Horké léto bylo pro přírodu velmi náročné, míní ochránci přírody
Nedostatek dešťů mimo jiné způsobil hynutí smrkových monokultur a usychání listnatých stromů. "Není divu, když podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu obsahovala půda v metrové hloubce méně než desetinu využitelné vodní kapacity, když víc než polovina vodních toků měla minimální průtoky a část toků vyschla docela," uvedl Jan Piňos z Hnutí Duha.
Nedostatek vody v řekách zmínil jako největší problém Jiří Kaňa z organizace Arnika. "Například Labe odhalilo hladové kameny. Už pátým rokem zde převládá extrémně nízký průtok, který zcela zastavil nákladní lodní dopravu na české i německé straně. Česká vláda přesto navrhuje postavit jez, který má splavnost zlepšit. Německo však stavbu dalších přehrad zcela odmítá z ekologických i ekonomických důvodů, lodě by proto dopluly nejdále do Děčína," uvedl. Jez by podle něj zničil chráněnou přírodu. Podle něj by bylo příhodnější snažit se zadržet vodu přímo v krajině.
Podle Piňose by přírodě pomohlo zlepšit stav lesů, zemědělské krajiny a vodního režimu. Sázet by se měly listnaté a smíšené lesy, příroda by se na části území měla ponechat samostatnému vývoji. Místo zemědělských velkopodniků by situaci prospěla podpora drobných farmářů. Co se týče nedostatku vody, pomohlo by podle něj například podstatné zvýšení množství malých vodních ploch, rybníků, tůní a mokřadů.
Současná situace může být podle Hnutí Duha impulzem pro lidi, aby se o klimatické změny a ekologii obecně více zajímali. "Naplňuje se tak známá pravda o nouzi, co naučila Dalibora housti: většina lidí bez krize nezmění své myšlení, natož chování. Není náhodou, že léto také přineslo přelomovou pilotní studii revitalizace povodí, kterou by, pokud vláda model podpoří, mohly následovat stovky obcí a mikroregionů. Navíc toto jedinečné dílo vzniklo ne z moci úřední, ale díky místní občanské iniciativě," poznamenal Piňos.
Změny klimatu podle ekologů způsobují zejména uhelné elektrárny. "Je jasné, že se změnami klimatu souvisí horká a suchá léta posledních let. Od určité úrovně se na ně nelze adaptovat. Pokud průměrná globální teplota stoupne třeba o pět stupňů oproti předindustriální době, tak adaptační opatření neexistují. Ministerstvo životního prostředí by mělo kromě zadržování vody v krajině také aktivně vystupovat proti prodlužování provozu uhelných elektráren. Jsou to právě ony, které změny klimatu způsobují," uvedl Jan Rovenský z Greenpeace ČR.
I podle Piňose je nezbytné podporovat obnovitelné zdroje energie a snižovat spalování fosilních paliv. "Při rozvoji obnovitelných zdrojů můžeme do roku 2030 vypnout české uhelné elektrárny bez ohrožení dodávek elektřiny. Uhlíková daň a antifosilní zákon by proměnily naši ekonomiku na moderní a šetrnější," poznamenal.
reklama
Závlahy jsou v ČR jen na čtyřech procentech zemědělské půdy, postupně přibývají nové
Jižní Morava vysychá, přípravy staveb zavlažovacích zařízení jdou ale pomalu
V krajině na jihu Čech je nyní méně vody, než bývá zvykem ve stejném období