GM geny se nemusí šířit do volné přírody
Upravené geny prý už nepředstavují nebezpečí pro přírodu, jejich šíření semeny a pylem lze zabránit. | |
Ilustrační foto: Agricultural Research Service/www.ars.usda.gov |
Hlavní námitkou, která se již po desetiletí ozývá proti biotechnologicky upraveným plodinám, je právě obava z přenosu upravených genů na rostliny ve volné přírodě. Problémem není jen přenos na další rostliny kvůli mezidruhovému křížení, ale třeba i volné šíření geneticky upravených semen do přírody při jejich přepravě na pole. Kromě obav z toho, že by takto mohly vzniknout „superodrůdy“ (například nezničitelného plevele), představují volně putující upravené geny i nebezpečí pro ekologické zemědělce. Jestliže by se v jejich úrodě objevily upravené geny, nebylo by možné jejich úrodu prodávat jako čistě organickou a zemědělci by tak přišli o zisky. „Jak to tedy udělat, aby se cizorodé, dodané geny nemohly dále šířit semeny a pylem, když ale nebudeme zároveň chtít omezit schopnost rostlin pohlavně se rozmnožovat?“ položil si Vladimír Vondrejs otázku, která podle něho stojí v cestě rozšíření geneticky modifikovaných plodin.
Odpověď měli nalézt vědci Keming Luo a Yi Li, kteří přišli s postupem nazývaným „mazač genů“ (gene deletor, více informací zde). „Deletor gen zajistí, aby se v semenech a pylu modifikovaný gen vystřihl a zlikvidoval,“ vysvětlil Vondrejs postup nové technologie. To umožňuje, aby ve struktuře DNA byly rozeznány okraje nově vložené genetické informace do původní struktury DNA. Při tvorbě semen je tato nově vložená informace rozeznána a celá díky mazacímu genu vystřižena a původní DNA se zacelí. Pyly a semena rostlin tak nejsou transgenní.
Pokud však bude požadavek vypěstovat i geneticky upravené osivo, pak se využije vlastnosti jiného vloženého genu, tzv. regulátoru. Ten se během růstu rostlin nijak neprojevuje, ale aktivuje se při zásahu zvenčí a je schopen vypnout funkci deletoru. Podle Vondrejse se tak dá v uzavřeném provozu při přidání etanolu získat z části úrody transgenní osivo, které zachová upravené vlastnosti rostlin. To by zemědělcům umožnilo větší nezávislost na biotechnologických firmách, protože by nemuseli nakupovat každý rok nové osivo. Navíc se mohou sami rozhodnout, zda budou pokračovat s GM plodinami, nebo třeba příští rok zasejí pouze konvenční osivo.
Nicméně ani tato technologie neřeší problémy kontaminace krajiny, ke které může dojít při dopravě modifikovaného osiva na pole, nebo třeba možného vzniku rezistence plevelů při nedodržování doporučených dávek herbicidů.
Evropa a s ní i Česká republika zatím v otázce geneticky modifikovaných plodin přešlapuje na místě. Podle některých zastánců biotechnologií za to může negativní kampaň vedená ze strany ochránců životního prostředí. Ti zase tvrdí, že biotechnologie pouze slibují lepší ekonomickou situaci v zemědělství a zdravější životní prostředí, ale ve skutečnosti že vydělají především genetické firmy. „Biotechnologie přinášejí obrovské možnosti, ale vyvolávají obrovské obavy,“ řekl při zahájení konference v Senátu Bedřich Moldan.
Kukuřičné pole. | |
Ilustrační foto: Jan Stejskal/EkoList |
V jednom se přeci jenom odpůrci i zastánci GM plodin shodují, totiž, že geneticky manipulované potraviny nepředstavují riziko pro zdraví lidí. „Nebezpečí se objevuje výrazně více v oblasti environmentální, než v oblasti zdravotnictví,“ řekl na konferenci Karel Bláha z ministerstva životního prostředí. Podle něj nepředstavuje problém ani manipulovaná Bt kukuřice, která se v Evropě pěstuje. (Transgenní Bt kukuřice si ve svém genomu nese část genetické výbavy bakterie Bacillus thuringiensis. Díky ní rostlina obsahuje toxin, který zabíjí hmyzí škůdce.) České ministerstvo také nepodpořilo opakovaný návrh Rakouska na zákaz pěstování dvou druhů geneticky modifikované kukuřice. Podle Bláhy by mělo české ministerstvo jít ještě dál. „Ministerstvo životního prostředí a ministerstvo zdravotnictví navrhují, aby již jednou vydané povolení k pěstování GM plodiny nebylo možné znovu odvolat,“ prohlásil Bláha. Podle evropských předpisů mají státy právo na dočasný zákaz nějaké geneticky modifikované plodiny, pokud se objeví vědecké informace zpochybňující její nezávadnost. Aby bylo možné pěstovat upravené rostliny na území konkrétního státu, musí je také schválit státní správa.
Podle Heleny Holderové z evropské pobočky Přátel Země (FoE) je mnoho věcí kolem biotechnologií mýtem, který lidem vnucují firmy a politici. „Stále nám někdo tvrdí, že GMO jsou výhodné a přinesou zisky celé společnosti,“ prohlásila na konferenci Holderová. Proto se Přátelé Země rozhodli prozkoumat prohlášení politiků a srovnat je s realitou na trhu s biotechnologickými plodinami. Podle Holderové by použití GM plodin snížilo počet zemědělských firem na trhu, protože jen málokterá si bude moci dovolit platit za drahé osivo. Pravděpodobně by se snížil i počet pěstovaných odrůd. Především se ale zisky z geneticky upravených plodin netýkají zemědělství, ale hlavně farmaceutického průmyslu. „Dnes v celé Evropě pracuje v biotechnologickém průmyslu kolem 96 tisíc zaměstnanců, osmdesát procent z nich ve farmaceutických provozech,“ prohlásila Holderová. Podle ní počet pracovních míst v tomto oboru klesá, takže tvrzení, že toto odvětví zvýší zaměstnanost, nesedí. Podle Holderové má větší potenciál růstu biozemědělství, které je prý také perspektivní pro mladé lidi.
reklama