Češi se naučili třídit elektroodpad, nechtějí ale chodit daleko
Podle kolektivních systémů obsahují staré výrobky celou řadu surovin, které se dají znovu použít. Ze zářivek a světelných zařízení lze opětovně využít 94 % materiálu, další spotřebiče se dají recyklovat ze 70 - 93 %. "Dají se vytěžit kovy, sklo, ale také zlato, stříbro, platina," říká Alexandr Hanousek z Ekolampu. Podle něj Asekol, Ekolamp a Elektrowin investovaly do sběrné sítě a recyklace už víc než miliardu korun. "Je to přímá investice do životního prostředí," říká Hanousek.
"Rozhodně má smysl elektrospotřebiče třídit a recyklovat, aby byly druhotné suroviny využity," dodala Hana Ansorgová z Asekolu. Za pět let podle ní vybraly kolektivní systémy téměř 6 000 000 elektrospotřebičů. Díky recyklaci se uspořilo téměř 6 000 000 tun ropy, 907 276 Mwh elektrické energie a 1 137 427 tun emisí CO2, prohlásila Ansorgová a dodala, že vrácené zářivky, úsporky a výbojky ušetřily 105 kg rtuti, která by se jinak dostala do životního prostředí.
Kolektivní systémy si zadaly sociologického výzkum, který provedla agentura Markent na vzorku 1 232 obyvatel ČR. Jeho výsledky navíc konfrontovala s údaji z roku 2006 a 2008. Aktuální průzkum říká, že akceptovatelná vzdálenost pro odnos malých zařízení je 1 417 metrů a pro velká elektrozařízení 1 475 metrů. Přijatelná průměrná vzdálenost sběrného dvoru od místa bydliště je 3 138 metrů a do prodejna elektrozařízení, která také povinně musí odebrat doslouživší spotřebič, 2 806 metrů.
Spotřebitelé jsou podle výzkumů stále náročnější, v roce 2008 pro ně byla akceptovatelná vzdálenost 1 633 metrů pro malé a 2 110 metrů pro velké spotřebiče. Zářivky jsou spotřebitelé ochotni odnést do vzdálenosti 1 006 metrů. Více než dvě třetiny dotazovaných odpovědělo, že mají odběrné místo pro vyřazení malých elektrozařízení dále, než jsou ochotni akceptovat, u velkých elektrozařízení mají tento pocit čtyři pětiny.
Elektrozařízení podle výzkumu odevzdává k recyklaci přibližně třetina respondentů. Lidé oproti předchozím rokům přestávají vyřazovat elektrospotřebiče z důvodu nákupu novějších modelů a využívají je až do jejich poruchy (zejména kompaktní zářivky a výbojky, kopírky, fény a kulmy, pračky). Tím se prodlužuje životnost a klesá frekvence obměny elektrospotřebičů. Z důvodu nákupu nového a lepšího výrobku se nejčastěji vyřazují notebooky, gramofony a CD přehrávače nebo digitální fotoaparáty.
Podle výzkumu si přibližně třetina lidí myslí, že malé elektrospotřebiče patří do běžné popelnice nebo do kontejneru na tříděný odpad. Spotřebitelé nejčastěji odevzdávají k recyklaci kopírky, ledničky, elektrické sekačky, elektrické pily a pračky, naopak nejčastěji vyhazují do popelnic kompaktní zářivky a výbojky (50 %), lineární trubicové zářivky, elektrické hračky, fény a kulmy a holicí strojky.
Z informací o zpětném odběru elektrozařízení se dva z pěti dotazovaných zajímají o výši recyklačního poplatku a každý čtvrtý si myslí, že za odběr nefunkčního elektrozařízení musí zaplatit. Recyklační poplatek se pohybuje v řádu korun až deseti korun, nejvyšší cenu zaplatí nákupčí velkého televizoru a to 168 korun (více informací). Vysloužilé spotřebiče zdarma odeberou sběrné dvory nebo prodejci při nákupu nového výrobku, takzvaně "kus za kus". Šestina dotazovaných si stále myslí, že do sběrného dvora lze odevzdávat pouze kompletní elektrozařízení a podobný počet stále vyhazuje zářivky a úsporné žárovky do kontejneru na tříděné sklo. Lidé se ale také ptali, jaké má zpětný odběr výhody pro životní prostředí a čím jsou stará zařízení nebezpečná.
reklama
