Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu Aktualizováno

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí komise uvítal český premiér Andrej Babiš. Metanové nařízení zavádí přísnější pravidla pro emise metanu při těžbě a dovozu ropy a plynu do Evropské unie. Česko spolu s dalšími zeměmi žádalo odklad celé normy kvůli obavám, že by nové povinnosti pro firmy mohly vést k narušení dodávek ropy a plynu. Unijní exekutiva dosud pouze státům doporučovala, aby o tři roky odložily pokuty za porušení pravidel.

"Tohle je důležitý výsledek pro Českou republiku. Naše firmy potřebují dostupné energie, aby mohly vyrábět, investovat a dávat lidem práci," uvedl premiér Babiš. "Domácnosti před zimou nemohou zůstat bez plynu. Nemůžeme připustit, aby jim Evropa situaci ještě zhoršovala pravidly, na která dodavatelé nejsou připraveni," dodal.

Odklad musí ještě schválit Rada EU, tedy členské státy, a také Evropský parlament.

Nařízení EU o emisích metanu v energetice vstoupilo v platnost v srpnu 2024 a jeho jednotlivé povinnosti se zavádějí postupně. Pravidla, která měla začít platit 1. ledna 2027, by zahraničním dodavatelům ropy a plynu do EU ukládala povinnost monitorovat a vykazovat emise metanu. Právě k této části se soustředily obavy některých členských států, podle nichž ve třetích zemích není dostatek měřičů a nezávislých ověřovatelů. Metan je po oxidu uhličitém druhým nejvýznamnějším skleníkovým plynem přispívajícím ke globální změně klimatu.

Česká republika na problém upozorňovala už na jaře. Čeští zástupci společně s dalšími státy předložili Evropské komisi v dubnu takzvaný non-paper, v němž požadovali odklad klíčových povinností pro dovozce. Babiš následně napsal dopis předsedkyni EK Ursule von der Leyenové. Obavy mezitím zesílily v souvislosti s energetickou krizí, která nastala po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě a přerušení dopravy v Hormuzském průlivu. Některé členské státy upozorňovaly na to, že přísné požadavky na dovoz by za napjaté situace na energetických trzích mohly zkomplikovat nebo zdražit dovoz plynu a ropy do EU.

"Cílem tohoto ročního odkladu ustanovení týkajících se dovozu je pomoci předejít dalšímu tlaku na bezpečnost dodávek dovážených fosilních paliv v současném geopolitickém kontextu," uvedla komise.

Spojené státy, které jsou největším dodavatelem zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy, v červnu varovaly EU, že pravidla týkající se metanu by mohla narušit dodávky paliv. Tento postoj podpořily také společnosti včetně ropného gigantu ExxonMobil. Šéfce Evropské komise následně napsal i francouzský prezident Emmanuel Macron a žádal ji o odklad pravidel.

Ekologické organizace rozhodnutí kritizovaly. Podle nich nevyřeší obavy o energetickou bezpečnost způsobené narušením dodávek v důsledku války v Íránu. Naopak průmyslové svazy požadovaly podobně jako Česko delší, tříletý odklad. "Pokud nebude existovat mechanismus pro další prodloužení lhůty, hrozí, že se za 12 měsíců ocitneme přesně ve stejné situaci," citovala agentura Reuters mluvčího Mezinárodní asociace producentů ropy a zemního plynu (IOGP).

---

reklama

---