Environmentální krize je stejně závažná jako ta finanční, říká Dánsko v čele EU
Podle ní je finanční krize s krizí environmentální propojena. „Za posledních deset let komodity zdražily o víc, než o kolik jejich ceny klesaly v předcházejících sto letech,“ upozornila Ida Aukenová a dodala, že právě zaměření na efektivitu při využívání zejména přírodních zdrojů je oblastí, která může velmi pomoci evropskému hospodářství. „Firmy, které dokážou vyrábět více s nižšími vstupy energie a surovin, nejlépe obstojí v konkurenci.“
Martin Lidegaard, který má v dánské vládě na starosti klima, energetiku a bydlení, pak jako svůj hlavní záměr uvedl směrnici o zvýšení energetické účinnosti. „Zajištění efektivního využívání energie znamená taky zajištění investic do evropského zeleného růstu. Každé euro, které utratíme v oblasti eneregtické účinnosti, půjde rovněž na evropská pracovní místa a bude investicí do evropské budoucnosti,“ prohlásil Martin Lidegaard.
Směrnicí o zvýšení energetické účinnosti se shodou okolností v úterý zabýval i Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu. A rozhodl, že by plnění cílů v této oblasti mělo být povinné. Kromě zavedení povinných cílů výbor zároveň prosazuje, aby měly členské státy dostatečnou volnost při výběru způsobu, jakým cíle dosáhnou. „Nechceme nic přikazovat…,“ uvedl k rozhodnutí výboru český europoslance Pavel Poc (ČSSD). „Jde nám o stanovení jasných a závazných cílů, které budou brát ohled na situaci v jednotlivých evropských zemích.“
Nejen účinnost, ale i infrastruktua
Velkým tématem dánského předsednictví má být i celková infrastruktura pro energetiku. „Pokud chceme mít v Evropě nový energetický systém, pak tomu taky musí odpovídat infrastruktura,“ konstatoval Lidegaard, který rovněž zdůraznil, že žádný ze scénářů vývoje evropské energetiky do roku 2050 se neobejde bez dvou věcí: bez velkého úsilí zvýšit energetickou účinnost a bez velkého úsilí zajistit více energie z obnovitelných zdrojů.
Ida Aukenová připomněla i několik dalších oblastí, kterým se Dánové chtějí věnovat. Některé země EU například nechtějí přistoupit na společná pravidla ohledně geneticky modifikovaných organismů. Dánská ministryně proto prý zkusí prosadit, aby se země EU shodly aspoň na základních společných kritériích, k nimž by si pak jednotlivé státy mohly přidat svá, přísnější omezení platící pouze na jejich území.
Dánové se rovněž chtějí zabývat otázkami obsahu síry v námořních palivech, demontování námořních plavidel nebo nakládání s rtutí. Během jejich předsednictví se rovněž bude jednat o reformě zemědělské politiky EU nebo o rozpočtu na roky 2014 až 2020. Do těchto jednáních by Dánsko rádo prosadilo i environmentální ohledy.
Připravovat se rovněž bude 7. Akční plán pro životní prostředí, který by podle dánské ministryně měl být do budoucna právně závazný. „V něm bychom se chtěli zaměřit na několik nejdůležitějších oblastí. Z mého pohledu jde o účinnost při využívání zdrojů, o biodiverzitu, o energetickou účinnost a klimatické změny a rovněž o rozsáhlou oblast zahrnující zdraví, tedy například debatu o chemických látkách.“
Předsednictví Rady EU rotuje a každý půl rok se ho ujímá jiná členská země Evropské unie. Právě končí předsednictví polské, Dánsko se vedení ujme 1. ledna. Česká republika byla předsednickou zemí Rady EU v první polovině roku 2009. Rada EU je jednou z institucí Evropské unie, scházejí se v ní příslušní ministři jednotlivých zemí. Všechny zákony přijaté Evropskou unií musejí být odsouhlasené Radou EU, tedy když se jedná například o právní předpis týkající se například zemědělství, musejí ho schválit ministři všech členských zemí EU, kteří mají zemědělství ve své působnosti.
reklama
Dánsko v čele EU: Na jednáních jen vodu z kohoutku. A cestovat veřejnou dopravou
CEE Bankwatch: Polská ochrana klimatu je pokrytecká