývá v Evropě zejména kvůli tomu, že mizí místa, kde byli zvyklí žít. „Přicházíme o všechny druhy ekosystémů, o pobřežní ekosystémy, o mokřady i o kvalitní zemědělskou půdu, a to kvůli snaze všechno zastavět,“ prohlásila McGladeová. Podle zjednodušených ukazatelů EEA je ztrátou prostoru pro život ohroženo 70 % druhů. Podle dat Eurostatu poklesl například počet druhů ptáků, které žijí v zemědělské krajině, o 20 - 25 %. Velké problémy Evropě ale přináší ničení mokřadů, těch již před rokem 1990 zmizela více než polovina. Nicméně ani za posledních dvacet let se nepodařilo všechny mokřady ochránit, dalších 6 % jich zmizelo do roku 2010.
„Evropa chce mít všude přístup, především kvůli dostupnosti práce, jenže to znamená fragmentaci území,“ vysvětluje McGladeová. Podle ní je třetina veškeré půdy v evropských státech rozdrobena na malé celky, právě kvůli výstavbě silnic a dopravních cest. Další půdu ubírají rozrůstající se města. Zábor půdy je ale problém nejen ve velkém měřítku, ale i v rozsahu desítek metrů. „Motýl nedoletí daleko, potřebuje na poměrně malé ploše květiny s nektarem. To dobře ilustruje, že se na fragmentaci nemáme dívat jen ve velkém měřítku,“ říká McGladeová.
Další téměř třetinu druhů ohrožuje přímo člověk svým využíváním přírodních zdrojů. Podle Světového svazu ochrany přírody (IUCN) je plných 88 % zvířat nebo rostlin využívaných člověkem za hranicí „maximálního udržitelného výnosu“ a 46 % za hranicí „bezpečných biologických limitů.“ Dalších 26 % evropských druhů je ohroženo znečištěním prostředí, zejména chemikáliemi ze zemědělství.
„Důležité je si uvědomit, že tady není úplně jednoduchá souvislost mezi kvalitou ekosystému a diverzitou, kterou by bylo možné vrátit. Když se snižuje rozmanitost, snižuje se i odolnost a také výkonost ekosystému,“ doplnil Matt Walpole z Programu OSN pro životní prostředí (UNEP).
To, co se prý daří, je rozšiřování chráněných území. Systém Natura 2000 pokrývá na evropském kontinentně už 750 000 kilometrů čtverečních, tedy více než 17 % plochy členských států EU. Nedaří se ale rozšiřování ochrany mořských oblastí. Těch je zhruba dva tisíce, na rozdíl od šestadvaceti tisíc suchozemských oblastí. Mořské rezervace také pokrývají plochu jen 160 000 kilometrů čtverečních.
Evropská unie v rámci své kampaně v úterý zveřejnila stránku Informačního systému Biodiverzita (BISE), najdete ji na adrese http://biodiversity.europa.eu/
reklama
