Elektro-garáž má pomoci sběru odpadu
 |
|
|
Do E-domku se prý vejde 45 m3 elektrozařízení, například 180 televizí s úhlopříčkou 72 cm.
|
|
| Foto: Hugo Charvát/Ekolist.cz |
Podle Asekolu si vznik E-domku přímo vyžádala města, obce a odpadové společnosti, které spolupracují s kolektivním systém v rámci Fondu Asekolu. Ten rozděluje dotace na efektivnější nakládání s elektroodpadem a také na osvětu. „Téměř polovina žádostí se týkala zastřešení místa pro ukládání vysloužilých elektrozařízení nebo kontejneru sloužícího ke stejnému účelu,“ vysvětlil Jan Vrba, jednatel společnosti.
Jako nejlepší varianta se ukázal plechový domek s dvojdílnými dveřmi. Uzamykatelný ocelový přístřešek, který vypadá jako skromnější dvojgaráž, je opatřený dozadu zkosenou střechou a posuvnými vraty. Ve větší variantě má rozměry 5 x 3,6 metru a výšku 2,5 metru. Do něj se podle Asekolu vejde 45 m3 elektrozařízení, například 180 televizí s úhlopříčkou 72 cm. E-domek je vyroben z ocelového rámu a je zakryt pozinkovaným profilovaným plechem. Existuje i menší varianta o rozměrech 4 x 2,6 metru a výškou 2,5 metru. Každý domek by měl také obsahovat klec s předním otevíráním, které se dá vertikálně rozdělit na tři části kvůli nejlepší manipulaci. Do ní se budou ukládat drobná elektrická zařízení. Cena většího domku se i s instalací pohybuje kolem sedmdesáti tisíc korun.
Důvody, proč se domky na vyřazené spotřebiče mají na sběrných dvorech objevit, jsou dva. Jednak ochrana před větrem, deštěm, mrazem a horkem, a pak také před krádežemi. Vyřazené přístroje obsahují řadu drahých kovů (zlato, stříbro, platinu, měď), které se dají docela dobře prodat. Poškození vyřazených spotřebičů však nevyhovuje ani recyklačním firmám, ani není dobré pro životní prostředí. Kvůli špatnému skladování za nepříznivého počasí může dojít k úniku nebezpečných látek do půdy či ovzduší. „Elektroodpad ztrácí na hodnotě a ohrožuje životní prostředí. Poškozená či nekompletní elektrozařízení se v podstatě nedají recyklovat,“ říká Vrba.
V první fázi se domky dostanu na 24 míst v ČR, tedy pouze ke členům Fondu Asekol. Vůbec první z nich stojí na pražském Spořilově, další se chystají ve Frýdku-Místku, Heřmanově Městci nebo v Litoveli. „V druhé fázi chceme domky osadit všechny sběrné dvory v České republice. Protože jde o investici několika desítek milionů a Asekol ho není schopen sám jednorázově financovat, chceme požádat o dotaci z Operačního programu životní prostředí, “ řekl při představování Jan Vrba. V případě úspěšného grantového řízení by se tedy domky měly nejpozději do poloviny roku 2010 na 615 sběrných dvorů v celé ČR.
reklama
